Hlavní obsah

Kauza Tchaj-wan: Babiš předhodil davu další sousto. Ptejme se, co je za tím

Foto: Renata Matějková, Seznam Zprávy

Babiš roku 2020 by Babišovi roku 2026 vynadal za jeho tvrzení o poškozování čínského byznysu s Českem.

Za „nůž do zad“ a „podraz“ na českých podnikatelích, univerzitách a vědcích označil šéf Senátu Vystrčil zatrhnutou cestu na ostrov. Nad Babišovými motivy tápal. Možná jsou docela jednoduché.

Článek

Můžeme rovnou vyloučit, že se Andrej Babiš snaží chránit české firmy. Také tato redakce v několika textech přesvědčivě ukázala, že český obchod s Čínou je veškerý žádný. Vzájemná relace je hlavně o přebytku čínského zboží, zatímco domácí export do Číny je minimální.

Tchaj-wan, na který si Čína dělá nárok, naopak patří mezi významné investory a je čtvrtým největším zahraničním zaměstnavatelem v zemi. Na ostrově se dnes vyrábí okolo 60 % všech čipů celosvětově, z toho 90 % těch nejpokročilejších, a neobejde se bez nich nejen Nvidia nebo Apple, ale také česká škodovka s airbagem.

Pokud je tu tedy co k ničení a poškozování, jsou to tchajwanské investice a firmy v Česku, nikoli čínské.

To zaprvé.

Můžeme také vyloučit, že jde o vážně míněnou státní otočku směrem k Číně v naději, že se pak obchodní bilance zlepší. Čínské období jsme tu přece už měli, Andrej Babiš si možná vzpomene, byl tehdy premiérem.

Ani hluboký předklon celé politické reprezentace před čínskými komunisty a pitvoření hlavy státu v čínské televizi s Krtečkem v ruce nepřinesly téměř nic z deště 230 miliard, který měl pršet na Česko.

Vlajková čínská společnost CEFC přišla, pak zase odešla, osobní poradce prezidenta Miloše Zemana Jie Ťie-ming skončil dost možná rozprodán na orgány a Andrej Babiš v nestřežených okamžicích láteřil, ať už tahle fáze skončí.

Sám Babiš také kdysi odcházel z Číny jak spráskaný pes, když mu jeho čínský partner de facto ukradl budovanou továrnu, sebral know-how a Agrofert byl nucen v zemi zavřít krám. Že by byl premiér podruhé takhle naivní a věřil ve smysluplnost nového státního pivotu směrem k Číně, není pravděpodobné.

To za druhé.

A za třetí, jde o Andreje Babiše, který vždycky sleduje vlastní zájem až na prvním místě. Celá sága Čapího hnízda a (ne)řešení střetu zájmů jsou přeci příběhy o tom, jak Babiš do poslední kapky krve (těch druhých) bojuje za svůj byznys, svůj majetek, svoje peníze.

Osobní zájem proto hledejme i v případě odmítnutí vládního letadla pro šéfa Senátu za ODS Miloše Vystrčila na Tchaj-wan, doprovozené slovy o tom, že hodnotová politika Česku nic nepřinesla.

Jako MAGA

Premiér se údajně chystá v létě do Číny a nechce vypravovat vládní letadlo na Tchaj-wan předtím v obavě, aby mu v Pekingu nezrušili schůzky.

Pokud by právě s tímto odůvodněním Babiš řekl Vystrčilovi, ať letí běžnou linkou nebo ať počká a letí speciálem později, po Babišově cestě, bylo by to srozumitelné. Kalibruje to tak řada zemí, naposledy Francie nebo Kanada, jejíž politici jezdí za oficiálními představiteli do Pekingu a zároveň udržují čilé kontakty se zástupci tchajwanské vlády.

Kdyby šlo ale jen o tuto cestu, Babiše by nic nenutilo doprovodit to útokem na podporu demokratických zemí, lidských práv a pomoc slabším, tedy politiku, která se postupně budovala po listopadu 1989.

Šéf ANO to ale udělal, a to hned dvakrát. Nejprve na večírku soukromé internetové televize XTV a poté ve svém videu pro sociální sítě. Nejde tedy o náhodný shluk slov, který Babišovi vypadl z úst.

Kritikou hodnotové politiky se Babiš obrací k voličům současné koalice. Ne proto, že by si snad myslel, že podporou Číny něco získá; ta se dlouhodobě těší nízké oblibě mezi Čechy. Podle agentury STEM, která zkoumá vztah české populace k ostatním zemím, hodnotí našinec Čínu stabilně známkou 3-. Čína je zařazována do zpráv BIS jako země ohrožující kyberbezpečnost Česka, naposledy letos v lednu byl v Praze zatčen čínský špión vydávající se za novináře.

Hejt na politiku spojovanou s Václavem Havlem a lidmi ze současné opozice je ale dobrý nástroj k roztleskání voličů vládních stran. Je to způsob, jak tužit morálku v družstvu a posilovat dělení na „my“ versus „oni“.

Babišovo ANO roku 2026 chce opanovat národně-populistickou scénu politického spektra a postupuje systematicky. Státní úředníci a nezávislí experti, veřejnoprávní média, občanský sektor, neziskovky a teď podpora demokratických režimů ve světě. To všechno musí pryč.

Ostatně i výpad Motoristy Petra Macinky proti Fakultě humanitních studií, jak o tom informovaly Seznam Zprávy, sem zapadá. Podobně postupoval Fidesz v Maďarsku a postupuje nyní hnutí MAGA v Americe.

Malí, velcí, největší

Ptáte se, kde je v tom zájem Andreje Babiše? Premiér ví, že zaútočit na něco, co je součástí identity několika generací porevolučních českých politiků a k čemu se vztahují mnohdy i běžní občané, bude tématem. Že se to dostane do titulků.

Při takovém rozruchu se pak snadno nedostane zas na jiné věci. Třeba na to, že v těchto dnech Babišova vláda vyjednává s Evropskou komisí změnu Strategického plánu pro zdejší zemědělství, tak, aby se z unijních fondů mohly dotovat nejen menší farmy, ale i velká družstva. Informoval o tom portál Update EU pro HN a Ministerstvo zemědělství debatu potvrdilo.

Jak známo, do českého zemědělství tečou z EU každoročně miliardy. A hlavním příjemcem agrárních dotací - podle některých zdrojů vůbec všech druhů dotací - je Agrofert.

Bývalá vláda změnila parametry ve prospěch menších, rodinných farem, současná koalice to chce zvrátit. Babišově celoživotnímu projektu tak jde o hodně. Premiérovi se hodí vrhnout do veřejného prostoru sousto, které lahodí jeho příznivcům, zvedne ze židle opozici a zaměstná média.

Je to samozřejmě jen jedno možné vysvětlení. Ale i kdyby šlo nakonec „jen“ o vendetu proti opozičnímu politikovi a hodnotám, které zosobňuje, pořád platí to první - že se právě teď rozhoduje o hodně penězích pro Agrofert.

Doporučované