Hlavní obsah

Kdyby byla vůle, nová vláda může být klidně zítra, popisuje ústavní právník

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Období dvojího premiérství může teoreticky trvat jen několik hodin, a bylo by to i účelné, říká ústavní právník Jan Kysela.

Reklama

28. 11. 2021 8:29
aktualizováno • 28. 11. 2021 11:22

Dneškem počínaje bude mít Petr Fiala premiérský plat i ochranku. Co dalšího se z hlediska Ústavy ČR po jmenování nového premiéra změní, vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy ústavní právník Jan Kysela.

Článek

Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval předsedu ODS a volebního lídra vítězné koalice Spolu Petra Fialu novým českým premiérem. Stalo se tak za přísných protiepidemických podmínek, protože hlava státu se v minulých dnech nakazila koronavirem a má od hygieniků nařízenu čtrnáctidenní izolaci. Seznam Zprávy oslovily ústavního právníka Jana Kyselu, aby vysvětlil, co se v Česku po jmenovacím aktu mění.

Co se z hlediska Ústavy mění ve chvíli, kdy je Petr Fiala jmenován premiérem?

Bezprostředně z hlediska fungování státu se nemění nic, protože ta stávající vláda, vláda Andreje Babiše v demisi, bude nadále tou vládou, která drží v ruce všechny páky. V okamžiku jmenování Petra Fialy máme ale za sebou další krok, který stvrzuje předávání moci od dosavadní vládní reprezentace k budoucí reprezentaci. Opouštíme tedy pole politických úkonů, kdy někdo sestavuje vládu z vlastní iniciativy, nebo na základě politického pověření prezidenta republiky. Petr Fiala se tímto aktem dostává do pozice oficiálně instalovaného předsedy budoucí vlády.

Z hlediska předávání moci je to významný mezník. Ve chvíli, kdy je nový premiér jmenován, může následovat další krok - oficiální navržení kandidátů do vlády a jmenování vlády. Poté se nová vláda vypraví do Poslanecké sněmovny, aby získala důvěru. A pokud tu důvěru opravdu získá, tak tím je celý ten proces - předávání moci dle vůle voličů vyjádřené ve volbách - dovršen.

V čem bude teď jiná pozice samotného Petra Fialy?

Bude mít plat předsedy vlády, bude mít také ochranku. Nebude mít ale žádné jiné kompetence než navrhnout prezidentu republiky členy vlády. Eventuálně to může být ještě kompetence s tím volně spojená. Pokud by se totiž mezi ním a prezidentem rozhořel nějaký spor o složení vlády - což tu stále visí ve vzduchu - tak z té nové pozice předsedy vlády také plyne, že ji Petr Fiala může bránit. A byla by tu tudíž možnost podání kompetenční žaloby. Taková žaloba totiž nepřipadá v úvahu bez toho, aby tím předsedou vlády byl jmenován, protože by se neměl oč se opřít, neměl by tu kompetenci, kterou mu prezident republiky omezuje.

Jak jste sám uvedl, v dalším kroku by prezident měl jmenovat navržené ministry a ti se ujmout své práce v exekutivě. Je tento krok časově omezen?

Ústava obecně příliš lhůt neobsahuje, ponechává cíleně volný prostor pro ústavní aktéry naplněné dobrou vůlí, resp. věrností té základní ideji Ústavy. A už jsme si v řadě sporů všimli, jak prezident celou řadu kompetencí vykonává.

Toto je jeden z těch případů, kdy žádné lhůty nemáme. V zásadě se ty úkony odvozují od obsahu. Když máte hotovo, můžete pokročit dále.

Teoreticky by tak nová vláda mohla být instalována třeba zítra?

Období dvojího premiérství může trvat řádově týdny, ale také třeba jen hodiny. V některých případech to může být tak, že výsledky voleb jsou nejasné a dlouho trvá sestavování vlády, a potom záleží čistě na prezidentu republiky, zda předsedu vlády jmenuje spíše zkraje toho procesu, což byl kdysi případ Mirka Topolánka, nebo až ve chvíli, kdy je všechno hotovo, což je právě případ Petra Fialy.

Když jsou všechny politické úkony hotové, všechny rozhovory jsou hotové, máte sestavenu vládu a máte připraveny obrysy programového prohlášení, tak klidně dopoledne může být jmenován předseda vlády a odpoledne vláda jako celek. Tím pádem ta instituce dvojího premiérství je v čase redukována na minimum. Což je popravdě řečeno docela účelné. A my jsme teď přesně v té situaci, kdy je všechno hotovo, takže kdyby se chtělo, tak klidně v pondělí, druhý den po jmenování předsedy vlády, máme novou vládu. Myslím, že z hlediska sestavování a profilování není na co čekat.

Nechci malovat čerta na zeď, ale vzhledem k chronické nemoci prezidenta, který se teprve včera vrátil z nemocnice, musíme uvažovat i o tom, co by nastalo, kdyby byl znovu hospitalizován a předávání moci do rukou nové vlády nebyl schopen dokončit. Zůstali bychom někde v půli cesty.

Ústava nám k tomu nabízí řešení, o kterém se mluví už řadu týdnů. Tedy řešení spočívající v mechanismu podle článku 66. Pakliže existují závažné důvody bránící prezidentu vykonávat úřad - a pokud se na tom usnese Poslanecká sněmovna i Senát - tak vyjmenované pravomoci prezidenta republiky přecházejí na substituty. Buď tedy na předsedu vlády nebo předsedu Poslanecké sněmovny. Takže ve chvíli, kdy byl stav prezidenta republiky takový, že pravomoci vykonávat nemůže - třeba proto, že je v neprodyšné izolaci, nebo že je upoutaný na lůžko, někde na kapačkách - tak toto je to ústavní řešení. Pakliže ale máme pocit, že současná situace, v níž se prezident nachází, není žádný problém, potom po článku 66 nesaháme. Což je evidentně to, v čem se nyní nacházíme. Teď se ukáže, byla-li to pravda, nebo ne.

Pozn.: Po uskutečnění jmenovacího aktu jsme upravili úvod rozhovoru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované