Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Analytici mohou slavit. Tuzemská ekonomika na podzim ještě zrychlí a za celý rok 2025 zaznamená růst o 2,6 procenta hrubého domácího produktu. Ani v příštích dvou letech to nebude horší. Přinejmenším to tvrdí ve své zprávě z konce minulého týdne Česká národní banka.
Otevírat šampaňské by mohli se stejným oprávněním i politici vládních stran. Nastoupili na ministerstva po vypuknutí hospodářské krize, kterou způsobila pandemie covidu a ještě zesílilo zdražení energií. Teď však prognóza renomované instituce tvrdí, že se na konci jejich funkčního období Česko vrací k hospodářskému růstu, bezmála na úrovni předkrizových let.
Ve srovnání s aktuálními prognózami pro další státy se tím Česko zařadí mezi třetinu nejúspěšnějších zemí EU, když výrazně lepší výsledky očekávají jen Chorvatsko, Kypr a Malta, tedy státy, které se vezou na vlně turistického boomu. Pokud platí pravidlo, že o výsledku voleb rozhoduje ekonomika, vyhlídky vládní koalice na obhajobu v říjnových volbách se zvyšují.
Ještě minulá, jarní prognóza ČNB viděla vývoj tuzemské ekonomiky v temnějších barvách. Michlovi experti očekávali, že Česko letos vyroste jen o dvě procenta a odhad Evropské komise byl dokonce pod touto hranicí. Jinými slovy, od jara se předpověď letošního výkonu národního hospodářství navýšila o 50 miliard korun. Obdobnou revizi předpovědi HDP směrem vzhůru Česko zažilo naposledy na jaře 2023 – tehdy se ovšem naděje nenaplnily vinou přetrvávající inflace a v důsledku propadu německého průmyslu.
Letošní optimismus centrálních bankéřů lze připsat jejich očekávání, že zdejší ekonomiku přece jen nezasáhnou cla amerického prezidenta Donalda Trumpa, respektive že jejich dopad překonají výnosy z jiných sektorů, především spotřeba domácností. Přitom nejde jenom o to, že se obyčejní lidé opět naučili utrácet. „Dařilo se naprosté většině odvětví národního hospodářství,“ komentoval například Český statistický úřad (ČSÚ) svou situační zprávu o ekonomickém růstu za druhé čtvrtletí.
Ještě důležitější než odvrácení celního nebezpečí je okolnost, že se nenaplnilo riziko nového zdražování, které by letošní hospodářský růst znehodnotilo podobným způsobem jako v letech 2021-2023. Obavy vyrostly během května a června, kdy se inflace opět přiblížila ke třem procentům. Koncem minulého týdne však Český statistický úřad veřejnost uklidnil s tím, že velmi pravděpodobně šlo jen o dočasný výkyv způsobený nestabilními cenami potravin, které se v tuzemsku pohybují nahoru i dolů nejrychleji v celé Evropské unii. V červenci potraviny v průměru naopak zlevnily, především zásluhou ovoce, zeleniny, vajec, másla a čokolády.
Díky poklesu potravin se celková inflace snížila v červenci na úroveň 2,7 procenta a například podle analytiků Raiffeisen Bank se k úrovni z června letos už nevrátí.
V případě inflace Česká národní banka přesto nic neslevila ze své opatrnosti. Její bankovní rada na zasedání minulý čtvrtek nesnížila úrokovou sazbu ze současné relativně vysoké úrovně 3,5 procenta. Důvodem je fakt, že s nižšími úroky by se do ekonomiky dostalo příliš mnoho peněz. Kam by to vedlo, lze demonstrovat hlavně na trhu s byty, které podle ČSÚ počátkem roku zdražily o 16 procent. Při nedostatečné nabídce by snížení úrokové sazby u hypoték vedlo jen k růstu poptávky a tím by ceny rostly ještě rychleji.
Zpráva ČNB rovněž upozorňuje, že příliš rychle rostou také ceny ve službách, například v restauracích a hotelech meziročně skoro o pět procent. V tomto případě ovšem inflace přece jen mizí. Ještě před rokem totiž hoteliéři a hospodští zdražovali o osm procent.
Obavy z vysoké inflace ve službách zpochybnily v červenci také sazby cestovních kanceláří. Ceny za pobyt u moře či českých rybníků rostou během vrcholného léta ve srovnání s cenami předprodejů tradičně o desítky procent. Také letos rekreanti platili v červenci za stejné služby o čtvrtinu víc než v květnu. Přesto bylo sezónní zdražení nejmenší od roku 2017.
