Hlavní obsah

Komentář: Prosba na prezidenta Zemana: Nezapomeňte na Romy

Foto: ČTK

Pieta v Letech u Písku v srpnu 2021. Z členů vlády se zúčastnil ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Reklama

1. 12. 2021 14:30

Návštěva budoucího ministra kultury Martina Baxy (ODS) u prezidenta Miloše Zemana se v úterý pravděpodobně nesla v poklidném duchu. Tak to pojďme trochu rozčísnout.

Článek

Vztah hlavy státu ke kultuře je víceméně nejasný. Z minulosti víme, že Miloš Zeman poslouchá skupinu ABBA, má rád Bohdalku, záleží mu na památkové péči a v létě 2019 odmítl jmenovat ministrem kultury sociálního demokrata Michala Šmardu, protože se mu nelíbí jméno Šmarda. Nejspíš.

S Martinem Baxou podobný problém zřejmě nehrozí. Když ministerský kandidát vyšel před vrata lánského zámku, prozradil, že se vedle památkové péče shodli i na potřebě důstojného připomenutí důležitých událostí, jejichž osmdesáté výročí připadá na příští rok: řeč je o odstranění říšského protektora Reinharda Heydricha a následnou krutou nacistickou odplatu a o transportech českých židů do plynových komor v Osvětimi.

Ano, souhlasíme, paměť národa nesmí zakrnět. Nelze si nevšimnout, že s postupným odcházením posledních pamětníků holokaustu se z onoho pekla dějin stává čím dál víc jen jedna z mnoha kapitol v učebnicích dějepisu. Je to pouhých osmdesát let – a žlutou hvězdu, symbol utrpení milionů lidi, dnes zneužívá ledasjaký idiot, který si ji připne, když jde ožralý demonstrovat proti očkování. (To není teoretická situace, ale hluboce osobní zkušenost autora tohoto textu z neděle na Letné.)

Takže ano, k tomuhle souznění prezidenta s budoucím ministrem Baxou se připojujeme.

Jen bychom měli jeden nijak složitý, ale důležitý pozměňovací návrh. Až se bude plánovat připomínka tragédie holokaustu, bylo by prosím možné nezapomenout tentokrát na české Romy?

Protože se to až příliš často stále děje a protože rok 2022 je pro připomínku a edukaci populace ideální.

10. června 1942, v den, kdy nacisté povraždili Lidice, také definitivně rozhodli o likvidaci českých Romů. Nejprve „kárný pracovní“ a následně „sběrný“ tábor v Letech u Písku se 2. srpna toho roku změnil v tábor „cikánský“ – v místo, odkud vedla přímá cesta do Osvětimi.

Z Letů tam odjelo 420 lidí. Přímo v lágru zemřelo 326 českých Romů. Z toho 241 dětí. Na konci roku 1942 rozhodla nacistická vláda, že Romové patří na stejnou „úroveň“ jako židé a že jim patří i stejný úděl.

Druhou světovou válku nepřežilo 90 procent ze zhruba šesti a půl tisíce českých Romů.

Upřímně, je to už jen únavné po těch všech letech debat na téma, zda je vhodné nechat na místě lidského tábora prasečák, který tam vyrostl v 70. letech. Teď už víme, že není, protože jej Sobotkova vláda vykoupila a za pár let se dočkáme důstojného památníku.

Ne každý nutnost této investice pochopil, protože romský holokaust byl pro několik generací Čechů ještě utajenější součástí historie než osud českých židů. Teď je šance to aspoň trochu změnit.

Ministr kultury Baxa nepochybně prezidentově žádosti o důstojné připomenutí tragických momentů české historie vyhoví. Představujeme si to tak, že v létě přijede do Letů vládní delegace v čele s Petrem Fialou, který se po Petru Nečasovi a Bohuslavu Sobotkovi stane teprve třetím ministerským předsedou, který zdánlivě idylické jihočeské místo navštíví. Druhé kolo piety by se mohlo odehrát v Hodoníně u Kunštátu, kde stával takový tábor určený především pro moravské Romy.

A když budeme mít štěstí, připojí se – třeba jen státnickým prohlášením – i sám prezident Zeman, který tak po 27 letech naváže na cestu svého předchůdce Václava Havla, jenž v květnu 1995 slavnostně odkryl první letský památník, dílo sochaře Zdenka Hůly.

Víme, že prezident Zeman nebyl nikdy velkým příznivcem rovných práv menšin a že před pár lety dokázal hrubě urazit české Romy vylhaným tvrzením, že 90 procent z nich nepracuje.

A pamatujeme si i jeho nechuť k likvidaci prasečáku. Jak řekl již v roce 2017 v TV Barrandov, „co vznikne na tomto území? Prázdná plocha, pane Soukupe, nic víc. Tak chcete budovat prázdné plochy?“

Ano, prázdné plochy na místě historického utrpení a zločinů mají svůj hluboký význam, jak by prezidentovi vysvětlili třeba v Izraeli.

Ale protože se zdá, že se hlava státu nachází v relativně smířlivém stavu mysli, zkusme ho rovnou požádat: „Nezapomeňme na Romy.“

A pokud by Miloše Zemana náhodou napadlo, že tuhle větu už někdy slyšel, pak mu dejme za pravdu. Jmenoval se tak skvělý, mimořádně empatický text, který v roce 1990 napsal do Literárních novin jeho velký předchůdce a osobní přítel… Václav Klaus. Který v Letech nikdy nebyl. Tohle je nepromeškatelná šance, jak jej zase jednou překonat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované