Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Posledním úspěchem úsporné politiky českého státu byl listopad 2025. Schodek rozpočtu dosáhl za 11 měsíců uplynulého roku 232 miliard korun – a to bylo o 27 miliard méně než v listopadu 2024. Z toho opět plynul jednoznačný závěr, že stav veřejných financí se zlepšuje, i když pomalejším tempem, než mnozí ekonomové čekali.
V polovině prosince 2025 do úřadu nastoupila Alena Schillerová (ANO) a růst dluhů akceleroval. Koncem měsíce už schodek dosáhl 290 miliard, i když v prosinci 2024 to bylo jen 271 miliard. Tak tedy vypadal náraz Stanjurova letadla do zdi, jak ho nedávno předpověděla jeho nástupkyně.
Podle nové ministryně její předchůdce a soupeř Zbyněk Stanjura (ODS) státním rozpočtem manipuloval, jen aby vzbudil dojem, že ho má pod kontrolou. Když odešel, pravda se ukázala, tvrdí. Proto byl deficit vyšší skoro o 50 miliard, než určil rozpočtový plán schválený Sněmovnou.
V tuto chvíli nemůže Alena Schillerová říct, kdy se dosavadní trend snižování schodků obnoví. „Budeme se snažit o úspory, ale teprve se uvidí, jak to vyjde,“ připustila značnou míru nejistoty, která tuzemské veřejné finance čeká.
Slabinou jejího výkladu je okolnost, že nedokázala příliš věrohodně vysvětlit, v čem se její předchůdce přepočítal. Hlavní položky, kterými jsou daňové příjmy, sociální dávky nebo investice do obrany či infrastruktury, odpovídají v zásadě tomu, co se naplánovalo.
Zase ten Brusel
Proto oprášila starší kritiku předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla a upozornila, že vláda byla donucena vyplatit za podporu obnovitelných zdrojů proti rozpočtu o 17 miliard navíc a na emisních povolenkách vybrala o 16 miliard méně, než plánovala. Ovšem tento výpadek už Stanjura podle svého dřívějšího vyjádření dorovnal.
Loňský rozpočet očividně selhal jen v jedné položce: Evropská komise proplatila faktury v hodnotě o 41 miliard nižší, než jí Česká republika zaslala. Bývalý ministr a současná ministryně se teď mohou přít, na které byrokratické výspě se miliardy z Bruselu zasekly a kdo z nich za to vlastně může.
Na druhé straně se mohou shodnout, že kdyby se nezasekly, rozpočet by vyšel v zásadě podle plánu. Stejně nepochybný je i fakt, že zmíněných 41 miliard vylepší letošní rozpočet. Lze říci i to, že kdyby nebyl bývalý ministr financí tak ležérní a na kolegy ministry přísněji dohlížel, aby nenechávali loňské čerpání eurodotací na poslední chvíli, mohl se kritice o nedodržení rozpočtu vyhnout.
Více k tématu najdete zde:
Není tedy zatím úplně jasné, jaké poučení si odnést z novoročního extempore u příležitosti zveřejnění první bilance státního rozpočtu 2025. Zklamal Zbyněk Stanjura, anebo se Alena Schillerová pouze pokouší vzbudit takový dojem?
Nejrozumnější bude zřejmě počkat, jak dopadne podrobnější hodnocení rozpočtu s použitím metodiky ESA 2010. Podle ní se nehodnotí pouze aktuální stav státní pokladny, ale započtou se i závazky a pohledávky. Proto mimo jiné nezáleží na tom, jestli Brusel proplatí faktury zaslané z členských států o měsíc dříve, či později.
Podle posledního odhadu Ministerstva financí, který využívá metodu ESA, se měl stát loni zadlužit částkou ve výši 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy 204 miliardami korun. Zhruba stejně dluhů nadělala vláda předloni, schodek druhého „covidového roku“ 2021 byl ovšem skoro dvakrát vyšší.
Výši deficitu za minulý rok podle ESA vypočtou experti Ministerstva financí a statistického úřadu do konce ledna. Pokud se výsledek nebude příliš lišit od předpovědi, může prostý Čech jenom těžko jásat, ovšem nemusí mít ani obavy z hrozící rozpočtové katastrofy.
Prozatím. Ministryně Schillerová slíbila, že se bude snažit i při očekávaných „prorůstových opatřeních“ nové vlády Andreje Babiše udržet veřejný schodek pod třemi procenty HDP. Jinými slovy, boj s deficitem se pomalu ztrácí ze seznamu vládních priorit.
