Hlavní obsah

Komentář: Ve Sněmovně proběhla demonstrace síly. Fiala se má na co těšit

Martin Čaban
Komentátor
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Opozice se nebude chovat tak, jak si vláda představuje, že by se chovat měla.

Reklama

14. 1. 10:30

Když volební výsledek nedovolil Andreji Babišovi zaujmout vítěznou pózu ve Strakově akademii, rozhodl se, že ji zaujme v Poslanecké sněmovně.

Článek

K parlamentní republice přirozeně patří i parlamentní debata mezi vládou a opozicí. A lze s potěšením konstatovat, že jednání o vyslovení důvěry vládě přes svou nekonečnost a úmornost parametry parlamentní debaty naplnilo. Zejména když se v pozdních večerních hodinách středečního jednání ministři nové vlády odhodlali reagovat na dotazy, výtky a šťouchance opozičních poslanců. Potvrdilo se tím, že sněmovní volby pootočily kormidlem a Česko se snad pomalu vrací od korporativismu a „státu jako firmy“ zpět k parlamentarismu.

Jistě že ke sněmovní debatě patří i kabaretní vsuvky, jako byla hádka o češtinu mezi Andrejem Babišem a Vlastimilem Válkem, paranoidní vystoupení některých poslanců za SPD nebo vyhrocený slovní konflikt mezi Alenou Schillerovou a Janou Černochovou. Obecně ale opozice skutečně obšírně a plus minus věcně rozebrala vládní prohlášení a přednesla k němu své výtky, zatímco vládní většina s kolísavou trpělivostí naslouchala a reagovala.

Třiadvacetihodinové jednání docela dobře ukázalo, co vládu Petra Fialy ve Sněmovně čeká. Navzdory prvnímu dojmu nešlo ze strany opozičních hnutí o obstrukci. Účelem parlamentní obstrukce je zabránit přijetí zákona (nebo jej maximálně oddálit), na jehož zamítnutí nemá opozice sílu. Vyslovení důvěry vládě není zákon. Je to ústavní krok nezbytný pro standardní fungování země, takže obstrukce v tomto případě nedává smysl. To, co se téměř 24 hodin ve Sněmovně dělo, bylo demonstrací síly.

Andrej Babiš není zvyklý prohrávat, naopak chce za všech okolností vystupovat jako vítěz. Když mu volební výsledek nedovolil zaujmout vítěznou pózu ve Strakově akademii, rozhodl se, že tuto image vytěží z Poslanecké sněmovny jako nezpochybnitelný lídr opozice. Předpoklady k tomu má ty nejlepší. Poslanecký klub hnutí ANO je v dolní parlamentní komoře zdaleka nejsilnější. Má 72 členů, zastupuje 1,5 milionu voličů, a proto s ním vláda musí počítat.

Mezi těmito 72 poslanci hnutí ANO je dejme tomu 15 až 20 lidí, kteří jsou – bez ohledu na faktickou správnost nebo argumentační preciznost – schopni dlouhého a jakž takž souvislého sněmovního projevu, což Babišovi umožňuje zásadně prodloužit a zkomplikovat jakoukoli sněmovní debatu, pokud bude mít pocit, že to jeho voliči ocení nebo že jsou ve hře zájmy Agrofertu. Právě to si měl Petr Fiala během 23 hodin sněmovního jednání naplno uvědomit.

Zároveň se ukázalo, jak bude babišovská opozice vypadat – silná, sebevědomá, využívající znalostí nabytých ve vládě, populistická, kraválová, zdatně selektující mezi fakty, která jí hrají do karet, a těmi ostatními. V kombinaci s nezměněnou hysterickou a radikální rétorikou hnutí SPD je zřejmé, že ve Sněmovně v tomto období klidná tvůrčí atmosféra panovat spíše nebude.

Což je legitimní a v pořádku a je úkolem vlády a její sněmovní většiny se s touto skutečností důstojně vyrovnat – zapojit opozici tam, kde je to z dlouhodobého hlediska účelné, a trpělivě a procedurálně ji přetlačit tam, kde žádnou shodu hledat nelze.

Opozice se nebude chovat tak, jak si vláda představuje, že by se chovat měla. Bude se chovat tak, aby maximálně vyhověla zájmům a požadavkům voličů, kteří ji do Sněmovny vyslali (a v případě ANO také byznysovým zájmům předsedy hnutí). Mimochodem, část Pirátů, která nesouhlasila s vládním angažmá, může sněmovní dění bedlivě sledovat a přemýšlet, zda by jejich čtyřčlenný klub mezi 92 poslanci ANO a SPD skutečně dokázal odvést účelnou a viditelnou opoziční práci.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované