Hlavní obsah

Černochová: Putin chce oslabit jednotu Západu a šířit propagandu

Foto: Andrew Harnik, Getty Images

Vladimir Putin a Donald Trump po příletu na summit.

aktualizováno •

Summit ukázal, že ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem o mír na Ukrajině, glosují čeští politici setkání na Aljašce.

Článek

Jednání Donalda Trumpa a Vladimira Putina trvalo necelé tři hodiny. Prezidenti se tak v pátek sešli k prvnímu setkání Spojených států a Ruska po více než čtyřech letech. Summit se konal na letecké základně Elmendorf–Richardson u Anchorage, největšího města Aljašky.

Podle ministryně obrany Jany Černochové jednání ukázalo, že Putin mír nehledá a snaží se spor prodlužovat.

„Jednání Trump–Putin na Aljašce nepřineslo zásadní posun k ukončení války na Ukrajině, potvrdilo ovšem to, že Putin nehledá mír, ale příležitost oslabit jednotu Západu a šířit svou propagandu. Snaží se prodlužovat konflikt, aby dosáhl maxima svých cílů z hlediska ruské expanze. Bez ohledu na lidské oběti a devastaci ukrajinských měst. Jednání přesto mělo svůj význam mj. právě proto, že odhaluje skutečné pohnutky a smýšlení Vladimira Putina. Pro nás z něj vyplývá, že je třeba zachovat soudržnost Západu a vytrvat v podpoře Ukrajiny, aby případná dohoda o příměří či míru nebyla pouze podle ruských not. Je to v našem bytostném zájmu,“ napsala na X.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský na síti X uvítal snahy Donalda Trumpa ukončit ruskou válku na Ukrajině. „Problémem je ruský imperialismus, nikoliv ukrajinská touha žít svobodně,“ napsal na adresu „základních příčin“ konfliktu, o nichž mluvil Vladimir Putin. „Kdyby to Putin s jednáním o míru myslel vážně, tak dnes celý den neútočil na Ukrajinu.“

Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je pozitivní, že se na Aljašce vedlo jednání. „Ale bohužel je evidentní, že skutečně o mír Vladimiru Putinovi nejde, že mu nejde o zastavení umírání nevinných a zbytečných obětí, kdyby ta vůle byla, tak by se okamžitě útoky Ruska vůči Ukrajině zastavily,“ napsal na síti X vicepremiér. Podle něj příměří není primárně otázkou vnějších okolností, ale Putinova rozhodnutí.

Ministr pro vědu Marek Ženíšek (TOP 09) míní, že Putin mír teď nechce, jinak by Ukrajinu opustil. „Ruský imperialismus je hrozba, které musíme vzdorovat. To platilo včera, platí dnes a bude platit i zítra,“ napsal na X ministr.

Armádní generál ve výslužbě a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý zatím chce při hodnocení schůzky počkat na konkrétní výsledky. V České televizi ovšem v sobotu upozornil, že Trump si sice před schůzkou vyslechl postoj Ukrajiny a Evropy, jeho vlastní se však s nimi nemusí shodovat. V případě negativních důsledků pro Ukrajinu bude podle něj důležitá další odpověď Evropy.

„Evropa má před sebou rozhodnutí, kdy by musela převzít část odpovědnosti v pomoci Ukrajiny od USA,“ řekl Šedivý. Zároveň ale upozornil, že například v dodávkách některých zbraňových systémů jsou Spojené státy nenahraditelné. „Další omezení této pomoci by byl citelný zásah pro ukrajinskou armádu,“ dodal Šedivý.

Americké snahy o zastavení války na Ukrajině jsou podle ministra zemědělství a předsedy lidovců Marka Výborného správné. „Opět se ale ukázalo, že ho nevyhlásí USA, ale Rusko, které to zjevně nechce. Jinak by drony a rakety zabíjející nevinné děti a civilisty zastavili a vážně o příměří jednali,“ uvedl v sobotu ráno Výborný na síti X. Dodal, že klíč k příměří leží v Moskvě, ta má ale podle něj bohužel na prvním místě své mocenské zájmy a ne mír.

Doporučované