Hlavní obsah

Mapa jaderných elektráren na Ukrajině. Vydržet mají i pád stíhačky

Foto: Shutterstock.com

Rovenská jaderná elektrárna je vybavena čtyřmi ruskými tlakovodními jadernými reaktory.

Reklama

27. 2. 2022 14:18

Ukrajina má kromě Černobylu i řadu dalších jaderných elektráren, některé z nich jsou v provozu. Není však důvod k obavám, nikdo na ně nechce střílet, vysvětlují odborníci.

Článek

Ruští vojáci v pátek obsadili uzavřenou atomovou elektrárnu Černobyl, kde se na jaře 1986 odehrála bezprecedentní jaderná katastrofa. Ukrajinské úrady poté informovaly o zvýšené radiaci v této oblasti. Na Ukrajině je navíc několik dalších funkčních atomových elektráren, a to i v oblastech, kde se válčí.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová ale odmítá úvahy o tom, že by se kvůli probíhající válce mohly stát jaderné elektrárny nebezpečím pro své okolí.

„Nebudu o tom spekulovat. Jaderné elektrárny už projektově počítají s tím, že musejí odolat poměrně extrémním situacím. Nejbližší současné situaci je to, že jsou projektovány na pád stíhačky,“ řekla pro Seznam Zprávy Drábová.

„Ty elektrárny jsou projektované na to, aby vydržely extrémní situace. Kromě toho se na ně vztahují různé konvence, které říkají, že když se válčí, tak jaderná zařízení nejsou terčem,“ dodala.

Ve větším rozhovoru pro Seznam Zprávy předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost popsala, proč Evropská unie nemusí mít obavy ani z postupu ruských vojsk přes bývalou jadernou elektrárnu Černobyl.

„K lokálnímu zvýšení radiace může v černobylské zóně v důsledku pohybu vojenské techniky dojít. Radiační situaci na Ukrajině a v celé Evropě lze kdykoliv ověřit on-line,“ uvedla na twitteru Drábová. „Prostě se okolo Černobylu jednodušeji dostanou ke Kyjevu. A ještě mohou poděsit radiací. To je celé,“ dodala.

Mohou se jaderné elektrárny stát cílem útoku? Ani jedna z válčících stran si to nepřeje, vysvětluje pro Seznam Zprávy politolog Michal Smetana, výzkumný pracovník a pedagog na Institutu politologických studií FSV UK, koordinátor výzkumného centra Peace Research Center Prague a vedoucí Experimental Lab for International Security Studies.

„Vždycky se může stát nějaká chyba, nicméně jaderná elektrárna je jasně definovaný objekt a nenapadá mě žádný strategický důvod, proč by na něj v této fázi mělo Rusko útočit. Ve válce se nedá vyloučit nic, ale aktuálně to nedává moc smysl, protože by to nic nepřineslo. Naopak je spousta cílů v podobě vojenské infrastruktury, na které pro Rusko dává smysl útočit, všechna letiště, protivzdušná obrana, jakékoliv strategické body. Jaderné elektrárny jsou naopak i pro Rusko obrovským rizikem,“ říká Smetana.

I když záměrná snaha útočit na jaderné elektrárny je podle něj extrémně nepravděpodobná, existuje i malé riziko, že v rámci chybného zásahu elektrárny a shodou nešťastných náhod dojde k vypuštění vody z části elektrárny, kde se skladuje a chladí použité jaderné palivo.

„Bez chlazení by pak mohlo dojít k velmi vysokým únikům radioaktivity do okolí. Větším rizikem v tomto směru jsou ty čtyři aktivní jaderné elektrárny na Ukrajině, spíše než vyřazený Černobyl,“ popisuje Smetana.

Ukrajina jaderné zbraně odevzdala Rusku

Poškození atomových elektráren si nepřeje nikdo, ani Ukrajinci, ani Rusové. Například jaderná elektrárna Záporoží s šesti reaktory, která stojí nedaleko Doněcké oblasti, pokrývá podle českého odborníka na energetiku Michala Šnobra asi čtvrtinu ukrajinské spotřeby elektřiny.

Foto: Shutterstock.com

Chladicí věže jaderné elektrárny Záporoží.

Právě fungující atomové elektrárny využil Putin jako jednu ze záminek pro invazi na Ukrajinu. V předtočeném projevu v den invaze Putin řekl, že „neonacisté“ na Ukrajině usilují o získání jaderných zbraní. Podle Michala Smetany jsou taková obvinění naprosto nesmyslná.

„Určitá souvislost existuje v tom smyslu, že při výrobě jaderných zbraní je část výrobního cyklu shodná s výrobou elektřiny. Je tam určitý průnik při zpracování jaderného materiálu a jeho obohacování, což je fakticky čištění materiálu. Země, které mají průmyslový základ pro výrobu civilní jaderné elektřiny, mají část této nutné cesty k vyrobení jaderné zbraně,“ říká Smetana.

Vlastní atomové elektrárny jsou sice nutnou podmínkou pro to, aby země mohla usilovat o výrobu atomových zbraní, zdaleka to ale není dostačující podmínka. Výroba dostatečného množství dostatečně obohaceného štěpného materiálu je sama o sobě dlouhý proces. Vyrobenou jadernou zbraň je navíc nutné zmenšit tak, aby se dala použít pomocí nějaké rakety, což je další velmi složitá technologie.

„Kdyby se teď Ukrajina z jakéhokoliv důvodu rozhodla vyrobit jadernou zbraň, tak je to záležitost na roky. A nemohla by to udělat tajně. Ukrajina je členem smlouvy o nešíření jaderných zbraní, má dojednanou dohodu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, takže veškerá její jaderná zařízení, elektrárny, materiály jsou pod velmi detailní a pravidelnou kontrolou. I kdyby se Ukrajina rozhodla vyrobit jadernou bombu, tak to bude dlouhá cesta a za tu dobu je možné udělat mnoho, mnoho kroků, ať už ze strany Ruska, nebo mezinárodní komunity,“ říká odborník na jadernou bezpečnost.

Jaderné zbraně sehrály roli při etablování samostatné Ukrajiny jako svrchovaného státu, na území Ukrajiny totiž zůstala po rozpadu SSSR část sovětského jaderného arzenálu. „Potřebné kódy k těmto zbraním měla v té době stále Moskva, ale Ukrajina by tuto překážku byla téměř jistě schopna překonat a získat nad nimi operační kontrolu. Ukrajina se nicméně těch zbraní dobrovolně vzdala, výměnou za to se v Budapešťském memorandu z roku 1994 všichni signatáři včetně Ruska zaručili, že budou respektovat suverenitu a teritoriální integritu Ukrajiny. Rusko toto memorandum porušilo už v roce 2014 anexí Krymu a nyní ho znovu porušilo únorovou invazí,“ popisuje Smetana.

Ukrajina v devadesátých letech za svůj postup získala diplomatické uznání i ekonomickou pomoc. Kdyby se odmítla jaderných zbraní vzdát, těžko by se mohla plnohodnotně zapojit do mezinárodního společenství.

„Naopak by tam byl obrovský diplomatický tlak a pravděpodobně i ekonomické sankce ze strany Spojených států, Velké Británie a dalších klíčových hráčů. Nemluvě o Rusku, které dalo jasně najevo, že by jadernou Ukrajinu neakceptovalo a na Ukrajinu pravděpodobně zaútočilo vojensky už v devadesátých letech, kdyby si nechala jaderné zbraně. Ukrajina by v té době zbraně ještě nebyla schopna efektivně použít, tu válku by pravděpodobně prohrála a stejně by o ně nakonec přišla. Už tenkrát sice existovaly návrhy některých akademiků, aby se Ukrajině dovolilo si jaderné zbraně nechat, ale nikdo to seriózně nezvažoval,“ říká Smetana.

Putin pohrozil použitím atomových zbraní

Atomové zbraně promlouvají i do současného konfliktu na Ukrajině, byť zatím jen jako hrozba ze strany jaderných velmocí. Hned po zahájení invaze vzlétly nad sousední Polsko dva americké strategické bombardéry, které mohou nést jaderné zbraně.

„Spojené státy mají tyto bombardéry jak ve verzi čistě konvenční, tak vybavené a certifikované na nošení jaderných bomb. Předpokládá se, že to byly ty konvenční. Tento druh přeletů je trošku riskantní byznys. Když se strategickým bombardérem, který teoreticky může nést jaderný náklad, létáte nad Polskem kousek od hranic s Ukrajinou, tak vždycky existuje riziko chyby, miskalkulace,“ říká politolog Smetana.

Historie zná mnoho nebezpečných příkladů. Například let Malaysia Airlines 17 sestřelili podle vyšetřování v roce 2014 proruští separatisté, zřejmě v domnění, že jde o letadlo ukrajinské armády. Přelety strategických bombardérů blízko Ukrajiny jsou každopádně gestem NATO směrem k Ruské federaci.

„Důležitější je ale zpráva od prezidenta Putina. Při oznamování invaze sice nepoužil spojení jaderné zbraně, ale z jeho formulace je jasné, že pokud se kdokoliv pokusí bránit Ukrajinu nebo půjde do střetu s ruskými vojsky, tak Rusko nebude váhat použít i jaderné zbraně,“ připomíná Smetana.

Nyní bych chtěl říci něco velmi důležitého pro ty, kteří by mohli být v pokušení zasahovat do tohoto vývoje zvenčí. Ať se nám kdokoli pokusí postavit do cesty nebo tím spíše vytvořit hrozby pro naši zemi a náš lid, musí vědět, že Rusko okamžitě odpoví a následky budou takové, jaké jste v celé své historii ještě nezažili. Bez ohledu na to, jak se budou události vyvíjet, jsme připraveni. Všechna nezbytná rozhodnutí v tomto ohledu byla přijata. Doufám, že má slova budou vyslyšena.
Prezident Vladimir Putin

Obava z jaderného konfliktu podle něj odrazuje obě velmoci od toho, aby se pustily do vzájemné konfrontace konvenčními zbraněmi.

„Spousta západních expertů se od roku 2014 obává varianty, ke které by mohlo dojít během přímého konvenčního vojenského střetu mezi NATO a Ruskem. V nějaké fázi by Rusko mohlo chtít zastavit zapojení NATO nebo zvrátit nepříznivý vývoj použitím jaderné zbraně. Říká se tomu eskalace pro deeskalaci, eskalovat konflikt na jadernou úroveň použitím třeba jedné jaderné zbraně omezeným způsobem, demonstrativně. Tak, aby Rusko donutilo NATO ty operace zastavit a jít k jednacímu stolu. Není to oficiální ruská doktrína a je spousta akademiků, kteří to zpochybňují, ale i taková obava na Západě existuje a třeba poslední americká jaderná doktrína to opakovaně zmiňuje a navrhuje různé kroky, které by tomu měly zabránit,“ dodává Smetana.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované