Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Ve chvíli, kdy rušíme školkovné, se nezdanění tichého vína nedá nijak obhájit,“ říká pirátský poradce a bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík, který se úterního setkání za Piráty účastnil. „Zavedení spotřební daně na tiché víno proto stále podporujeme,“ ujišťuje.
V pořadí už druhé setkání pracovní skupiny, která má vyřešit diskutovanou daňovou výjimku na nulovou spotřební daň na tiché víno, ale vyústilo v opět stejný závěr: víno nedanit. Pro připomenutí: tiché víno je veškeré neperlivé víno, tedy i levné „krabičáky“.
Jednání proběhlo den po odborářské stávce, která řešila nedostatek financí například ve školství. Zdanění vína by přitom dle NERVu a Ministerstva financí přineslo zhruba čtyři miliardy korun do státního rozpočtu. Vinaři ale vyrukovali s vlastní analýzou, podle níž jde pouze o 1,45 miliardy (více čtěte v článku zde).
Jsou to zejména lidovci a obecně jihomoravští poslanci, kteří nezdaněné víno v českém právu drží a hledají cestu, aby zdanění dopadlo na vinaře co nejméně.
Na druhou stranu tu jsou již zmínění Piráti, ale i poslanci hnutí STAN a TOP 09, kteří nevidí pro výjimku důvod.
„Ekonomicky nedanění vína nedává smysl. Dvě třetiny jsou importované z ciziny. Primárně tedy tuto daňovou úlevu poskytujeme zahraničním producentům,“ říká předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN), podle nějž by měl být koncept spotřební daně stejný pro všechny typy alkoholu.
Podobný názor má i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Její strana zdanění tichého vína prosazuje od počátku. „Je třeba nalézt vhodný způsob zdanění. A to tak, aby pro drobné producenty zdanění nebylo likvidační, ale zároveň aby tento druh alkoholu nebyl jediným, který nepodléhá spotřební dani,“ napsala Seznam Zprávám.
Ekonomický expert TOP 09 a její poslanec Miloš Nový přiznal, že topka jako strana neměla dostatečnou politickou sílu na to prosadit toto zdanění dříve, ještě než se začalo hovořit o konsolidačním balíčku.
Anketa
Říká, že strana chce jednat o tom, od jakého objemu zdanění uplatňovat tak, aby nebyli poškozeni čeští vinaři. „Většina je stejně zahraniční dovoz a není důvod, proč tyto podporovat,“ vysvětluje.
Politici však nikam „nespěchají“. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že v debatách o budoucnosti zdanění tichého vína se bude v pracovní skupině pokračovat až v prvním čtvrtletí příštího roku. Pak se „tiché víno“ posune výš, k politickým špičkám vládní koalice.
Jasný názor nemá ani opoziční hnutí ANO. Jeho místopředseda Karel Havlíček v úterním podcastu Ptám se já uvedl, že názory jeho poslanců se různí, a to především s ohledem na jejich krajskou příslušnost. Uvedl, že případné hlasování by hnutí nechalo volné.
Sám jasný názor nevyjádřil. „Jestliže dneska máte zahraniční víno do stovky a tuzemské víno třeba za 150 korun, a zvýšilo by se to, naše by bylo za 200 a cizí by bylo za 140 nebo 150 korun. Jaké si koupí ten spotřebitel? Zase to cizí,“ vysvětlil.
Nejlevnější víno zdraží?
Zatím ale úterní pracovní skupina přišla s vlastním poněkud šalamounským řešením, kdy navrhuje zavedení minimální ceny za obsah alkoholu. To by v praxi znamenalo pouze zdražení těch nejlevnějších vín. Z jejich návrhu není jasné, kolik peněz to do státního rozpočtu přinese a jak vlastně bude nový systém fungovat.
O čem pracovní skupina jednala
Dlouhodobě politicky výbušné téma zdanění vína se původně projednávalo v rámci konsolidačního balíčku. Tím to neprošlo. Možnému zdanění se proto věnuje sněmovní skupina. V úterý přišla se šalamounským řešením.
Ministr zemědělství na dotaz Seznam Zpráv, jak se mu nápad líbí, uvedl, že toto nedokáže zatím posoudit. Návrhem se bude zabývat.
Ministerstvo financí má také za úkol se na nápad vinařů podívat a propočítat ho. Rezort financí prozatím na jednání přišel s návrhy několikerých sazeb i vstřícnější variantou řešení formou nepopulárních daňových skladů, který musí povinně mít například pivovary nebo výrobci tvrdého alkoholu. Vinaři však ne. A i tomu se brání, právě zřízení daňového skladu a s ním spojená větší byrokracie je jedním z hlavních protiargumentů.
Podle mluvčí rezortu Petry Vodstrčilové se ministerstvo podobným návrhem již dříve zabývalo. „Zákon o cenách však neumožňuje cenově regulovat zboží z důvodu ochrany veřejného zdraví,“ uvedla. Finance sice přesné propočty nemají, ale tvrdí, že stanovení minimální ceny by mělo velmi omezený rozpočtový dopad. Podle resortu by peníze ze zvýšené ceny levných vín šly místo do státní kasy prodejcům a výrobcům. Pro představu – právě levná vína nejsou ta od českých producentů.
Jako vhodnější řešení tak stále vidí nějakou formu zdanění a „rozumné“ požadavky na daňový sklad a tedy i kontrolu. „Vinaři by měli vést evidenci, kolik do skladu vložili, kolik skladují a kolik vyexpedovali – v principu by šlo o jakousi skladovou evidenci, se kterou již mají zkušenosti, protože si ji už dnes dělají pro vlastní potřeby. Na základě těchto údajů by sestavovali daňové přiznání,“ líčí Vodstrčilová nabídku směrem k vinařům.
