Článek
Nejhorší by bylo, kdyby zámek teď jen chátral nebo ho koupil někdo, kdo si z něj udělá privátní sídlo, a veřejnost se do areálu s parkem už nikdy nedostane. Tak formuluje obavy o osud státního zámku Štiřín starosta obce Kamenice, v jejímž centru zámecký areál stojí.
Reaguje na rozhodnutí ministra zahraničí Jana Lipavského, že resort už o zámek s konferenčním centrem nemá zájem. Objekt je nyní uzavřen, ještě do konce června se čeká jeho převod z resortu zahraničních věcí na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
„S variantou, že z toho bude privátní zámecký hotel, a areál tak zůstane v nějakém režimu stále přístupný, bychom se smířit dokázali,“ doplňuje svůj komentář ohledně možné budoucnosti starosta Kamenice Pavel Čermák.
Kameničtí se nejvíce obávají, že jim v katastru vyroste „nedobytná pevnost“ v majetku některého z miliardářů. A tak přemýšlejí, jak tomu předejít. „Pro nás je to takový malý Karlštejn. Není nám rozhodně jedno, jak to s ním dopadne,“ říká starosta.
Obec podle něj zvažuje, že o získání zámku do vlastnictví bude sama usilovat, a to v případě, že by stát přistoupil na variantu bezúplatného převodu. „Kdyby se taková možnost naskytla, určitě bychom ji velmi vážně zvažovali,“ podotýká starosta.
Zdarma jen výjimečně
Jenže ÚZSVM má jinou představu. Už dříve avizoval, že po převodu bude zámek nejdříve nabídnut k využití jiným státním institucím. Mezi těmi se zatím žádný zájemce neobjevil.
„V případě jejich nezájmu budeme hledat definitivního vlastníka prioritně prostřednictvím transparentního výběrového řízení s elektronickou aukcí,“ uvedla mluvčí majetkového úřadu Michaela Tesařová. Zámek by získal ten, kdo nabídne nejvíce.
Ani bezúplatný převod na obec sice není vyloučen, ale přednost má varianta prodeje. Jak mluvčí popisuje nastavená pravidla, převedení zdarma ze státu na samosprávu by například muselo být ve veřejném zájmu, případně by se muselo jednat o hospodárnější způsob naložení s majetkem.
„Koupit to za 1,5 miliardy korun – kolik je údajně odhadní cena –, to bychom si rozhodně dovolit nemohli,“ podotýká kamenický starosta Pavel Čermák.
Pirátský ministr zahraničních věcí Jan Lipavský na „resortním“ zámku Štiřín v dubnu loňského roku.
Představitelé Ministerstva zahraničních věcí stále věří, že zámek, který resort využíval od 90. let, zůstane ve veřejné sféře a neskončí v soukromých rukách.
„Já osobně si dokážu představit, že nějaká jiná organizační složka státu by ten objekt dokázala využívat smysluplněji,“ uvedla v rozhovoru pro Seznam Zprávy za věc odpovědná vrchní ředitelka ministerské ekonomicko-provozní sekce Monika Machová.
Zároveň vysvětluje, proč se resort rozhodl zámku zbavit. „Pro účely našeho ministerstva sloužil jen minimálně. Za posledních deset let tam bylo čistě ministerských akcí pouze devět,“ sumarizuje Machová a poukazuje i na problémy s logistikou. Areál je asi 30 kilometrů od centra Prahy a byly potíže s přesunem zahraničních delegací. To jsou prý i klíčové důvody, proč nebyl využit ani během českého předsednictví v EU.
Resort podle Moniky Machové štiřínský areál nutně nepotřebuje, protože pro většinu akcí má dostačující konferenční prostory přímo na ministerstvu v Černínském paláci. „My tady máme velké množství salonků, ty malé mají kapacitu třeba jen pro deset lidí, ty větší až pro 100 a do velkého sálu se pohodlně vejde kolem 200 lidí,“ popisuje alternativní možnosti Machová.
Velký skok v dotacích z ministerstva
Jedním z důvodů zrušení konferenčního centra mají být i relativně vysoké příspěvky na jeho provoz. Sám ministr Lipavský mluvil ve Sněmovně o 30 až 40 milionech korun ročně.
Z údajů, které samo ministerstvo redakci Seznam Zpráv poskytlo na základě zákona o svobodném přístupu informací, ale vyplývá, že dotace na činnost resortní příspěvkové organizace Zámek Štiřín, která objekt do dnešních dnů spravuje, od roku 2010 pozvolna rostly z původních devíti na 25 milionů v roce 2018. Relativně velký skok na 35 milionů přišel až následující rok 2019 za ministra Tomáše Petříčka.
„Přitom my jsme o takto vysoký příspěvek nežádali, samotné nás to tehdy překvapilo,“ uvádí pro Seznam Zprávy bývalý generální ředitel Václav Hrubý a zpětně v tomto navýšení vidí „vytvoření důvodu“ pro pozdější prodej zámku. Vysoká dotace – téměř 40 milionů korun – zůstala i během „covidových“ let, kdy už řízení zámku převzal Hrubého následovník Petr Veselý.
Zrušení konferenčního centra na Štiříně nejvíce kritizuje jeho bývalý dlouholetý generální ředitel Václav Hrubý.
Ten připouští, že kongresů, školení a konferencí bylo na zámku do jisté doby opravdu jen poskrovnu, ale vše se podle něj výrazně změnilo v roce 2014, kdy tehdejší ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD) dopisem nabídl konferenční prostory za zvýhodněné ceny i dalším resortům. Rázem se prý provoz zvýšil – akcí bylo podle Hrubého až 90 za rok.
Exředitel je proto přesvědčen, že stát jako celek zrušení štiřínského konferenčního centra pocítí neblaze. Prostory mu budou chybět a už nikdy nic podobného nevybuduje.
„Zda bude, či nebude Štiřín státu chybět, to by byla ode mě jen čirá spekulace. My doufáme a věříme, že je tady stále ona možnost, že ještě nějaká jiná organizační složka státu o zámek projeví zájem. A určitě ho může využívat lépe a efektivněji než naše ministerstvo,“ uvedla vrchní ředitelka Machová, aniž by jakéhokoliv zájemce jmenovala.
