Hlavní obsah

Obrana je základní úkol státu, hlásá nová strategie

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Cílový stav armády do roku 2030 je podle ministryně 30 tisíc profesionálních vojáků a 10 tisíc členů aktivních záloh. Ilustrační foto.

Reklama

Cílový stav armády do roku 2030 je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) 30 tisíc profesionálních vojáků a deset tisíc členů aktivních záloh.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je potřeba zlepšovat u veřejnosti povědomí o armádě, lákat na práci v ní a docílit uznání, že obrana je pro stát prioritou.

To vyplývá z nové obranné strategie, 21stránkového dokumentu, který v několika oblastech popisuje, na co je nutné se v oblasti obrany připravit a který poprvé také jasně říká, že nejzávažnější hrozbu pro Česko i jeho spojence bude dlouhodobě představovat Ruská federace.

„Česká republika systematicky posiluje celospolečenské uznání obrany jako základního úkolu státu. Bude usilovat o zvyšování společenské prestiže služby v ozbrojených silách a veřejné správě a budovat komplexní systém podpory veteránů a vojenských tradic,“ píše se v části věnované celospolečenským předpokladům obranyschopnosti.

Co to má znamenat v praxi, Ministerstvo obrany nezodpovědělo s tím, že konkrétní kroky v oblasti podpory veteránů představí příští týden.

Na dotaz, jak chce dosáhnout společenského uznání obrany jako základního úkolu státu, reagovalo, že se to děje průběžně. A jako příklad uvedlo plnění úkolů doma i v zahraničí.

„V posledních letech se daří armádu vybavit i moderním vybavením a technikou, aby byla schopná efektivně plnit své úkoly nyní i v budoucnu. To všechno přispívá k posilování uznání Armády České republiky,“ uvedla mluvčí rezortu Simona Cigánková.

Armáda ČR

Letos k začátku září mělo Česko 27 982 profesionálních vojáků, v aktivních zálohách je pak dalších 4271 lidí. Žádost o přijetí do služebního poměru vojáka z povolání si letos zatím podaly téměř čtyři tisíce lidí, žádostí o dobrovolné předurčení je 47.

Cíl pro rok 2023 je podle generálního štábu přijmout více než 2000 profesionálních vojáků, z toho 500 studentů Univerzity obrany. Vojáků aktivních záloh by pak chtěla armáda do konce roku získat 1200.

Do obrany země se mohou Češi dobrovolně zapojit několika způsoby - stát se vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se dobrovolně zúčastnit vojenského cvičení. Nejnovější formou je takzvané dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který o ně požádá, musí bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se ale zhoršila bezpečnostní situace, absolvoval by i výcvik.

Sociální sítě i pořad v ČT

Základním předpokladem obranyschopnosti a nezbytnou součástí odstrašení protivníka je podle dokumentu odolnost státu, společnosti a občanů.

Je také vysvětleno, jak se tento cíl naplňuje v praxi už nyní: „Zapojení občanů do aktivní zálohy, účast na dobrovolných vojenských cvičeních a využívání možnosti dobrovolného předurčení pro doplnění ozbrojených sil.“

Vláda a ministerstvo také podle strategie mají hledat „další vhodné nástroje pro podporu dobrovolného zapojení občanů do přípravy k obraně“.

„Probíhají náborové kampaně, k náboru vznikl podcastový kanál a průběžně o možnostech zapojení do obrany země komunikuje Ministerstvo obrany i Armáda České republiky na sociálních sítích. Ve spolupráci s ČT vznikl pořad Perimetr, který se vysílá od září a představuje z mnoha pohledů naše ozbrojené síly,“ nastínila obrana, jak se snaží vytyčených cílů dosáhnout.

Zájemci o vstup do armády se mohou nově hlásit elektronicky, hlavní novinkou je tak v září spuštěné virtuální náborové středisko.

Ministerstvo si pochvaluje, že se tím výrazně zefektivnila komunikace s uchazeči. Ti se na webu například rychle dozvědí, kolik by si vydělali.

Foto: doarmady.cz

Zájemce o vstup do armády se předem dozví, kolik by si vydělal.

Historická skepse

Cílový stav armády do roku 2030 je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) 30 tisíc profesionálních vojáků a deset tisíc členů aktivních záloh.

Lumír Němec, bezpečnostní poradce a bývalý velitel speciálního oddělení SOG (Útvar speciálních operací Vojenské policie), má za klíčové zviditelnění armády. „Lidé si musí uvědomit, že armáda je důležitá,“ míní.

„Druhá věc je ohodnocení vojáků. Ruku v ruce s tím jde, že v armádě nejste doživotně. Musí se starat o lidi, kteří z armády odejdou a není to myšleno tím, že je budou tahat jako medvědy na nějaké oslavy výročí, ale umožní kvalitní rekvalifikaci a následnou resocializaci vojáků,“ pokračuje.

Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého nebude snadné Čechy pro armádu nadchnout, už jen kvůli určité skepsi. „To je dáno historicky. Zejména v minulosti jsme často slýchávali, že armáda nebyla nikdy použita za existence Československa. Je potřeba říct, že si nestojíme tak špatně. Obecně si myslím, že Česká republika má na to, aby naplnila cíl 30 tisíc vojáků v armádě plus 10 tisíc aktivních záloh a dobrovolníků,“ říká.

Budování společenského uznání je podle něj dlouhodobý proces, který se neobejde bez férového informování o armádě, jejich úkolech i problémech. A stát musí být připraven kompenzovat vojákům obětování volného času, někdy i zdraví.

Výběr 10 bodů z nové obranné strategie

  1. Významnými partnery ČR v oblasti obrany jsou zejména USA, Spojené království, Německo, Polsko a Slovensko.
  2. Obrana ČR není úkolem pouze Ministerstva obrany a armády. Základní podmínkou obranyschopnosti ČR je zapojení všech potřebných orgánů veřejné správy a společnosti jako celku (celovládní a celospolečenský přístup k obraně). Obranný systém ČR proto musí takový integrovaný přístup umožňovat a rozvíjet.
  3. Základním nevojenským předpokladem obranyschopnosti a nezbytnou součástí věrohodného odstrašení je odolnost státu, společnosti a občanů. Česká republika proto bude dále posilovat svou civilní nouzovou připravenost a odolnost proti vojenským i nevojenským hrozbám a přistupovat zodpovědně k plnění souvisejících aliančních závazků, především v sedmi základních oblastech odolnosti NATO.
  4. ČR systematicky posiluje celospolečenské uznání obrany jako základního úkolu státu. Bude usilovat o zvyšování společenské prestiže služby v ozbrojených silách a veřejné správě a budovat komplexní systém podpory veteránů a vojenských tradic.
  5. Za účelem zabezpečení území ČR, ochrany obyvatel a plnění potřeb kolektivní obrany mít k dispozici jak dostatečné schopnosti pozemní protivzdušné obrany, tak pokročilé nadzvukové letectvo zapojené do systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS).
  6. Ozbrojené síly budou udržovány v potřebných početních stavech a stupních připravenosti s vybavením a zásobami k vedení bojové činnosti v rozsáhlém a dlouhotrvajícím konfliktu vysoké intenzity.
  7. Obranný a bezpečnostní průmysl je jedním z pilířů obranného systému ČR. Vyspělá a odolná národní obranně-průmyslová základna je předpokladem pro prosazování bezpečnostních zájmů státu a podílí se na zabezpečení operačních potřeb ozbrojených sil. Je proto zásadní, aby byl domácí obranný a bezpečnostní průmysl ekonomicky silný, technologicky vyspělý, konkurenceschopný a disponoval potřebnými kapacitami. Česká republika bude podporovat dodávky materiálu ze strany českého obranného a bezpečnostního průmyslu pro pokrytí potřeb ozbrojených sil.
  8. Zajišťování obrany je dlouhodobý, nikdy nekončící proces. Plánování obrany proto musí být vedeno s dlouhodobou perspektivou.
  9. Naprosto nezbytné pro obranyschopnost ČR je dostatečné finanční zajištění. ČR proto na svou obranu bude vydávat nejméně dvě procenta HDP a v případě potřeby přistoupí k dalšímu navýšení obranných výdajů nad tuto úroveň.
  10. Riziko přímého vojenského ohrožení ČR zůstává nízké. I přesto je pravděpodobnost vojenského napadení ČR nebo některého z jiných členských států NATO či EU nejvyšší od konce studené války.

Zdroj: Obranná strategie ČR

Reklama

Doporučované