Hlavní obsah

Praha prověřuje miliardové smlouvy podepsané na poslední chvíli

Foto: Pražské služby

Ilustrační foto

Reklama

Doslova na poslední chvíli podepsaly loni Pražské služby rámcové smlouvy za více než čtyři miliardy korun, které umožňují dávat subdodavatelům zakázky bez soutěže. Radní to prověřují, městská firma považuje kritiku za účelovou.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Za čištění ulic, sypání soli, sekání trávy a další služby zaplatí hlavní město každý rok stovky milionů korun. Pro městkou společnost Technická správa komunikací hl. m. Prahy plní tyto služby především jiná městská společnost, Pražské služby.

Narychlo uzavřené rámcové smlouvy ale Pražským službám umožňují, aby si na tuto práci objednaly další firmy, konkrétně IPODEC, AVE, CDV, Centra nebo MK zeleň.

Subdodavatelé, včetně zmíněných firem, pracují pro Pražské služby dlouhodobě. To se ale mělo změnit. Loni v létě totiž Praha dotáhla dlouho plánovaný krok, který měl ušetřit významnou část rozpočtu hlavního města. Pražské služby vstoupily do takzvaného in-house režimu, jinými slovy se staly přednostním dodavatelem služeb pro Technickou správu komunikací (dále TSK).

„Nedává smysl, aby si TSK zasmluvňovala Pražské služby a ty si zasmluvňovaly další subdodavatele. To si TSK může ty subdodavatele soutěžit rovnou, napřímo a otevřenou veřejnou soutěží,“ vysvětluje Adam Scheinherr (Praha sobě), bývalý radní pro dopravu. Právě pod tuto funkci TSK tradičně patří. Teď ji zastává bývalý primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

„Pražské služby by měly pro město zajišťovat 100 procent činností, které jsou schopny zajistit vlastními silami. To je nejlepší systémové řešení,“ míní Scheinherr.

Jak Pražské služby na dotaz redakce připustily, aktuálně třetinu objemu zakázek zadávají dalším subdodavatelům. Podle vedení společnosti mimo jiné proto, že je levnější si na vytíženější zimní měsíce najmout externí firmu než platit vlastní zaměstnance po celý rok.

Co znamená přechod do in-house

  • Pražské služby, vlastněné nyní 100% Prahou, dostávají zakázky napřímo. Nemusí o ně soutěžit s dalšími dodavateli a byznys zůstává v domě, in-house.
  • Výhledově by Pražské služby měly navýšit své kapacity a plnit veškerou práci požadovanou TSK.
  • Položky bez přidané hodnoty Pražských služeb si má TSK soutěžit sama. Například nákup posypové soli.

Smlouvy na další čtyři roky

Reorganizaci, která měla zatočit s dosavadním způsobem rozdělování zakázek na údržbu silnic v Praze, schválila Rada hlavního města Prahy 6. června 2022. 

Jenže jen pár dní předtím – 2. a 3. června – schválily Pražské služby zmíněné rámcové smlouvy, které jim umožňují zadávat subdodavatelům stamilionové zakázky i v příštích čtyřech letech.

„Postup Pražských služeb při uzavření čtyř rámcových smluv na údržbu pozemních komunikací, komunikační zeleně a havarijních prací v roce 2022 je minimálně zvláštní a vyvolává řadu otázek,“ říká Adam Jareš, vedoucí právník Transparency International Česká republika.

Výběr největších rámcových smluv:

  • Rámcová smlouva na letní a zimní údržbu komunikací z 2. 6. 2022 v hodnotě 2,009 mld. Kč s IPODEC, AVE, CDV.
  • Rámcová smlouva na letní a zimní údržbu komunikací z 2. 6. 2022 v hodnotě 1,388 mld. Kč s AVE, CDV.
  • Rámcová smlouva na zeleň z 3. 6. 2022 v hodnotě 373 mil. Kč s IPODEC, AVE, CDV.
  • Rámcová smlouva na zeleň z 3. 6. 2022 v hodnotě 181 mil. Kč s AVE, Centra, MK zeleň.
  • Rámcová smlouva o dílo na provádění stavebních prací z 2. 6. 2022 v hodnotě 600 mil. Kč se společností Bratři Gallové (vypovězena v říjnu 2022).

Právník připomíná, že Pražské služby samy Radu hlavního města Prahy jako svého jediného akcionáře požádaly dopisem z 18. května 2022 o pokyn, zda mají směřovat ke změně podnikatelské koncepce a zahájení in-house spolupráce s hlavním městem, anebo rozvíjet stávající komerční model.

„Na rozhodnutí rady ale Pražské služby nepočkaly a 2. a 3. června 2022 uzavřely mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek čtyři rámcové smlouvy na dobu trvání čtyř let a s předpokládanou hodnotou několika miliard. Rada hlavního města Prahy přitom o reorganizaci činností Pražských služeb a přechodu do režimu in-house spolupráce rozhodla 6. června 2022, tedy jen o pár dní později,“  popisuje Jareš.

Proč Pražské služby uzavřely miliardové smlouvy doslova na poslední chvíli a nepočkaly na pokyny pražských radních?

„Domnívám se, že Pražské služby mohly mít informace o plánovaném projednání reorganizace činností této společnosti a o tom, k jakému rozhodnutí bude pravděpodobně směřovat. Je tedy otázka, jakou měly Pražské služby motivaci k uzavření těchto smluv a zda neměly vyčkat na rozhodnutí rady a tyto rámcové smlouvy následně uzavřít až po provedení řádného zadávacího řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek,“ uzavírá vedoucí právník Transparency International.

„Ty smlouvy máme jenom pro jistotu“

Generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman odmítá, že by uzavření rámcových smluv bylo nestandardní nebo nevýhodné. Společnost je podle něj uzavřela pro případ, že by TSK nebo někdo jiný vypsal veřejnou zakázku, které by se Pražské služby nedokázaly bez pomoci subdodavatelů zúčastnit.

„Pokud by například Pražské služby nemohly bez subdodavatelů splnit kvalifikační kritéria dané veřejné zakázky, nemohly by ani předložit nabídku v tomto zadávacím řízení. To by v konečném důsledku znamenalo, že by se Pražské služby nemohly těchto zakázek zúčastnit, a hospodaření společnosti by to způsobilo velkou újmu,“ uvedl pro Seznam Zprávy Roman skrze mluvčího Alexandra Komarnického.

Vedení Pražských služeb navíc poukazuje na to, že se Praha v minulosti už dvakrát snažila firmu do takzvaného in-house režimu dostat. Ani v roce 2014, ani v roce 2018 k tomu ale nakonec nedošlo.

„S ohledem na v minulosti neúspěšné pokusy hl. m. Prahy transformovat Pražské služby na svého in-house dodavatele, jakož i s ohledem na rezervovaný postoj celé řady městských subjektů k in-house spolupráci s naší společností byla tato opatrnost namístě. Tím, že Pražské služby zahájily in-house spolupráci s hl. m. Prahou, důvod pro sjednání těchto smluv odpadl a Pražské služby budou všechny tyto smlouvy postupně ukončovat a nahrazovat je novými smlouvami uzavřenými dle pravidel zákona o zadávání veřejných zakázek,“ popisuje mluvčí.

Velmi nestandardní, říká radní Komrsková

Rámcovými smlouvami se podle zjištění Seznam Zpráv nyní intenzivně zabývají současní pražští radní. Ve vedení TSK totiž vznikl materiál, který údajně nevýhodné smlouvy Pražských služeb – i s ohledem na nové ceny – kritizuje. Dostali ho do rukou současní radní Jana Komrsková (Piráti), zodpovědná za Pražské služby, a Zdeněk Hřib (Piráti), zodpovědný za TSK. K dispozici ho má i redakce Seznam Zpráv.

„Piráti si vyžádali podklady k těm zakázkám. Ty jsme před pár dny dostali, teď je analyzujeme. Zatím se to jeví jako velmi nestandardní, když to řeknu jemně. Určitě z toho vyvodíme závěry, pokud tam nějaké vážné pochybení najdeme,“ řekla redakci Seznam Zpráv letos v březnu radní Komrsková.

Dlouhodobá rámcová smlouva za miliardy korun byla podle ní uzavřena neobvykle rychle.

„To, jak byla zakázka vypsána, opravdu standardní není. Já sama jsem soutěžila zakázku na zeleň v minulém volebním období v Praze 10 „jenom“ za 250 milionů. A trvalo nám to rok, včetně zadávání, řešili jsme to s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a tak dále. My to prověříme, uděláme si z toho závěry,“ říká Komrsková.

Radní naznačila, že by se mohla změnit sestava představenstva Pražských služeb.

„Součástí povolebního vyjednávání bylo to, aby se protikorupční opatření, která jsou na magistrátu, překlopila i do městských společností, na tom je koaliční shoda. Zatím je dohodnuté navýšení počtu členů dozorčí rady a druhá fáze změny, která bude delší, bude aplikování protikorupčních opatření do stanov Pražských služeb. Během května bude hotová rozšířená dozorčí rada. Ta potom může samozřejmě dělat změny i směrem k představenstvu,“ dodává.

Podobné pochybnosti ohledně rámcových smluv má i radní pro dopravu Zdeněk Hřib.

„Trošku to na mě působí jako takoví Hlubučkovi pohrobci, tyto konkrétní rámcové smlouvy mi opravdu přijdou podivné,“ zmiňuje jméno bývalého radního za STAN Petra Hlubučka, kterému vystavila stopku kauza Dozimetr. Policisté spustili svoji akci loni 15. června. V předchozím volebním období byl předsedou dozorčí rady Pražských služeb, dnes je to radní Jana Komrsková.

„In-house pražských služeb byl dělaný právě proto, aby se tyhle věci neděly. Teď to nemuseli soutěžit podle zákona jako veřejný zadavatel. To tedy samozřejmě znamená, že to všechno bylo parádně legální, ale teď už takovéto smlouvy vnímám jako riziko. Podle mě by bylo dobré tyhle smlouvy co nejdřív vypovědět a mít vysoutěžené normální zakázky formou otevřené veřejné soutěže,“ říká Hřib.

Redakce konfrontovala vedení Pražských služeb s tím, že z pohledu TSK a tří současných či bývalých radních mohou být uzavřené smlouvy nestandardní a pro město nevýhodné.

Generální ředitel Patrik Roman tvrdí, že proti Pražským službám vznikl účelově sepsaný a nepravdivý materiál, který má společnost jen poškodit.

Vedení společnosti jakékoli pochybení při uzavírání smluv rezolutně odmítá. Pražské služby mimo jiné rozporují, že obří rámcové smlouvy uzavřely těsně před přechodem do in-house režimu.

„Pražské služby se staly in-house dodavatelem hl. m. Prahy až dne 29. 7. 2022, kdy uzavřely první in-house smlouvu s Lesy hl. m. Prahy. Až tento den lze proto považovat za definitivní „přechod“ do režimu in-house spolupráce,“ říká mluvčí.

Roman v čele Pražských služeb

Dlouholetý generální ředitel Patrik Roman, bratr bývalého generálního ředitele ČEZ Martina Romana, šéfuje Pražským službám už od roku 2004. Přestál i dvě velké kauzy, které se Pražských služeb týkají.

Bývalý obchodní ředitel Tomáš Kolinger, který do Pražských služeb nastoupil ve stejný čas jako Patrik Roman, si za tunelování této městské firmy vyslechl před třemi lety u soudu pětiletý trest vězení. Podle zjištění vyšetřovatelů vydělával na Pražských službách minimálně od roku 2009 a vyvedl z nich 63 milionů korun.

Romanovo jméno zároveň figuruje v policejním spisu ke kauze Dozimetr. Při provádění domovních prohlídek policie hledala mimo jiné i dokumenty, které se týkají právě generálního ředitele Pražských služeb Patrika Romana a místopředsedy představenstva Michala Čoupka.

Za Hlubučka to nešlo změnit, říká Scheinherr

Upozornění na nestandardně vysoké smlouvy, navíc uzavřené na poslední chvíli, dostal už loni v létě tehdejší radní pro dopravu Scheinherr.

„Já osobně jsem byl velice překvapený, když tohle vedení Pražských služeb udělalo. A ihned jsem taky žádal vysvětlení, i kvůli tomu, že ty ceny jsou mnohem vyšší, než jaké máme dnes u Pražských služeb,“ popisuje Scheinherr.

Jenže proti radnímu Hlubučkovi, pod kterého Pražské služby patřily, prý nedokázal prosadit změnu. „Za Petra Hlubučka to možné nebylo. A na konci mandátu už jsme na to neměli čas. Pro mě byla vždycky jednání s Pražskými službami jedněmi z nejsložitějších, co jsem na magistrátu měl,“ říká dnešní opoziční zastupitel.

Pražské služby zdůrazňují, že žádné plnění na základě kritizovaných smluv doposud neobjednaly.

„Všechny tyto smlouvy byly sjednány jako rámcové a je tudíž na rozhodnutí Pražských služeb, zda si vybrané služby objednají či nikoliv. Pražské služby žádné plnění doposud neobjednaly a na základě těchto smluv tudíž neproběhlo žádné plnění,“ upozornil mluvčí.

Reklama

Doporučované