Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Preventivní vyšetření, které odhalí rakovinu prostaty už v jejím zárodku. Screening, který se zkouší od začátku loňského roku, může výrazně pomoci mužům s potenciálně smrtelným onemocněním. A vyšetření už zachránilo i jednoho velmi známého pacienta - ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09).
Právě tenhle screeningový program pro muže od 50 do 69 let je v prvním kroku čistě laboratorní věcí. Stačí odebrat vzorek krve a vyhodnotit hladinu specifického antigenu PSA. Jeho zvýšená hodnota může naznačit, že nemusí být vše v pořádku. Další vyšetření pak potvrdí, nebo vyvrátí, zda se jedná o rakovinu.
„Stát se na prevenci teď opravdu více zaměřil. Novelizuje se i vyhláška o preventivních prohlídkách, kde se například počítá s tím, že se cholesterol a další laboratorní parametry budou vyšetřovat dříve, už od 25 let. Většina nemocí totiž nebolí, takže je určitě správná cesta se zaměřit na jejich včasné zjišťování,“ říká Tomáš Zima, přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Jenže zatímco mezi odborníky, státem a zdravotními pojišťovnami je soulad v tom, že prevence je základ, shoda na dostatečném finančním zabezpečení poskytované péče už nepanuje. Laboratoře se tak s pojišťovnami pro příští rok nedohodly na úhradách. Ostatně stejně jako většina částí českého zdravotnictví.
„Navrhované úhrady za laboratorní péči ekonomicky nekorespondovaly s objemem skutečně poskytované péče a ani nereflektovaly změny, jak ekonomické, tak odborné, které se tohoto segmentu dotýkají,“ říká k jednáním s pojišťovnami Jaroslav Loucký, předseda spolku privátních diagnostických laboratoří Privalab.
Svazové zdravotní pojišťovny totiž chtěly výrazně škrtání, Všeobecná zdravotní pojišťovna pak navrhovala zůstat na letošních číslech.
„Segment laboratoří byl v loňském roce jeden z vůbec nejrychleji rostoucích z hlediska objemu vykázané péče, a tedy i prostředků z veřejného zdravotního pojištění. V případě Všeobecné zdravotní pojišťovny se jednalo o meziroční růst nákladů o desítky procent. Pro rok 2026 jsme stejně jako u ostatních segmentů navrhovali zachovat úhrady zhruba na letošní úrovni,“ vysvětluje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
Podle zástupců laboratoří byla ale čísla za předchozí období zkreslená zaprvé epidemií černého kašle, kde je diagnóza postavena na laboratorním stanovení, a tak se mimořádný růst připočítal právě laboratořím. A zadruhé laboratoře upozorňují, že vznikla i administrativní chyba ve sbíraných datech.
„Chyba vytvořila zkreslený pohled na zdánlivě dramatický růst nákladů v segmentu, ale v reálných číslech tomu tak nebylo,“ dodává David Hepnar, zástupce laboratoří při jednání s pojišťovnami.
Pacienti nechodí k lékaři
Do budoucna je to pro laboratoře ekonomicky neudržitelné, pokud by měl pokračovat současný trend. Rostou jim totiž náklady, které jim nikdo nezaplatí. Ať už se to týká nových regulací, kterými se musí řídit, nebo požadavků státu například na přenášení dat.
„Za laboratoře rozumíme, že nárůst nemůže být nějak vysoký, ale zase nemůžeme akceptovat, že dostaneme za více práce méně peněz. Při nastavených regulacích laboratoře nedostanou uhrazeno více než deset procent péče, kterou pro pacienty provedou,“ upozorňuje Zima.
Navíc laboratoře jsou v pasti i z toho důvodu, že zkrátka plní požadavek lékaře, který musí provést. Nemohou si vybírat, co udělají a co ne. Všeobecná zdravotní pojišťovna ale počítá s tím, že do budoucna se bude fungování laboratoří měnit.
„S postupující digitalizací diagnostiky a díky širšímu zapojení například umělé inteligence se předpokládá naopak postupné snižování nákladů v rámci segmentu. Ten má samozřejmě pro zajištění zdravotní péče v rámci systému své nezastupitelné místo, což byl mimo jiné také důvod k úhradě veškerých vykázaných zdravotních služeb ze strany VZP,“ dodává mluvčí pojišťovny Plívová.
Na druhou stranu odborníci upozorňují, že už dnes je obrovský problém v tom, že pacienti nedocházejí na preventivní prohlídky. A ani nevyužívají včasné kontroly, které by mohly zachytit závažné onemocnění. Týká se to právě i rakoviny prostaty zmíněné v úvodu.
Na české zdravotnictví tak do budoucna čeká velký úkol. Jestliže chceme podporovat, aby pacienti chodili k lékařům preventivně a hlídali si i dalšími cestami své zdraví, bude nutné zajistit dostatečné finance na pokrytí takové péče.
