Hlavní obsah

Šéf ČNB Michl může přijít o místo. Jeho prověrku chce řešit prezident Pavel

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Guvernér České národní banky Aleš Michl.

Reklama

aktualizováno •

Prezident Petr Pavel by mohl vstoupit do projednávání pozice guvernéra ČNB Aleše Michla, pokud ten nezíská přísnou bezpečnostní prověrku. Bývalý guvernér Zdeněk Tůma míní, že absence dané prověrky je důvodem k odchodu z funkce.

Článek

Nastupující prezident Petr Pavel pro Seznam Zprávy připustil, že pokud guvernér České národní banky nezíská potřebnou nejvyšší bezpečnostní prověrku, zváží další kroky.

„Bezpečnostní prověrku guvernéra ČNB považuji za důležitou záležitost, které budu po inauguraci určitě věnovat pozornost, v tuto chvíli ale nejde nic předjímat a je potřeba vyčkat na závěry šetření NBÚ. Pokud by současný guvernér prověrku opravdu nezískal, případně pokud by bankovní rada rozhodla, že výkon funkce guvernéra není možné vykonávat pouze s tajnou prověrkou, budeme diskutovat další kroky,“ řekl zvolený prezident Petr Pavel pro Seznam Zprávy.

Podobné vyjádření Pavel poskytl i serveru E15.

Michl je členem bankovní rady ČNB od roku 2018, loni v červenci byl jmenován guvernérem. V souvislosti s tím požádal o bezpečnostní prověrku na nejvyšší úroveň, podle serveru Echo24 dokonce už v květnu. Dosud ji ale nezískal.

Národní bezpečnostní úřad má na posouzení žádosti o prověrku devítiměsíční lhůtu, řízení ale dosud nebylo ukončeno.

Seznam Zprávy oslovily i premiéra Petra Fialu. Ten ale nechtěl situaci komentovat.

„Pan premiér spekulace zásadně nekomentuje a ani tentokrát neudělá výjimku,“ uvedl mluvčí Václav Smolka.

Tůma: je to problém

Nejvyšší stupeň bezpečnostní prověrky vyžadují vnitřní předpisy ČNB, guvernér by bez ní neměl mít přístup k některým utajovaným informacím potřebným k jednání vlády nebo Bezpečnostní rady státu.

Guvernér Michl v současnosti disponuje prověrkou pro stupeň Tajné. „Rovněž je držitelem Potvrzení pro přístup k utajovaným informacím NATO (tzv. certifikát NATO) na stupeň utajení NATO SECRET. Loni v květnu požádal o prověrku pro stupeň Přísně tajné. Bezpečnostní řízení ohledně udělení prověrky ze strany NBÚ probíhá, a to ve standardní lhůtě v souladu se zákonem,“ stojí v prohlášení mluvčí ČNB Petry Krmelové.

Bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma míní, že šéf národní banky by měl disponovat prověrkou na stupeň Přísně tajné. „ČNB je významnou institucí s rozsáhlými pravomocemi, měl by ji vést člověk, u kterého není žádná pochybnost, že má jakýkoliv problém z bezpečnostního hlediska. Chceme maximálně důvěryhodného člověka i pro důvěryhodnost instituce,“ řekl Seznam Zprávám Tůma, který byl před prezidentskými volbami členem expertního týmu Petra Pavla.

Podle něho nelze význam prověrky na Přísně tajné bagatelizovat v souvislosti s postem guvernéra národní banky.

„Klíčovým argumentem je, že ČNB patří do kritické infrastruktury státu. V současné době si bohužel mohou nastat problémy, které si žádají jednání špiček tohoto státu, kde se samozřejmě mohou objevit informace ve stupni přísně tajném. Za takových okolností je žádoucí, aby guvernér prověrku měl,“ uvedl Tůma, který působil v roli guvernéra ČNB v letech 2000 až 2010.

Popsal rovněž, že do roku 2004 museli mít prověrku na stupeň přísně tajné všichni členové bankovní rady.

„Tehdy kancelář prezidenta Václava Klause požádala nové členy bankovní rady, aby si udělali prověrku jen na stupeň tajné. Nevzali v úvahu situace, které mohou nastat. S přísně tajnými informacemi se nesetkáváte běžně, ale mohou zkrátka nastat. ČNB by na ně měla být připravena. Minimálně guvernér, což nikdy zpochybněno nebylo. Všichni guvernéři si tudíž o prověrku žádali, ostatně tak učinil i Aleš Michl,“ dodal Tůma.

Pokud by „přísnou“ prověrku Michl nedostal, byl by to pro exguvernéra problém.

„Nechci spekulovat. Ale v jiných zemích platí, že pokud guvernér prověrku nedostane, rezignuje. Byl to před dvěma lety případ v Norsku, kdy viceguvernér nedostal prověrku a rezignoval. V civilizovaných zemích bychom k tomu měli takto přistupovat. Tudíž můj osobní názor je, pokud člověk prověrku nemá, nenaplňuje předpoklady k výkonu funkce a měl by funkci opustit,“ dodal Tůma.

Viceguvernér na záskok?

Jeho nástupce ve vedení ČNB Miroslav Singer upozornil, že guvernér přichází do styku s citlivými bezpečnostními informacemi. „Z praktického hlediska si pamatuji, že jsem prověření na Přísně tajné potřeboval za 6 let svého guvernérování asi jednou, dvakrát. Šlo, pamatuji-li si dobře, o věci kolem témat Bezpečnostní rady státu, na kterou chodí guvernér. Doba je dnes vyhrocenější, za 6 let se takové situace zase určitě vyskytnou,“ řekl Singer Seznam Zprávám.

Pokud by Michl prověrku nezískal, mohl by ho teoreticky v inkriminovaných jednáních zastoupit viceguvernér. „Z hlediska chodu ČNB může guvernéra ve všem zastoupit viceguvernér. Takže, kdyby Aleš Michl nedostal Přísně tajné a ČNB lehce změnila způsob zacházení s prověrkami, může si prověrku na Přísně tajné udělat viceguvernér a chodit na Bezpečnostní radu státu místo guvernéra. Zbytek bankovní rady pak má tajné. Funkčně nevelká změna,“ popsal Singer.

Reputační aspekty Michlovy „neprověrky“ na Přísně tajné nechtěl komentovat. „Určitě by si je musela zvážit bankovní rada, samozřejmě samotný guvernér,“ dodal.

Mluvčí ČNB připomněla, že guvernér ČNB nechodí od roku 2017 na jednání Bezpečnostní rady státu. „ČNB je oprávněna vytvářet pouze utajované informace do stupně Tajné, nikoli informace ve stupni Přísně tajné. ČNB není oprávněna přijmout utajované dokumenty stupně utajení Přísně tajné, neboť nemá pro přijímání těchto dokumentů adekvátní zázemí odpovídající podmínkám zákona,“ uvedla mluvčí Krmelová.

Reklama

Doporučované