Článek
Česká pošta je těsně před krachem. Loni vykázala ztrátu 1,5 miliardy korun. To oznámil novinářům ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který chce brzy představit transformační projekt státního podniku. O situaci v České poště chtějí dnes vpodvečer na mimořádné schůzi jednat i opoziční poslanci.
Ministr Rakušan novinářům řekl, že pokud by ministerstvo a vláda nyní nic neudělaly, pošta by se dostala do konce letošního roku do insolvence. Představil jim proto plán transformačního procesu na roky 2023 a 2024. Jeho hlavní součástí bude rozdělení pošty na dvě části – dotovanou státní a komerční, která si na sebe zvládne vydělat. Velkou změnou pak bude snížení poboček České pošty po republice.
„V připomínkovém řízení je novela o minimálním počtu poboček, který chceme snížit z 3200 na 2900. Nedotkne se to pošt v obcích, kde je pouze jedna poštovna, ale pobočky se budou ubírat ve městech, kde je síť rozsáhlejší,“ uvedl ministr vnitra.
Jako modelový příklad dal třeba východočeské Pardubice. Devadesátitisícové krajské město podle něj nyní má 13 poboček pošty, podle nového návrhu by se měl zredukovat na devět.
Pošta bude propouštět
Součástí by mělo být i propouštění zaměstnanců. „Bude to samozřejmě znamenat i to, že počet zaměstnanců se bude muset snížit adekvátně počtu poboček,“ potvrdil. V novém schématu by podle Rakušana měla pošta fungovat už v roce 2025.
Podle Rakušanova plánu by dotovaná státní část měla řešit třeba roznos důchodů nebo listovní služby a další služby, které by si stát objednal. Komerční část by se pak zaměřila na bankovní služby či logistiku. „Česká pošta má v tomto velkou konkurenceschopnost díky svým zaměstnancům, moderním třídicím linkám a rozsáhlé logistické síti,“ uvedl.
Koncepci chce brzy projednat také se zástupci samospráv.
V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Loni přitom získala po schválení Evropskou komisí úhradu nákladů na poskytování základních služeb od státu za poslední čtyři roky ve výši šest miliard korun. Finance musela z velké části použít na splacení provozních úvěrů.
