Článek
Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se senátními úpravami nesouhlasila. Návrhy na schválení novely beze změn nebo její zamítnutí Senát odmítl.
Návrhy na schválení novely beze změn, o což usilovali senátoři ANO, nebo její zamítnutí Senát po více než tříhodinové debatě odmítl.
Senátoři chtějí v novele mimo jiné posílit parlamentní dohled nad vládními výdaji a omezit snahu vlády nezapočítávat část výdajů například na dopravní stavby do sledovaného rozpočtového schodku.
Novela má umožnit vládě navyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) se nemají započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců.
Koalice by chtěla stejný limit i pro výdaje na strategické infrastrukturní stavby podle liniového zákona. Senát jej ale na návrh svých výborů doporučil snížit na polovinu, tedy na jedno procento HDP, což by mohlo představovat 80 až 90 miliard korun. Výdaje by se týkaly železnic, dálnic, silnic první třídy, vodní cesty nebo elektrického vedení. Navíc chce Senát podmínit tyto výdaje projednáním ve sněmovním rozpočtovém výboru, případně stanoviskem Státního fondu dopravní infrastruktury.
Senát rovněž doporučil omezit pravomoc ministerstva financí upravovat rozpočty parlamentních komor, prezidentské kanceláře, Ústavního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu, ombudsmana a Národní rozpočtové rady. Podle Senátu by úpravy mohlo provádět výhradně na základě písemné žádosti příslušné z těchto institucí.
Novela by měla umožnit vládě překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, tedy aktuálně až 240 miliard korun, v případě zhoršení bezpečnostní situace. Podle Senátu by takovýto stav musela konstatovat Bezpečnostní rada státu za zákonem vymezených podmínek. Další kroky ministerstva financí chce Senát rovněž podmínit opět projednáním ve sněmovním rozpočtovém výboru, který na to bude mít nejvýše sedm dní.
Předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) prosadil zachování pravidla, že případné vyšší výběry pojistného na důchody vláda odloží do rezervy a nepoužije je jinak. Vláda by se podle jeho dalšího návrhu měla výslovně řídit zákonem o rozpočtové odpovědnosti i při dopracování návrhu státního rozpočtu v případě, že jí ho Sněmovna vrátí k přepracování.
Novela, kterou ve Sněmovně prosadila vládní koalice, podle kritiků v případě přijetí rozvolní pravidla rozpočtové odpovědnosti, umožní vládě nekontrolovatelné utrácení, a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu. Schillerová to opakovaně odmítla. Opoziční poslanci se chtějí obrátit v případě opětovného prosazení novely Sněmovnou, v níž má koalice většinu, obrátit na Ústavní soud mimo jiné kvůli tomu, že by vláda v některých případech mohla upravovat rozpočet bez souhlasu Sněmovny.
