Hlavní obsah

Naštvaní Švédové chtějí odvrátit český nákup amerických stíhaček

Foto: Lockheed Martin

Americká stíhačka F-35.

Reklama

ANALÝZA. Vláda zvažuje nákup amerických stíhaček F-35. Nevyužívala by pak švédské gripeny. Což jejich výrobce popudilo a slibují chránit Česko až do roku 2070. O byznys v hodnotě desítek miliard ovšem velmi stojí i v USA.

Článek

Co se v analýze dočtete:

  • Český vyjednávací tým už byl v USA. Vláda totiž uvažuje o nákupu 24 stíhaček F-35. Cena transakce není známá, v každém případě jde o desítky miliard korun, spíše více než sto miliard.
  • Po nákupu F-35 by bylo nutné změnit zázemí leteckých základen a vycvičit piloty, kteří teď létají ve švédských gripenech.
  • Americké stíhačky si nedávno objednalo Finsko nebo Švýcarsko. Výrobce, firma Lockheed Martin, uvádí, že 860 letounů operuje v 16 zemích.
  • Švédská firma Saab, která vyrábí v České republice nyní používané gripeny, postup vlády kritizuje. Cítí se – zjednodušeně řečeno – zrazena. O místo na českém nebi ale hodlá zápolit.
  • O jednom z největších kontraktů v dějinách tuzemské armády však možná ve finále rozhodnou diplomatické zájmy.

Jeden z největších obchodů v historii české armády vyvolává velká očekávání, ale i odpor. Řeč je o plánovaném pořízení čtyřiadvaceti amerických stíhaček F-35. V českém letectví by vystřídaly nyní využívané gripeny. Což se jejich výrobci, švédské firmě Saab, nelíbí.

Hlavním tématem jednání s Američany je především cena. Odvíjet se má od toho, co bude součástí celého balíčku – jakou munici Česko požaduje. A pochopitelně v jakém množství. Každopádně by šlo celkem minimálně o desítky miliard korun, spíše o více než sto miliard.

Reportáž z továrny na F-35 v USA

Seznam Zprávy měly možnost navštívit továrnu nedaleko Dallasu v americkém státě Texas, kde se vyrábějí stíhačky F-35. Podrobnosti v reportáži z Texasu.

Seznam Zprávy měly možnost navštívit továrnu americké firmy Lockheed Martin přímo v Texasu a mluvit se zástupci společnosti právě i o cenové politice. „Letouny nejsou prodávány za cenu za kus. Jde o celkové řešení. Je to vlastně vzdušný systém. Jedná se o doručení balíčku, který je schopný ochránit vzdušný prostor. Kromě toho je cena stále součástí vládní diskuze,“ řekl Nicolas Smythe za Lockheed Martin.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) je skutečně pověřená, aby vládě do října příštího roku předložila dojednané podmínky. Poté Fialova vláda rozhodne, zda stíhačky z USA koupí.

Stíhačka F-35

– Je koncepčně modernější než F-16 i gripen a jde o bojový stroj páté generace.

– Prototyp poprvé vzlétl v prosinci 2006, první sériové kusy začaly přicházet do služby americké námořní pěchoty od roku 2015, letectva od roku 2016 a námořnictva od roku 2019.

– Délka varianty A určené pro armádní letectvo dosahuje 15,7 metru, rozpětí křídla je 11 metrů, prázdná hmotnost 13,3 tuny a maximální vzletová hmotnost 31,8 tuny.

– Je tedy mnohem větší a dvakrát tak těžší než gripen.

– Pohonná jednotka má maximální tah 191 kN, nejvyšší rychlost letounu je asi 1,6 Ma. Oproti gripenu i F-16 má F-35 dvě vnitřní pumovnice, což snižuje možnost jejího odhalení nepřátelskými radiolokátory.

– V případě potřeby se dá výzbroj zavěsit také pod křídlo, na šestici závěsníků; pod trupem je možnost nést pouzdro s čtyřhlavňovým kanonem ráže 25 mm GAU-22 a 180 kusy munice.

Zdroj: vojenský analytik Dušan Rovenský

O případné ceně za 24 letadel a související služby nechtěli nyní zástupci americké firmy spekulovat. Jak už bylo řečeno, vzejde z jednání mezi českou a americkou vládou a její výši by ovlivnila také přesná a zatím nezveřejněná podoba požadavků české strany. 

Jistou představu si lze udělat z minulých kontraktů. Pro srovnání: například Polsko v roce 2019 rozhodlo o pořízení 32 letadel F-35 za 6,5 miliardy dolarů, v tehdejším kurzu za přibližně 153 miliard korun. Finsko letos dokončilo rozhovory o koupi 64 těchto strojů za 9,4 miliardy dolarů, tedy zhruba za 226 miliard korun.

Pět miliard korun za jeden letoun

„Moderní rakety vzduch-vzduch a přesně naváděná protizemní výzbroj je extrémně drahá a bude tvořit nezanedbatelnou část konečné ceny,“ vypočítal pro Seznam Zprávy vojenský analytik Dušan Rovenský. „Pokud to převedeme na jednotkovou cenu za letoun, pak v případě Poláků vychází cena na 4,8 miliard korun za jeden F-35. Jenže je potřeba brát v potaz, že jde o ceny tři roky staré. Od té doby vzrostla inflace a výrazně stouply ceny řady komodit, například kovů, elektroniky a podobně,“ dodal.

Podívejte se na F-35 v akci:

+7

Lze rovněž předpokládat, že ceny po vypuknutí války na Ukrajině šly nahoru. S tím počítá i ministryně obrany Černochová.

„Pokud se uzavíraly některé nákupy F-35 před válkou na Ukrajině, bylo to samozřejmě za trochu jiné konstelace než dnes, kdy probíhají závody ve zbrojení. Ve zbrojení mezi členskými státy. A je to soutěž, kdo se první postaví do té či oné fronty,“ míní.

Foto: Lockeed Martin

V Texasu vyrábí firma Lockheed Martin stíhačky F-35.

Americké stroje by měly na českém nebi nahradit dvanáct jednomístných a dvě dvoumístné stíhačky Jas-39 Gripen, jež má Česko pronajaté od Švédska. Že se česká vláda rozhodla letos v létě oslovit amerického výrobce, vyvolalo nelibost švédského výrobce gripenů společnost Saab. Gripeny prý dokáží splňovat požadavky českého letectva nejméně do roku 2040.

„Naši připravenost jsme dali najevo opakovaně. Švédsko je samozřejmě připraveno začít dialog s partnery v České republice o možnostech pokračování programu Gripen po roce 2027, kdy současný pronájem vyprší,“ uvedl pro Seznam Zprávy Richard Smith, zástupce vedoucího prodeje Gripen ze společnosti Saab. „Věříme, že Gripen je nejlepší volba pro české letectvo. Dokáže vše, co Česká republika od letounu, který by měl chránit vzdušný prostor země alespoň do roku 2070, a to za podstatně nižší náklady než v případě letounů z USA.“

Konkrétní sumu neuvedl.

Foto: Seznam Zprávy

Firma Lockheed Martin dodala už více než 800 stíhaček F-35.

Tak či onak je jasné, že jde pro Švédy i Američany o vysoce zajímavý byznys. Otázkou, na kterou má do roka odpovědět ministryně obrany, je, co bude výhodnější pro Českou republiku.

Zástupci americké firmy už dříve uvedli, kolik přibližně stojí jedna letová hodina. „Nyní se snažíme dosáhnout stavu, kdy by jedna letová hodina stála zhruba 25 tisíc dolarů (615 tisíc korun, pozn. red.), ale závisí na tom, co všechno do výpočtu zahrnujete,“ uvedl nedávno Martin Gregory Day, který je zodpovědný za obchodní rozvoj divize Lockheed Martin Aeronautics pro F-35 v Kanadě a severní a střední Evropě.

Američané tvrdí, že mezi roky 2015 a 2021 se jim v průměru na celou flotilu 860 existujících strojů podařilo snížit náklady na letovou hodinu na polovinu. A do roku 2026 prý očekávají snížení této částky o dalších 35 procent. Úspory zdůvodňují kromě velikostí evropské flotily letadel také již existujícími sklady náhradních dílů a dalších podpůrných a opravárenských zařízení v Nizozemsku, Norsku či v Itálii.

Foto: Lockheed Martin, Seznam Zprávy

Mapa rozmístění F-35 v Evropě.

Zkušební pilot společnosti Lockheed Martin, bývalý dlouholetý příslušník amerického letectva Scott „Shark“ McLaren v rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal, jaké zbraně může pilot ve stíhačce používat. „Letoun F-35A má celou řadu střel vzduch-vzduch, vzduch-země, a to mluvím o bombách, přesně naváděných střelách a nakonec i kanonech, které mohou být použity pro souboj vzduch-vzduch i vzduch-země.“

Americké zbrojovce se nyní daří. Lockheed Martin ve třetím čtvrtletí téměř ztrojnásobila čistý zisk, dosáhl 1,8 miliardy dolarů (45 miliard korun) proti 614 milionům amerických dolarů před rokem. Tržby překonaly očekávání, zejména díky růstu příjmů aeronautické divize, která vyrábí právě stíhačky F-35, uvedla agentura Reuters. Firma těží z růstu poptávky po zbraních po zahájení války na Ukrajině. Vyrábí i salvové raketomety HIMARS, které Ukrajina využívá v bojích s ruskou armádou.

Americké stíhačky jsou aktuálně nasazené po celé Evropě. Někde jsou základny, jinde se jedná o dočasné umístění. Z mapy Evropy, která je k vidění výše, vyplývá, že F-35 jsou zaparkované hlavně na východním křídle NATO, které posiluje jednotky kvůli ruské agresi na Ukrajině.

Miliardové stíhačky. Vyplatí se?

Vyjednávací tým Ministerstva obrany je už v každém případě sestavený a první rokování začala.

Saab se svými gripeny se ale nehodlá vzdát. Argumentuje, že je možné současné gripeny modernizovat. A připomíná, že je možné pořídit i novější typy gripenů, než které se v Česku používají teď.

Americký hluk vs. vliv vysoké politiky

„Bez velkých dodatečných nákladů na infrastrukturu by mohla být nová generace gripenů E později plynule zavedena do výzbroje vzdušných sil Armády České republiky a snadno zabezpečila všechny potřeby českého letectva, a to až do roku 2070,“ dodává Smith ze Saabu. „Jsme připravení dál prohloubit spolupráci s místním obranným průmyslem a zajistit skutečný transfer technologií a vytvořit v zemi nová vysoce kvalifikovaná pracovní místa.“

Česko a gripeny

Armáda používá stroje JAS-39 Gripen od roku 2005 a Česko si je od Švédska pronajímá. Stíhači mají k dispozici 12 jednomístných a 2 dvoumístná letadla. Několikrát s nimi byli nasazeni i při ochraně vzdušného prostoru spojenců na Islandu nebo v Pobaltí.

První smlouva na pronájem byla uzavřena v roce 2004 a Česko za desetiletý kontrakt zaplatilo 19,6 miliardy korun. Druhá smlouva na roky 2015 až 2027 byla ve výši 21,4 miliardy korun.

Seznam Zprávy loni navštívily továrnu firmy Saab ve Švédsku. Podívejte se, jak vypadá výroba gripenů:

Bývalý velitel českých vzdušných sil a šéf firmy Saab pro Česko a Slovensko Jiří Verner v rozhovoru pro Seznam Zprávy letos upozornil ještě na jeden aspekt – hlukové limity. F-35 jsou podle něj vyšší než u gripenů.

„Hluk z F-35 je nepopsatelně vyšší než u jednomotorových letounů gripen. Holandské letectvo například dokonce nesmí s jejich F-35 létat pod hladinu 20 000 stop, což je nějakých šest kilometrů, protože by jinak překračovalo hygienické normy, a proto provádí výcvik pouze nad mořem,“ varoval Verner.

Případné pořízení stíhaček F-35 by znamenalo i potřebu vybudovat v Česku zázemí nebo vycvičit piloty.

Zásadní roli ovšem nakonec nemusejí hrát technické specifikace, nýbrž vysoká mezinárodní politika. Transakce s USA by prý měla pozitivní dopad na česko-americké vztahy.

Český velvyslanec při NATO Jakub Landovský vidí dva pozitivní důsledky. „První se týká bilaterálních vztahů Česká republika a Spojené státy americké. Prodej tohoto letadla je výrazem nejvyššího stupně důvěry mezi USA a jeho obchodními partnery. Letoun navíc posouvá Českou republiku i na přední místa mezi spojenci. Umožňuje splnění aliančních misí bez omezení, včetně těch nejsložitějších,“ řekl Seznam Zprávám.

Reklama

Doporučované