Článek
Novela zákona o České televizi a Českém rozhlase čeká na první projednání v Poslanecké sněmovně. Jakmile se ale dostane návrh ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) zákonodárcům do rukou, obdrží spolu s ním také dokument o hodnocení dopadů regulace, zkráceně RIA.
Pracovníci Odboru vládního analytického útvaru, jenž přímo spadá pod Úřad vlády, ve 49stránkovém textu nabízejí tři způsoby, jak se lze s mediální reformou vypořádat. Cesta, kterou zvolil Klempíř, je podle nich nejrizikovější. Zdůrazňují zejména možné ohrožení redakční nezávislosti.
První variantou, kterou RIA nabízí, je částečná úprava již fungujícího poplatkového systému například skrze snížení okruhu lidí, pro které by byla platba povinná. Druhou možností je kombinace financování z poplatků a dalších zdrojů, jako jsou státní rozpočet či granty. Třetí varianta je pak úplné převedení pod státní rozpočet. Tedy podoba reformy, kterou navrhuje ministr kultury.
„Je nutné výslovně uvést, že Varianta 3 je nejrizikovější volbou,“ píše odbor vlády ve svém hodnocení.
Klempíř se domnívá, že jeho návrh všechny důležité mechanismy pro ochranu médií obsahuje. „RIA správně upozorňuje na možná rizika jednotlivých variant financování. Právě proto náš návrh obsahuje všechny pojistky, které sama RIA považuje za důležité,“ reaguje na dotazy Seznam Zpráv ministr kultury Klempíř.
Změna zákona má podle analytiků vlády dvě problematické oblasti, a to na institucionální a fiskální úrovni. „V institucionální rovině existuje riziko oslabení nezávislosti v důsledku změny modelu financování. V širším společenském kontextu může dojít k oslabení plurality médií,“ upozorňuje RIA. Důležitým předpokladem tak podle textu je, aby obě média zůstala nezávislá na vládní moci.
„Druhým rizikem je rozpočtová nejistota. Financování ze státního rozpočtu je třeba nastavit tak, aby bylo předvídatelné a nebylo každoročně vystaveno ad hoc politickému vyjednávání. Případný valorizační mechanismus samozřejmě snižuje inflační riziko,“ zdůrazňují analytici. „Návrh může mít dopady na korupční rizika,“ dodávají.
Ministr kultury uvádí, že v novele zákona jsou výdaje na obě média nastaveny jako mandatorní. To podle něj znamená, že výši příspěvku nebude možné měnit podle aktuální politické vůle při každoročním schvalování rozpočtu.
„Jakákoli změna bude vyžadovat změnu zákona a projde stejným legislativním procesem, jaký je dnes nutný při změně výše koncesionářských poplatků. Vláda ani Ministerstvo kultury tedy nebudou moci financování měnit libovolně,“ odpovídá redakci.
Omezení filmové produkce a regionů
Vládní analytický úřad v textu zmiňuje, že aby byl Klempířův návrh pro české prostředí vhodný, musí splnit pět hlavních podmínek. „Bez těchto podmínek by Varianta 3 mohla vést k nežádoucím dopadům, zejména k oslabení finanční nezávislosti, ke krátkodobým rozpočtovým tlakům, k omezení rozsahu veřejné služby nebo k výkladovým sporům o vztah mezi kontrolou hospodaření a redakční autonomií,“ varuje RIA.
Pět klíčových podmínek, o kterých vládní analytici v souvislosti s Klempířovou novelou mluví:
1) Ze zákona předvídatelný a automatický mechanismus financování.
2) Dostatečná výše příspěvku odpovídající reálnému rozsahu veřejné služby.
3) Valorizace chránící systém před inflací.
4) Záruky nezávislosti na politickém rozhodování.
5) Vhodné nastavení procesů při ukončování poplatkové evidence a vypořádání nedoplatků a přeplatků.
Klempíř slibuje, že se jeho novela se všemi požadavky RIA vypořádá. „Návrh modernizace financování médií veřejné služby počítá se splněním všech uvedených podmínek. Obsahuje zákonný mechanismus financování, pravidla pro jeho valorizaci i záruky nezávislosti médií veřejné služby,“ říká ministr.
Kromě převedení obou institucí pod státní rozpočet chce Klempíř také snížit jejich roční příjem o 15 až 20 procent. Česká televize by tak v roce 2027 měla hospodařit se zhruba 5,74 miliardy korun, Český rozhlas pak s 2,07 miliardy. Ředitelé obou médií dlouhodobě říkají, že při takovém snížení příjmů budou muset poskytovaný obsah zredukovat.
Rozbor RIA konkrétně uvádí, že Kavčí hory přijdou kvůli návrhu o zhruba miliardu korun. To je podle něj částka srovnatelná s náklady, které stanice ČT24 a ČT sport vynaložily na výrobu za rok 2024.
Podle vládního odboru může mít nižší objem peněz zásadní strukturální dopady, které by se například mohly projevit omezením investic do domácí filmové a televizní produkce nebo útlumem regionálních studií. Za legitimní by snížení příjmů analytici považovali pouze v případě, že by na něm panovala dlouhodobá politická shoda. K té však nedochází.
Klempíř převedení ČT a ČRo pod rozpočet odůvodňuje mimo jiné argumentem, že na mediálních poplatcích ušetří domácnostem 2460 korun ročně. Tento aspekt považují za pozitivní také vládní analytici, podle kterých se navíc tímto krokem odstraní administrativní náklady na výběr, správu a vymáhání poplatků v rozsahu 223 až 250 milionů ročně.
Proč rušit poplatky? Je to v programu vlády
Součástí dokumentu s hodnocením dopadů regulace je také kapitola definující rizika. Tato pasáž textu má za cíl objasnit, co je na současném stavu (v tomto případě financování ČT a ČRo přes mediální poplatky) problematické, a proč je potřeba ho změnit.
Pracovníci vládního úřadu v analýze zhodnocují šest možných rizik. Jsou mezi nimi například nestabilita financování, oslabení plurality médií nebo omezení rozsahu veřejné služby. U všech z nich ale uvádí, že pravděpodobnost jejich výskytu je minimální, a proto je většina z těchto rizik velmi nízká. Zůstává proto otázkou, z jakých důvodů je na místě současný systém měnit.
Proč Klempíř usilovně prosazuje zrušení poplatků a převedení veřejnoprávních médií pod rozpočet, uvádí analytický útvar vlády v závěru zhodnocení. „Varianta 3 nebyla vybrána proto, že by měla nejnižší náklady nebo nejnižší rizika, ale proto, že nejkomplexněji odpovídá Programovému prohlášení vlády a cílovému stavu regulace,“ vysvětlují pracovníci Úřadu vlády.
Přitom minimalizace rizik je podle analýzy RIA zrovna u této mediální novely zásadní. Výše zmíněné problémy by totiž mohly mít silný vliv na nezávislé fungování obou veřejnoprávních institucí.
„Nevhodně nastavená reforma může generovat nové problémy, zejména v oblasti finanční stability a nezávislosti médií. Závažnost důsledků je přitom značná, neboť se dotýká nejen fungování konkrétních institucí, ale i širších hodnot, jako je pluralita médií, dostupnost kvalitního zpravodajství a informovanost veřejnosti,“ hodnotí analytici.
Vládní návrh teď čeká první čtení, sněmovna se k němu nejspíš dostane ale až po prázdninách. Opozice chce novelu blokovat, opakovaně v této souvislosti hovořila o rozsáhlých obstrukcích. Kabinet Andreje Babiše (ANO) přesto věří, že legislativu stihne prosadit do začátku roku 2027.
