Hlavní obsah

Volební rok 2022: boj o radnice, šéfa Senátu a hradní bonus

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Volební rok 2022 bude první testem soudržnosti a úspěšnosti vlády Petra Fialy, která bude mít za sebou rok ve funkci.

Reklama

31. 12. 2021 18:30

Příští rok se ponese ve znamení několika politických bitev na senátním a komunálním poli. Nová vláda Petra Fialy otestuje svou popularitu a projasní se pole prezidentských kandidátů.

Článek

Článek si také poslechněte v audioverzi.

Rok 2021 pomalu končí. Volby do Poslanecké sněmovny z něj učinily politicky třaskavé období, kdy došlo k mocenské výměně a minimálně dočasnému konci garnitury Andreje Babiše. Avšak ani nadcházejících dvanáct měsíců nebude politicky chudých.

Čekají nás volby do obecních zastupitelstev, volit se bude ve třetině senátních obvodů a ve druhé polovině roku lze očekávat rozběhnutí prezidentské kampaně.

Kdo povede Senát

V horní komoře Parlamentu zasedá 81 senátorů, třetině z nich (27) v příštím roce skončí mandát. Síly jsou rozložené výrazně ve prospěch (zhruba 72 senátorů) sil nové vlády Petra Fialy. I kdyby všech 27 obvodů za rok provládně naladění senátoři prohráli, ti zbylí budou mít stále v Senátu většinu. Což je pro nastupující vládu důležitý faktor z hlediska přijímání zákonů.

Naopak senátorský klub Proregion složený z politiků nakloněných minulému kabinetu Andreje Babiše má jen devět senátorů a hned šesti z nich v příštím roce končí mandát. Přesto budou mít senátní volby zajímavý náboj. Bude se v nich hrát o vedení horní komory.

Mandát totiž skončí předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS), který bude křeslo obhajovat v Jihlavě. Vystrčil nastoupil do čela Senátu v únoru 2020 po smrti tehdejšího předsedy Jaroslava Kubery, posléze se z pozice druhého nejvýše postaveného ústavního činitele začal hlasitě vymezovat vůči prezidentu Miloši Zemanovi a jeho pročínské a proruské politice.

Volby budou napínavé i z důvodu, že mandát končí též 1. místopředsedovi Senátu Jiřímu Růžičkovi (za TOP 09 a STAN) a místopředsedům Jiřímu Oberfalzerovi (ODS) a Janu Horníkovi (STAN). Z nejvyššího vedení Senátu se tedy na podzim vyhnou volby jen lidovecké senátorce Jitce Seitlové.

Senátní volby by mohly mít i vládního účastníka. Mandát vyprší ministryni životního prostředí a hodonínské senátorce Anně Hubáčkové (za KDU-ČSL), která na sebe ve volbách v roce 2016 upoutala pozornost vítězstvím nad sociálním demokratem Zdeňkem Škromachem. Post by ve volbách mohli obhajovat i 1. místopředseda TOP 09 a senátor Tomáš Czernin a 1. místopředsedkyně lidovců Šárka Jelínková.

Kdo ovládne velké bašty

Příští rok na podzim se uskuteční rovněž volby do obecních zastupitelstev. Přestože jde o volby nižšího řádu, (ne)popularita vládní sestavy do rozhodování lidí při volbách na komunální úrovni do jisté míry prosakuje.

Pro strany a hnutí zastoupené ve vládě Petra Fialy půjde o první test pevnosti koaličních vztahů a podpory jejich vládních kroků, které v době pandemické a ekonomické krize budou leckdy u lidí nepopulární.

Půjde o zkoušku pro hnutí STAN, které má komunální politiku ve svém DNA. Ukáže se, zda výprask Pirátů ve sněmovních volbách byl způsobený jen mechanismem volebního zákona, či zda skutečně jejich loď začala nabírat vodu. V roce 2018 získali Piráti 353 zastupitelů, o 324 více než v předchozích volbách.

Naopak pro hnutí ANO půjde o první sondu, jak lidé vnímají působení Babišova subjektu v opozičních lavicích Poslanecké sněmovny. Lze si představit, že Andrej Babiš využije předvolební kampaň a zesílí strefování se do Fialovy vlády.

Komunální volby budou zajímavé ve městech, jejichž radnice svým významem zasahují či ovlivňují celostátní politiku. Velká bitva se povede o pražský magistrát, kde vládne koalice pirátského primátora Zdeňka Hřiba. Ten se v posledních měsících ocitá pod palbou kritiky, která už zaznívá i mezi Piráty. Pokud v hlavním městě ve volbách propadnou, půjde o výrazný signál směrem k nejvyššímu vedení strany.

K moci v hlavním městě by se naopak chtěla vrátit ODS, která primátorský řetěz odložila v roce 2013. Ve hře je společná kandidatura koalice Spolu, ve které by měli modří hrát prim a vybírat kandidáta na primátora. Seznam Zprávy před několika týdny informovaly, že v této souvislosti se mluví například o vlivném hráči pražské ODS Zdeňku Zajíčkovi či bývalém guvernérovi ČNB Miroslavu Singerovi.

Sledovaný bude souboj v Brně, kde bude ODS naopak v roli té strany, která se bude snažit obhájit vedení nad jihomoravskou metropolí s primátorkou Markétou Vaňkovou.

V kampani se ukáže, nakolik brněnští občané byli citliví na korupční kauzu Stoka, ve které uvízli zejména politici hnutí ANO. Spekuluje se o kandidatuře brněnského exprimátora Petra Vokřála, který v souvislosti s kauzou Stoka opustil hnutí ANO.

Že bude jihomoravské volební klání vypjaté, naznačil v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy i ministr spravedlnosti a matador brněnské politiky Pavel Blažek (ODS). Spojování jeho jména s případem machinací s městským majetkem označil za součást politického boje o moc v druhém největším městě v republice.

Třetím velkým sledovaným městem bude Ostrava. V moravskoslezské metropoli už druhé volební období vládne primátor Tomáš Macura z hnutí ANO. Pokud by znovu kandidoval, opět by patřil k volebním favoritům. Macura, který se řadí k rebelům uvnitř hnutí ANO a kritikům politiky Andreje Babiše, loni v létě oznámil, že již kandidovat nebude. Po letošních volbách v rozhovoru pro Seznam Zprávy však připustil, že v případě, že nenajde za sebe vhodnou náhradu, může zamítavé stanovisko k volbám změnit.

Kdo na Hrad

Prvního a druhého kola prezidentských voleb se má sice ujmout až začátek roku 2023, dá se však očekávat, že zhruba v druhé polovině příštího roku se rozběhne kampaň prezidentských kandidátů.

Průběh roku 2022 napoví, zda o Hrad zabojuje šéf ANO a bývalý premiér Andrej Babiš. Zatím pro něho dobrovolníci začínají sbírat podpisy, o kandidatuře sám Babiš zatím mlží. Na jedné straně Babišovi nikdy většinový volební systém nesvědčil, na straně druhé i v případě prohry by pro Babiše politický svět nekončil. Není důvod, aby v opozici jeho ANO začalo dramaticky ztrácet podporu, příští řádné sněmovní volby se uskuteční zhruba rok a půl po prezidentských volbách.

V příštím roce se bude rovněž sledovat, koho podpoří prezident Miloše Zeman a jeho okolí. Setrvá hlava státu v obhajobě expremiéra? Spekuluje se, že Babiš si to na Hradě, zejména v prezidentově okolí reprezentovaném kancléřem Vratislavem Mynářem a poradcem Martinem Nejedlým, v povolebních týdnech a při Zemanově hospitalizaci rozházel. Šéf ANO například zaútočil na kancléře Mynáře, kterého vyzval k rezignaci.

V končícím roce se vzhledem k prezidentským volbám profilovali generál Petr Pavel a ekonomka Danuše Nerudová. Prezidentské plebiscity v letech 2013 a 2018 nicméně ukázaly, že kandidáti, kteří s kampaní začínali dlouho před ostatními, ve finále neuspěli. Ať už šlo o Jana Fischera či Michala Horáčka. Možná i rok 2022 přivede na scénu kandidáty, se kterými se v tuto chvíli nepočítá.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované