Hlavní obsah

Pozadí dohody Fialy a Zemana o vládě: Prezident nechtěl prohrát úplně

Foto: Jiří Ovčáček

Premiér Petr Fiala a prezident Miloš Zeman se v pondělí dohodli na jmenování nové vlády.

Reklama

15. 12. 2021 6:00

Sněmovní volby a hospitalizace ubraly na síle prezidenta Miloše Zemana. Otevřený konflikt s nastupující vládou Petra Fialy by prezidenta v posledním roce jeho působení na Hradě připravil o veškerý mocenský prostor.

Článek

Stalo se, co už dlouho česká politická scéna nepamatuje. Prezident Miloš Zeman neprosadil svůj politický zájem, což se naopak podařilo novému předsedovi vlády Petru Fialovi (ODS).

V zákulisí se začaly šířit spekulace, co stojí za pondělní domluvou mezi prezidentem a premiérem na tom, že v pátek jmenuje Fialovu vládu včetně ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) - tedy za krokem, který ještě koncem minulého týdne prezident odmítal.

Zdroje Seznam Zpráv napříč politickým spektrem se shodují v tom, že prezident nechtěl podstupovat riziko, že by kvůli Lipavskému mohl prohrát s premiérem kompetenční spor u Ústavního soudu. Zveřejněním výhrad k Fialově koalici zkoušel, kam až může zajít. Když premiér necukl a udržel jednotu koalice, Zemanovi nezbylo než stáhnout se.

Fialovi se vyplatila podobná taktika, jakou na přelomu let 2013 a 2014 vůči Zemanovi zvolil tehdejší premiér Bohuslav Sobotka. Ten si rovněž u Zemana soustavným vyjednáváním prosadil jmenování dvou ministrů, které Zeman původně odmítal.

V důsledku vážné nemoci a výsledku nedávných voleb, ve kterých přišli Zemanovi spojenci o většinu ve Sněmovně, neměl prezident fyzickou ani politickou sílu vést dlouhodobý spor s nastupujícím kabinetem Petra Fialy. Věděl, že většina v Poslanecké sněmovně by měla další páky na jeho oslabení - například sesekáním rozpočtu prezidentské kanceláře.

Důležité židle

Spor s Fialou a případná prohra u Ústavního soudu by pro Zemana znamenala, že zbytek jeho funkčního období (skončí v březnu 2023) by se nesl ve znamení prohry. To by oslabilo jeho roli. Naopak příměří mezi Hradem a vládou může Zemanovi pomoci při vyjednávání některých důležitých personálií, které se v průběhu příštího roku budou řešit.

Příkladem může být post předsedy Nejvyššího správního soudu Michala Mazance, který letos dosáhl věkově hranice 70 let a bude muset odejít do důchodu. Předsedu NSS jmenuje prezident republiky s kontrasignací premiéra. Na novém šéfovi tohoto soudu se Zeman s premiérem shodne určitě lépe v situaci, kdy spolu nebudou ve válce.

Zeman bude potřebovat najít shodu i se senátory - a to v případě jmenování nového ústavního soudce. Funkce soudkyně Ústavního soudu se vzdala Kateřina Šimáčková, která se stala soudkyní Evropského soudu pro lidská práva.

V horní komoře parlamentu mají výraznou většinu senátní kluby, které se staví kriticky k Hradu a politice Miloše Zemana. Prezident už zažil, jaké to je, když v Senátu s kandidáty na ústavní soudce narazí. V roce 2013 neuspěl se jménem Jana Sváčka, v roce 2019 odmítli senátoři Zemanovu nominaci Aleše Gerlocha.

Shodu by Zeman potřeboval i s Poslaneckou sněmovnou, na jejíž návrh prezident jmenuje prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Příští rok v březnu skončí mandát Zemanovu spojenci Miloslavu Kalovi.

Otevřená válka s nastupující vládou Petra Fialy by se prezidentovi nehodila ani během vyjednávání o nových velvyslancích. Bude-li chtít Hrad prosadit své nominanty, bude se na nich potřebovat domluvit s premiérem či ministrem zahraničí.

Premiér Fiala se zase podle zdrojů redakce zaručil za Lipavského v tom, že ministr zahraničí se bude přísně řídit koaliční smlouvou. Ta například zmiňuje Zemanovo citlivé místo v podobě podpory Izraele. „Budeme rozvíjet tradiční strategické partnerství s Izraelem, zejména v oblasti bezpečnosti, vědy, výzkumu a inovací,“ stojí v textu koaliční smlouvy Fialovy vlády.

Politici: Obchody se nekonaly

V zákulisí se po pondělní dohodě premiéra s prezidentem na jmenování vlády začaly kupit spekulace, co všechno Petr Fiala vyměnil s Milošem Zemanem za jeho souhlas. V čele takto zmiňovaných „obchodů“ byla pozice šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky, proti němuž již několik let otevřeně Zeman vystupuje.

Zdroje Seznam Zpráv však takový „handl“ nepotvrdily. Někteří naopak zmínili, že nová vláda by mohla Koudelku v křesle ředitele BIS potvrdit, neboť od srpna je Koudelka pouze pověřený řízením kontrarozvědky. Babišova vláda neprodloužila jeho mandát právě z obavy ze Zemana.

„Mohu striktně odmítnout, že by včerejší krok prezidenta byl spojen s jakýmkoliv příslibem ze strany budoucí vlády,“ napsal Seznam Zprávám předseda lidovců Marian Jurečka k dotazu, zda byla dohoda mezi Fialou a Zemanem personálně nějak podmíněna.

Podobné spekulace odmítl i šéf hnutí STAN Vít Rakušan. „Odmítám obecně, že by Petr Fiala uzavřel jakýkoliv obchod. Naopak si myslím, že to bylo vynikající vyjednávání Petra Fialy. Nebyly řešeny žádné personálie,“ napsal Seznam Zprávám budoucí ministr vnitra.

Zákulisní dohody odmítl i lídr Pirátů a Lipavského stranický nadřízený Ivan Bartoš, podle něhož premiér Fiala po jednání se Zemanem o žádných personálních výměnách nehovořil. „Personální otázky, konkrétní nominace, to si nemyslím, že by bylo předmětem nějakého jednání,“ řekl Seznam Zprávám budoucí ministr pro místní rozvoj.

Nepřítel Babiš

Výsledek letošních voleb překreslil mocenskou mapu v České republice. Pakt na ose Babiš-Zeman přišel v Poslanecké sněmovně o většinu, v důsledku prezidentova závažného onemocnění a hospitalizace v uplynulých několika týdnech se pak zhoršila i atmosféra vztahu mezi dosluhujícím předsedou vlády a hlavou státu.

Podle zdrojů Seznam Zpráv Zemanovi vadilo zejména to, že v průběhu jeho pobytu v Ústřední vojenské nemocnice začal Babiš torpédovat prezidentovy klíčové spojence. Kancléře Vratislava Mynáře vyzval k rezignaci, ministr zahraničí Jakub Kulhánek zase sebral poradci Martinu Nejedlému diplomatický pas.

O tom, že se vztah mezi Zemanem a Babišem proměnil, svědčí nedávné vyjádření kancléře Mynáře.

„Trochu mě proto překvapily ty zkazky a vyjádření, třeba i od pana premiéra Babiše, který mě vyzýval k odstoupení s tím, že mě odvolá, pokud na něj přejdou kompetence. Nebo pokyn k odebrání diplomatického pasu Martinu Nejedlému. Nechtěl bych se k tomu moc vyjadřovat, ale myslím, že to o těch lidech něco vypovídá,“ uvedl minulý týden Mynář v rozhovoru pro MF Dnes.

I toto ochladnutí vztahu Zemana s Babišem, který má ve Sněmovně nejpočetnější poslanecký klub, způsobilo, že si prezident nemohl dovolit otevření konfliktu na další frontě s nastupující vládou.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované