Z Bíliny na místní rozvoj. Kandidátka na ministryni Bařtipánová resort už zná

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V rýsující se vládě Andreje Babiše má na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) usednout poslankyně hnutí ANO Zuzana Schwarz Bařtipánová. Má podporu Svazu měst a obcí, Hospodářské komory i České komory architektů. Při působení v Bílině se jí ale nevyhnuly ani kontroverze.

Pozitivně tuto volbu vnímá třeba prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, který Bařtipánovou považuje za kompetentní, i když je letos vládním nováčkem. „Její dosavadní působení ve funkci starostky nemalé obce Bíliny, která mimo jiné v oblasti stavebního řízení vykonává svou pravomoc, znamená, že má zkušenosti s tím, co ve stavebním a povolovacím řízení drhne, co je potřeba zprůchodnit a jak také pomoci, aby se výstavba v České republice nastartovala. A to nejen bytů, ale i průmyslových staveb včetně dopravních projektů,“ zhodnotil nominaci Zajíček.

Kladné zkušenosti s Bařtipánovou má i ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková. „Je to akční žena, budeme jí držet palce a pokud se bude o Českou republiku starat se stejnou péčí jako o svoje město, tak by to za nás mohlo být dobré, pro všechny. Na druhou stranu odchází z Bíliny do Prahy na ministerstvo, které je ve stavu, v jakém je,“ řekla.

V kompetenci Bařtipánové věří i předseda České komory architektů (ČKA) Jan Kasl. „S paní starostkou jsem se potkal jednou, na představení záměrů ANO na novelu nového stavebního zákona, a působila na mne jako zkušená komunální politička, a proto chci věřit, že i kvalitní volba na ministerskou pozici. Komunální zkušenost zpravidla pomáhá zvládat vysokou politiku – zejména týká-li se místního a regionálního rozvoje. Věřím, že spolupráce s ČKA a komorami obecně pro ni bude přirozená a oboustranně přínosná,“ posoudil Kasl.

Bařtipánová už na Ministerstvu pro místní rozvoj pracovala před svým začátkem v politice, mezi lety 2000 a 2006 měla pozici na odboru územního plánování. Jako vedoucí odborný referent specialista například řídila dotační program na aktualizaci územně plánovací dokumentace obcí po povodních v roce 2002 a zabývala se územně plánovací činností obcí a krajů.

Ministerstvo, které Bařtipánová dostane pod křídla, původně ANO plánovalo zrušit, což potvrdila před volbami i sama Bařtipánová. MMR se mělo sloučit s Ministerstvem průmyslu a obchodu a společně vytvořit Ministerstvo hospodářství, jiné centrální úřady by převzaly další část agendy.

Hnutí od tohoto kroku nakonec ustoupilo kvůli kritice ze strany Sdružení místních samospráv, České komory architektů nebo hnutí SPD.

Na pozici ministryně pro místní rozvoj bude Bařtipánovou čekat řada výzev, především v oblasti stavebního řízení, které je po neúspěšném pokusu o jeho digitalizaci stále neefektivní. „Z pohledu Hospodářské komory bude klíčovou agendou paní budoucí ministryně rozpohybovat stavebnictví a zásadně zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Nová vláda přišla s legislativní změnou stavebních předpisů, která má podporu Hospodářské komory a kterou slíbila urychleně prosadit,“ zhodnotil například Zajíček agendu budoucí ministryně.

Kromě zatím nefunkční digitalizace bude podle experta na stavební právo a advokáta ze skupiny Frank Bold Pavla Černého zásadní výzvou i stavební řízení jako celek. „Jeho reforma zatím uvázla možná v polovině, spíš třetině cesty. Ještě větší výzvou je reforma územního plánování, která zatím neproběhla vůbec. Na její potřebě se shodují téměř všichni zainteresovaní. O konkrétní podobě ale existují představy dílem nejasné, dílem rozporné,“ řekl Černý.

Úkoly čekající na ministerstvu jsou podle Vladykové obrovské. „Digitalizace stavebního řízení, kde je obrovská frustrace úředníků, a k tomu vyjednávání nového programového období tak, aby získala maximum peněz pro kohezní politiku, což bude velice těžké,“ zmínila Vladyková. „Práce to nebude lehká, ale s její energií a odhodláním by to měla zvládnout,“ dodala.

Nezáviděníhodnou roli bude mít Bařtipánová i podle Kasla, prosadit nový stavební zákon ve stanovených datech bude podle něj velkou výzvou. „Zákon by měl platit od začátku roku 2027, během roku 2027 mají být provedeny všechny přesuny stavebních úřadů pod státní stavební úřady nazývané Úřady územního rozvoje tak, aby od ledna 2028 fungovaly po novu. Trochu pochybuji o reálnosti obou dat,“ sdělil své pochybnosti Kasl.

Velkou otázkou je pro Kasla také postup při digitalizaci stavebního řízení. „Postupně se pracuje na vylepšení Portálu stavebníka, ale trochu méně na ISSŘ. Zadání pro výběr dodavatele komplexního nového systému bylo představeno v červnu, ale před volbami nebylo vypsáno výběrové řízení. Bude se v tomto směru pokračovat? Myslím, že nikdo neví,“ doplnil Kasl. Jednoduchá podle něj nebude ani rekodifikace územního plánování, která by měla zajistit výstavbu dostupných bytů v masovějším měřítku.

Ve své rodné Bílině, kde také většinu života žila, působila Bařtipánová nejdříve jako zastupitelka města, mandát musela na začátku roku 2015 obhájit, protože výsledky předchozích voleb byly anulovány kvůli kupčení s hlasy. Tehdy kandidovala jako nestraník za ANO, při obhájení mandátu v letech 2018 a 2022 už kandidovala jako členka hnutí.

Ve svém prvním volebním období byla místostarostkou obce, v gesci měla odbor nemovitostí a investic, od roku 2018 až do letošního listopadu pak starostkou. Ve funkci tehdy nahradila komunistu a někdejšího hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka.

Město Bílina dlouhodobě trápí problém sociálně vyloučených lokalit, kde obyvatelé bojují s chudobou, exekucemi a někteří i se závislostmi. S těmito lokalitami je spojený i obchod s chudobou, jehož řešením by podle Bařtipánové mělo být zvýšení pravomocí společenství jednotek vlastníků. Za problematický označila Bařtipánová nedostatek policistů v Bílině, který podle ní přispívá ke snižujícímu se pocitu bezpečí v ulicích, kde se pohybují opilci či narkomani.

Na její působení v pozici starostky vzpomíná Vladyková pozitivně, Bařtipánová se podle ní velmi starala o veřejné prostranství a například jako jedna z prvních získala dotaci na 5G sítě na kamerový systém kvůli zvýšení pořádku ve městě. „Za svaz musím říct, že byla dříve členka naší rady a byla velmi aktivní. Za Bílinu bojovala, kde mohla, a o svoje město se starala výborně,“ shrnula Vladyková.

Bouřlivé reakce vzbudila Bařtipánová v červnu roku 2022, kdy se ohradila proti plánu Správy uprchlických zařízení umístit do několika bytových domů v Bílině ukrajinské romské uprchlíky. „Mělo by se jednat primárně o matky s dětmi do 14 let věku. Plně si uvědomuji existenci tzv. Sociálně vyloučených lokalit ve Vašem kraji, ale i obci, přesto se domnívám, že by nedošlo k další zátěži na místní sociální pracovníky,“ stálo tehdy v dopise Správy.

Ve veřejné reakci Bařtipánová uvedla, že s návrhem zásadně nesouhlasí a jeho provedení by vedlo k eskalaci společenských problémů a hrozících občanských nepokojů v lokalitě. „Nedokáži pochopit, že někoho ze státních organizací byť jen na chvíli mohlo napadnout a nedej bože ještě zrealizovat přesun romských ukrajinských nepřizpůsobivých uprchlíků ze strany státu kamkoliv do těchto tří krajů (Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského, pozn. red.), a zejména pak do Bíliny!“ stálo v otevřeném dopise starostky.

Mimo jiné také zkritizovala neziskové organizace zaměřené na romskou problematiku. „Vámi zmiňované romské neziskové organizace, které by dle Vašeho dopisu měly zajistit intenzivní sociální práci na jejich adaptaci, do dnešního dne se stávajícími romskými nepřizpůsobivými občany nijak efektivně nepracují a vzhledem k tomu, že nedokáží zajistit adaptaci ani těchto česky hovořících romských spoluobčanů, nelze věřit tomu, že by toto zvládly u Vámi zmiňovaných ukrajinských,“ uvedla.

Kriticky se k jednání starostky tehdy postavila například organizace Romea, která její stanovisko označila za „otevřeně rasistické“. Vedení Správy uprchlických zařízení v reakci na negativní stanovisko starostky a hejtmanství od plánu nakonec upustilo.

Už dříve se v Bílině Bařtipánová potýkala například s obtížně zvladatelnými žáky v jedné z místních základních škol, kde docházelo k ničení majetku, psychickým útokům na učitele i útokům na ostatní žáky. Na škole od jara 2022 začala kvůli této situaci působit bezpečnostní agentura. Bařtipánová tehdy uvedla, že školy by měly dostat větší pravomoce v oblasti umisťování dětí do speciálních škol, o němž zatím mohou rozhodnout jen jejich zákonní zástupci.

O rok dříve pak po obci kolovala petice o odvolání starostky kvůli „zhoršující se bezpečnostní situaci ve městě a přílivu nepřizpůsobivých obyvatel“, jak tvrdili autoři petice. Bařtipánovou nařkli z nečinnosti a požadovali, aby na její místo nastoupili „erudovanější kandidáti“. Petice tehdy získala několik stovek podpisů, k odvolání Bařtipánové ale nedošlo.

Vystudovanou má Bařtipánová regionální geografii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, po svém působení na MMR několik měsíců pracovala v mostecké pobočce poradenské společnosti Deloitte, osm let pak jako manažerka projektů v oblasti dotací na rozvoj lidských zdrojů, vzdělávání a regionální rozvoj. Při tomto působení v neziskové i soukromé sféře se zaměřovala na mezinárodní projekty.

O vstup do vyšší politiky se pokusila již několikrát, poprvé v krajských volbách v roce 2016, kdy již jako členka hnutí ANO kandidovala z 28. místa, zvolena ovšem nebyla. Neúspěšně dopadla i ve sněmovních volbách v roce 2017, kdy jí ke zvolení nestačilo 12. místo.

O tři roky později kandidovala znovu, tentokrát do doplňovacích senátních voleb v obvodu číslo 32 – Teplice vypsaných po úmrtí předsedy Senátu Jaroslava Kubery. Získala téměř deset procent hlasů, což stačilo na čtvrté místo, do druhého kola voleb nepostoupila.

V krajských volbách v letech 2020 a 2024 kandidovala také neúspěšně z „nevolitelných“ míst kandidátky, v parlamentních volbách v roce 2021 jí ovšem funkce poslankyně unikla jen těsně, stala se třetí náhradnicí, ANO totiž v Ústeckém kraji získalo 7 mandátů, Bařtipánová měla na kandidátce desáté místo.

Úspěch zaznamenala až ve volbách letošních, kdy byla v Ústeckém kraji lídryní kandidátky hnutí ANO a získala téměř 6 tisíc preferenčních hlasů. Po zvolení rezignovala na post starostky Bíliny a jejím nástupcem se stal stranický kolega Karel Matuška.