Hlavní obsah

Ze školy, kde nezvladatelné žáky hlídá ochranka

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Bílinská základní škola Za Chlumem zkouší, jestli jí pomůže vyřešit konflikty dohledová služba.

Reklama

9. 5. 12:24

Po Česku jsou místa, kde mají učitelé s dětmi daleko více práce. Třeba kvůli tomu, že je v jejich blízkosti sociálně vyloučená lokalita. Ministerstvo školství hodlá změnit systém financování a těmto školám dát více peněz.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na žáky bílinské Základní školy Za Chlumem dohlíží každé ráno lev, zebra a nosorožec. Jejich obrazy lemují vstupní vrata do areálu školy. Mimo kresleného dozoru na ně ale čeká ve vstupní hale i ten skutečný – pracovníci dohledové služby, kteří zajišťují ve škole bezpečnost.

Konflikty mezi žáky navzájem i dětmi a učiteli se totiž vyhrotily. Učitelé dnes a denně zabavují žákům ve škole nože nebo boxery, už šesťáci opakovaně demolují skříňky a do školy zajíždí často policie. Třeba když mají pedagogové podezření, že je žák pod vlivem drog. Žáci zase pak zcela běžně vulgárně napadají pedagogy nebo jim vyhrožují.

Pozornost dětí si vysloužíme před školou i my, a to když partička kluků zpozoruje v rukou fotografa fotoaparát.

„Tak nás vyfoť, p***. Vždyť to jsme my, ti nejhorší,“ zní od skupinky, která pak pózuje ve vratech školy. Krátce po nich vstupujeme dovnitř také. Obouváme návleky na boty a čekáme na ředitelku Barboru Schneiderovou, která musí ještě vyřešit neodkladnou věc s jednou z maminek.

„Některé třídy udržíme v lavicích jen 20 minut, pak už to nejde a musíme s nimi ven. Dohledová služba samozřejmě není ideálním řešením, ale třeba pro učitele je to úleva,“ přiznává ve své kanceláři hned za rohem od vstupních dveří ředitelka školy Schneiderová.

Bílinská základní škola ale rozhodně není jedinou v republice, která takové problémy se svými žáky musí řešit. Dohledovou službu si drží celá řada škol, třeba v právě v Ústeckém nebo Karlovarském kraji. Do Základní školy Za Chlumem pak podobně jako do desítek takových v blízkosti sociálně vyloučených lokalit dochází velký počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, ne neobvykle i s psychiatrickými diagnózami. Část rodičů přitom nechává vzdělávání, ale v podstatě i výchovu, pouze na škole. Ta má ale jen malou podporu. Učitelé jsou tak vystavení neúměrné zátěži.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Vstup do základní školy v Bílině.

„Za tenhle stav může jedině stát,“ má jasno Schneiderová. Inkluze sice pomohla s tím, aby děti nekončily bezdůvodně ve speciálních školách, zároveň ale běžné základky nedostaly dostatečnou finanční i personální pomoc, aby si mohly se všemi dětmi poradit.

Peníze navíc dostane 400 zaostávajících škol

Tohle chce nově ministerstvo školství změnit. Školy v Česku by už neměly dostávat stejné částky na rok jen podle objemu výuky a výše platů pedagogů. Ministerstvo chce zohlednit i reálnou situaci, ve které fungují. Základní a střední školy se ztíženými podmínkami práce budou mít nárok na více prostředků, a to v pilotním projektu už od září.

„Vyjednali jsme peníze z Národního plánu obnovy ve výši dvou miliard korun na podporu nejvíce zaostávajících škol. Během čtyř let podpoříme 400 škol a na konci tohoto období chceme přijít s návrhem systémového ukotvení jejich trvalé podpory ze státního rozpočtu,“ předestírá plán ředitel odboru řízení regionálního školství Jan Mušuta. V Česku totiž o úspěchu žáka ve škole rozhoduje daleko více než ve vyspělých státech Evropy, do jaké rodiny se narodil a v jakém místě školní docházku absolvoval. Nový systém financování by mohl oba vlivy oslabit.

V první vlně MŠMT podpoří 262 škol (na mapce níže). Úřad je vytipoval na základě několika hledisek, tedy například kolik mají žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jak na tom jsou děti z pohledu sociálního znevýhodnění, jestli je škola v sociálně vyloučené lokalitě nebo kolik vykazuje romských žáků. Jejich segregace je totiž stále přetrvávajícím problémem českého školství. Pětina všech romských žáků se vzdělává v 70 základních školách. Podíl Romů na těchto školách je 50 a více procent.

Celkem 25 takto podpořených škol je v okrese Karviná, což je nejvyšší počet. Následuje Ostrava-město s 24 školami a Most, kde od ministerstva v první vlně získá prostředky navíc 19 škol.

V Bílině jsou na ministerském seznamu všechny čtyři zdejší základní školy. Obecně zamíří prostředky hlavně do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Velmi zatížené školy najdeme ale i v bohatších regionech, například v Kladně nebo Liberci. Podporu navíc využije také šest škol v Brně a čtyři v Praze.

„Pod metodickým vedením Národního pedagogického institutu si školy vyberou podporu, která se jim bude nejlépe hodit. Nad rámec šablon tak budou moct financovat úvazek pro sociálního pedagoga nebo asistenta pro práci s komunitou. Stejně tak dostanou možnost prostředky využít třeba na nízkoprahové kluby, ale i pomůcky pro žáky nebo třeba obědy zdarma,“ dodává Mušuta.

Průměrně tak na školu připadne přes milion korun. Půjde o dotaci a konkrétní částka se bude odvíjet od velikosti školy.

Bez peněz není změna možná

Současné rovné financování škol totiž není spravedlivé. Řádově na stejné peníze dosáhne totiž jak škola v Bílině, tak i taková, která nemá třeba jediného inkludovaného žáka. Je tak vlastně trestaná za to, v jaké lokalitě působí. Podle dat PAQ Research patří navíc Bílina mezi obce s rozšířenou působností, kam míří nejméně prostředků do školství. Zatímco průměr Česka je 60 134 korun na žáka ročně, bílinské základky mají od státu, z dotací a od obce jen 55 768 korun. Nejenže tedy na ně dosud nebyla namířena zvýšená podpora, ale zároveň měly nárok na méně peněz, než je průměr.

Zrovna zmíněná Základní škola Za Chlumem si přitom vede podle České školní inspekce velmi dobře na to, jak obrovský náročnou práci musí celý personál zvládnout.

„Je potřeba říci, že škola se témata související s problémy, které se v ní objevují, snaží řešit dlouhodobě a systematicky, a v tomto směru je přístup ředitelky školy správný a příkladný. Škola je rovněž podporována již rezortními intervencemi v rámci řešení regionálních disparit, sama aktivně vyhledává spolupráci s veřejnými institucemi i neziskovým sektorem,“ potvrzuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Právě Česká školní inspekce chce škole ještě více pomoct. Zapojí ji tak do pilotního projektu, který běží v Ústeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji. Vytipované školy dostávají od inspektorů informaci o svých silných i slabých stránkách včetně konkrétního návodu a podpory jak se zlepšit. Škola ale už teď ví, na co by využila dodatečné prostředky od Ministerstva školství.

„Za peníze navíc bychom mohli zaplatit asistenta pedagoga, který nebude přidělený jen na jedno konkrétní dítě, jak to systém umožňuje dnes. Nebo by mohlo jít o romského komunitního asistenta, se kterým by děti třeba komunikovali radši než s učitelem a který by je taky dokázal dohnat, když přestanou chodit do školy,“ zamýšlí se ředitelka Schneiderová. Mimochodem už teď mají žáci k dispozici dva sociální pracovníky, což z pohledu českých škol není rozhodně běžný, a tedy velmi pokrokový přístup k řešení sociálních problémů.

Do práce škol totiž bezprostředně zasahuje fakt, který nemohou ovlivnit, a to situace rodin jejich žáků. Pokud nepřisuzují vzdělání váhu, těžko o tom pak učitelé přesvědčují děti ve škole. A Bílina je v tomto ohledu nejslabší obcí s rozšířenou působností v Česku. Maturitu nebo vyšší vzdělání tady má jen 26 procent lidí.

„Měli bychom myslet mimorezortně a méně komplikovaně. Školní a zároveň sociální služby pod jednou střechou mají svůj velký smysl. Školy by tak měly i třeba ve spolupráci s neziskovými organizacemi přímo v budově provozovat nízkoprahové kluby nebo mít komunitního asistenta. V tomhle směru třeba základní škola Za Chlumem vykročila dobře,“ myslí si Anna Škrípalová, koordinátorka z bílinské pobočky Člověka v tísni.

Naznačený přístup hodlá razit i Ministerstvo školství. Plánuje navyšovat počet sociálních pedagogů ve školách, kteří by mohli právě daleko více pracovat s rodinami než dnes zvládnou už tak přetížení učitelé. MŠMT ale počítá i s dalšími podpůrnými profesemi na školách. Od září dostanou všichni ředitelé možnost čerpat prostředky alespoň na část úvazku pro speciálního pedagoga nebo školního psychologa.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Základní škola Za Chlumem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované