Hlavní obsah

Stěžovali si na proruského učitele. Nešťastná výměna názorů, uzavřela škola

Foto: Josef Mačí, Seznam Zprávy

Česká školní inspekce od začátku března dostala čtyři stížnosti na učitele v souvislosti s jejich výkladem o válce na Ukrajině (ilustrační foto).

Reklama

6. 5. 9:06

Čtyři stížnosti na učitele středních škol, kteří měli schvalovat, relativizovat či podporovat ruskou agresi na Ukrajině, řešila Česká školní inspekce. Seznam Zprávy zjistily, o které školy jde a jak jejich vedení postupovalo.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dosud to bylo jen číslo. Čtyři stížnosti na učitele, kteří měli schvalovat či přímo podporovat ruskou agresi na Ukrajině. Víc Česká školní inspekce neuvolnila. Seznam Zprávy nyní k číslu doplnily i základní obrysy jednotlivých případů.

Jedna z prvních stížností dorazila z Pardubického kraje, konkrétně ze Střední průmyslové školy chemické v Pardubicích. Výhrady mířily na učitele základů společenských věd a češtiny. „Šlo o stížnosti ze strany rodičů nebo jiných dospělých osob,“ uvedl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys s tím, že identitu autorů znají, do školy však stížnost postoupili anonymizovanou.

Škola na popud inspekce zahájila vyšetřování. Podle ředitele průmyslovky Jana Ptáčka se ukázalo, že se před zraky žáků začátkem dubna odehrála „poněkud nešťastná výměna názorů“ mezi učitelem a historikem z pardubické univerzity. Stalo se to při besedě po promítání filmu o ruské nezávislé televizní stanici TV Dožď a jejích problémech s Putinovým režimem.

Debatu pro Seznam Zprávy popsal Zbyněk Vydra z Ústavu historických věd filozofické fakulty tamní univerzity.

Učitelé po promítání debatovali s žáky na téma Rusko. Jedna ze studentek se zeptala na údajný fašismus na Ukrajině a ruský narativ o denacifikaci. „Já jsem prohlásil, že na Ukrajině ‚fašismus není‘, s čímž pan učitel nesouhlasil,“ popsal Vydra. „Učitel na to řekl ‚To snad nemyslíte vážně‘ a začal mluvit o pluku Azov. Já jsem následně upřesnil své prohlášení v tom smyslu, že samozřejmě na Ukrajině, stejně jako v jiných zemích, jsou neofašistické nebo fašistické skupiny, avšak Ukrajina jako stát rozhodně není fašistická,“ uvedl Vydra s tím, že kantor začal odbíhat od tématu Rusko–Ukrajina. „On se najednou zeptal ‚A co si myslíte o porušování lidských práv v České republice?‘ a začal hovořit o omezování svobody slova. K tomu já jsem se nevyjadřoval. Polemizoval s ním více pan moderátor. Debata se na chvíli zasekla,“ dodal Zbyněk Vydra.

Nezůstalo ale jen u svobody slova. Pedagog se při diskusi dotkl i očkování proti covidu, jak vyplývá ze stížnosti. „Určitě není antivaxer, ale měl problém s tím, jakým způsobem se vysvětlovalo to, proč by se všichni měli očkovat, a na druhé straně zase odezvy, proč by se nemělo očkovat. Takže se snažil lidem vysvětlit, že musejí přemýšlet a musejí rozebrat svůj zdravotní stav a všechno ostatní,“ řekl ředitel školy Ptáček.

Seznam Zprávy se pokoušely získat i pohled samotného učitele. Neúspěšně. Žádost o rozhovor – zprostředkovanou ředitelem – odmítl.

Škola případ nakonec uzavřela s tím, že učitel žákům žádné dezinformace neříkal, agresi na Ukrajině odsuzuje a že mu šlo spíš o to, vysvětlit, jak pracovat s informacemi. „Učitele jsem seznámil s výsledkem šetření. Byl upozorněn na to, že je nepřípustné ovlivňování smýšlení žáků v rozporu s demokratickými hodnotami,“ uzavřel ředitel Ptáček s tím, že historika Vydru škola pozvala, aby žákům udělal samostatnou přednášku o Rusku.

Nepodařilo se prokázat

Případ č. 2 se měl odehrát na Gymnáziu Zlín – Lesní čtvrť. Na to směřovaly hned dvě stížnosti. První z nich poslal inspekci anonym. Podle ředitele gymnázia Jana Chudárka se v ní psalo, že se nejmenovaná skupina pedagogů měla dopustit „proruského jednání“. To se ale nepodařilo prokázat.

Informace o školním vyšetřování si vyžádal i kraj. „Nebylo zjištěno, že by stížnost byla odůvodněná. Danou stížnost Česká školní inspekce označila za vyřízenou,“ uvedla pro Seznam Zprávy radní Zlínského kraje, která má na starosti školství, Zuzana Fišerová (Piráti).

Ani ve druhé stížnosti se podle vedení gymnázia nepodařilo prokázat, že jsou výtky oprávněné. Podle ředitele školy Jana Chudárka stížnost směřovala na konkrétní učitelku, která se též měla dopustit „proruského jednání“. Podle informací Seznam Zpráv pedagožka na škole končí. Škola jí neprodlouží smlouvu. Rozhodnutí prý ale se stížností nesouvisí. „Řešené stížnosti nemají žádný vliv na rozhodnutí ředitele školy o neprodloužení pracovní smlouvy uzavřené na dobu určitou,“ reagoval bez dalšího vysvětlení ředitel gymnázia Chudárek.

„Rusko neprovádí agresi“

Poslední stížnost, která České školní inspekci přišla, se týká učitele dějepisu z jihočeského Gymnázia Soběslav Marka Adama, který je zároveň místopředsedou strany Aliance národních sil. Jeho případ už média popsala. Proto jen v základních obrysech: začátkem dubna na pražské demonstraci hlásal, že Rusko na Ukrajině není agresorem. „Rusko se snaží osvobodit oběti genocidy, která tam trvá osm let,“ prohlásil na demonstraci dějepisář Adam. Na učitele podal kvůli jeho výrokům trestní oznámení i náměstek jihočeského hejtmana pro školství Pavel Klíma (TOP 09).

Česká školní inspekce zatím případ neuzavřela a učitel učí dál. „Ředitel školy čeká na dokončení šetření ze strany policie. Současně zvýšil hospitační činnost u daného pedagoga a přijal související preventivní opatření, nicméně dle dostupných informací v pedagogické práci daného učitele ve škole ředitel problém zatím neshledal,“ řekl k případu náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Audionahrávka jako důkaz

Jediným průkazným případem, kdy se na školní půdě šířila ruská propaganda, tak zůstává aféra z pražské Základní školy Na Dlouhém lánu. Žáci osmé třídy tam pořídili během hodiny audionahrávku, kterou získaly Seznam Zprávy a zveřejnily ji.

Učitelka při hodině slohu osmákům vykládala například o tom, že v Donbase od roku 2014 Ukrajinci systematicky likvidovali ruské obyvatelstvo. „Ti Rusové byli v té oblasti Doněcka a Luhanska zabíjeni, likvidováni jenom proto, že to byli Rusové. A byli likvidováni vlastně opravdu ukrajinskými nacistickými skupinami tak, že se zatloukly dveře do baráku, ten barák se zapálil, stáhli se ti lidé zaživa z kůže, vraždily se děti atd. A probíhalo to neustále od roku 2014,“ zní na záznamu z úst češtinářky. Je to stejný narativ, který šíří Kreml a snaží se tím ospravedlnit útok na Ukrajinu.

Po poslechnutí audiozáznamu ředitelka Renata Riedlová pedagožku okamžitě poslala takzvaně na překážky domů. Od té doby češtinářka neučí. Momentálně je v pracovní neschopnosti a škola pro ni připravuje výpověď. Ředitelka už dříve prohlásila, že právě audionahrávka pomohla tomu, že škola mohla ihned reagovat. „My jsme hrozně rádi, že ta nahrávka vznikla, protože jinak bychom neměli šanci jakýmkoliv způsobem zjistit, co se přesně v té třídě stalo, a bylo by to jen tvrzení proti tvrzení,“ komentovala to pro Seznam Zprávy Riedlová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované