Hlavní obsah

Zeman ještě před odchodem vybere nového „krotitele inflace“

Foto: twitter.com/PREZIDENTmluvci

Prezident Miloš Zeman.

Reklama

2. 1. 18:00

Prezidenta Miloše Zemana čeká v roce 2022 hned několik jmenování velmi důležitých osobností ve státních institucích. Jde třeba o Českou národní banku nebo Nejvyšší kontrolní úřad.

Článek

Prezident Miloš Zeman před svým odchodem ještě velmi výrazně promluví do ekonomiky, vybere tři centrální bankéře. K 30. červnu končí mandát guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a člena bankovní rady Vojtěcha Bendy.

Zatímco Rusnok po dvou funkčních obdobích už nemůže pokračovat, dvojice Nidetzký a Benda své pozice obhajuje. Zemanův výběr především nového šéfa centrální banky bude v době rostoucích cen a úrokových sazeb důležitou a mimořádně sledovanou událostí.

Pokud jde o dosavadní výběr členů bankovní rady ČNB, prezident Zeman se o tom vždy radil s Jiřím Rusnokem a dal na jeho doporučení. Pokud se s ním bude radit i teď a chtěl by mu vyhovět, Rusnok by si logicky jako svého nástupce přál jednoho z viceguvernérů – buď Marka Moru, nebo Tomáše Nidetzkého.

Oba dva jsou spíše „jestřábi“, jak jsou v bankovní hantýrce označováni ekonomové, kteří přísně hlídají inflaci i za cenu vyšších úroků, tedy dražších peněz. Mora i Nidetzký právě po častějším zvyšování úrokových sazeb teď volají.

Podle informací Seznam Zpráv se ale bývalý premiér Andrej Babiš snaží přesvědčit prezidenta Zemana, aby guvernérem jmenoval Aleše Michla. Toho Babiš do bankovní rady protlačil v prosinci 2018, do té doby Michl působil jako jeho poradce a natáčel s ním videa.

A právě dnes, kdy roste inflace, patří Aleš Michl mezi ty, kteří se nejvíc staví proti zvyšování sazeb, což podnikatelům i domácnostem zdražuje úvěry. Michlovo jmenování do čela ČNB je nejisté, protože vliv Andreje Babiše na prezidenta Zemana už není takový jako v minulých letech.

V roce 2023, těsně před svým odchodem z Hradu, bude Zeman ještě rozhodovat o dalších dvou členech bankovní rad ČNB. V únoru končí Marek Mora a Oldřich Dědek.

Zeman v roce 2022 ale nebude řešit ani zdaleka jen Českou národní banku. Mandát vyprší hned několika významným osobnostem a budou se muset najít náhradníci. Prezident tak bude moci stejně jako v minulosti využít svůj vliv a mluvit do některých nominací.

Šéf NKÚ končí

V roce 2022 skončí 9letý mandát prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslavu Kalovi, který stojí v čele instituce od roku 2013. Do funkce ho tehdy jmenoval právě prezident Zeman poté, co ho jako kandidáta vybrala Poslanecká sněmovna, v tajné volbě získal 108 hlasů.

Je otázkou, koho letos navrhne sněmovna, ve níž má většinu pětikoalice. Ta zatím jméno nástupce Kaly neřeší. „Toto téma, ač o něm víme, je předčasné,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný.

Další významnou institucí, kde se bude prezident Zeman podílet na jmenování, je jedno neobsazené místo ústavního soudce. Soudkyně Kateřina Šimáčková se v prosinci podle očekávání vzdala funkce ústavní soudkyně a nastoupila u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ústavní soud po jejím odchodu zůstává personálně oslabený.

Po odchodu paní doktorky Šimáčkové do Štrasburku skutečně zůstává jedno místo neobsazené.
Miroslava Číhalíková Sedláčková, mluvčí Ústavního soudu

„Ústavní soud je tvořen patnácti soudci, takže po odchodu paní doktorky Šimáčkové do Štrasburku skutečně zůstává jedno místo neobsazené. Soudce Ústavního soudu jmenuje se souhlasem Senátu prezident republiky,“ potvrzuje mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.

Nového soudce či soudkyni musí navrhnout prezident Miloš Zeman, následně potřebuje získat souhlas senátorů. Hrad už dříve uvedl, že s nominací počká na nového ministra spravedlnosti.

Šimáčková pokládá za důležité, aby ji nahradila u Ústavního soudu opět žena, a to přinejmenším ze symbolických důvodů. Jinak by v současné sestavě zůstala jediná žena, a to Milada Tomková.

Dalším významným postem, kde dojde ke změně, je vedení Nejvyššího správního soudu, který nyní vede Michal Mazanec. Mandát mu skončil na konci roku 2021 kvůli dosažení věkové hranice 70 let pro výkon funkce soudce.

Server Česká justice už dříve uvedl, že exministryně spravedlnosti Marie Benešová navrhla jako kandidáta současného soudce Nejvyššího správního soudu Filipa Dienstbiera. Benešová podle webu na říjnovém sněmu Soudcovské unie ČR řekla, že Zeman s jejím návrhem souhlasil.

Předsedu Nejvyššího správního soudu jmenuje prezident s kontrasignací premiéra. Ze zákona má ale omezený výběr, nového funkcionáře musí zvolit z řad soudců tohoto soudu. Funkční období předsedy Nejvyššího správního soudu trvá deset let.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované