Hlavní obsah

Bývalý šéf žalobců Zeman odešel od soudu bez trestu. Benešová neuspěla

Foto: ČTK

Pavel Zeman byl nejvyšším státním zástupcem do června. Na snímku s odcházející ministryní spravedlnosti Marií Benešovou, která na něj podala kárnou žalobu.

Reklama

15. 12. 2021 15:59
aktualizováno • 15. 12. 2021 16:59

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová v kárné žalobě namítala, že bývalý nejvyšší státní zástupce Zeman zpochybnil svoji nestrannost v trestní kauze, na které měl zájem jeho přítel.

Článek

Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman neporušil zákon, když podával dovolání ve věci, ve které se předtím také osobně angažoval ve prospěch svého známého. Ve středu o tom rozhodl kárný senát Nevyššího správního soudu.

Soud projednával kárnou žalobu, kterou podala ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Podle ní měl Pavel Zeman informovat kolegy, že může být v případu, který souvisel s restitucemi rodu Czerninů, podjatý. Na možné Zemanovo pochybení upozornily začátkem roku Seznam Zprávy.

Kárný senát se nakonec přiklonil k názoru, že se Pavel Zeman vyloučit pro podjatost nutně nemusel. Podle předsedy senátu Petra Mikeše se ocitl v jakési „šedé zóně“.

„Mohl se podle našeho přesvědčení vyloučit, nepochybil by tím. Ale zároveň mu nelze klást za vinu, že si vyhodnotil tu situaci o něco jinak, protože otázka podjatosti je vždy do určité místy otázka subjektivního vnímání té situace,“ řekl soudce Mikeš novinářům.

Žaloba ministryně Benešové vycházela z předpokladu, že Pavel Zeman nepřípustně vystupoval ve dvojí roli. Jednak se osobně přimlouval za svého přítele, farmáře z Třeboňska, který na uvedené restituce doplatil. Následně Zeman ze své funkce udělal důležité kroky v případu, jež s restitucemi bezprostředně souvisely – celkem třikrát podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Výsledné verdikty přitom mohou vyhovovat i Zemanovu příteli.

Podle názoru kárného soudu však státní zástupci včetně Pavla Zemana trestní kauzu neovlivnili. „Celé trestní řízení běželo zcela standardně, bylo v zásadě v rukou běžných státních zástupců, u kterých nebylo žádným způsobem prokázáno, že by Pavel Zeman v té věci integroval,“ uvedl soudce Mikeš.

V lednu Seznam Zprávy informovaly, že Pavel Zeman v roce 2014 vyvolal tři schůzky se soudcem Janem Czerninem. Snažil se na nich přimlouvat za farmáře z Třeboňska Petra Habersbergera, kterému chtěl pomoci s přístupem k obhospodařovaným pozemkům.

Habersberger se nedokázal dohodnout s restituentem Karlem Eugenem Czerninem, jemuž stát dotčené pozemky vrátil. Soudce Jan Czernin, který je restituentův příbuzný, měl podle původních Zemanových představ zapůsobit jako prostředník k nalezení dohody.

Podle čestného prohlášení, které soudce Jan Czernin sepsal v loňském roce, se na schůzkách řešilo i trestní stíhání dvou pražských úřednic. Ty fakticky umožnily sporné restituce tím, že přiznaly československé občanství Josefině Czerninové, babičce současného majitele pozemků.

Obě úřednice byly nakonec pravomocně odsouzeny díky tomu, že se Pavel Zeman coby nejvyšší státní zástupce obracel na Nejvyšší soud, který pak natřikrát zrušil osvobozující rozsudky nižších soudů.

Samotná kárná žaloba se vztahovala pouze na okolnosti posledního dovolání k Nejvyššímu soudu, které Pavel Zeman v případu bývalých pražských úřednic podepsal v prosinci 2019. Zemanovy schůzky s Janem Czerninem i první dvě dovolání ve stejné kauze už jsou promlčené.

Soudce Mikeš, v jehož šestičlenném senátu seděl také státní zástupce nebo advokát, přistoupil ke kárnému řízení velmi důkladně. Před soud povolal nejen farmáře Petra Habersbergera nebo Jana Czernina, ale také několik žalobců z Nejvyššího státního zastupitelství.

Předseda senátu se podrobně zajímal, jak se nakládalo se spisy, které se týkaly restituční kauzy. Opakovaně se vyptával také Pavla Zemana, který musel dokonce líčit, jak vypadal jeho běžný den ve funkci. Před soudem vypovídal také mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství.

Ukázalo se, že Zemanovi podřízení řešili případ dvou pražských úřednic už v roce 2013, kdy Nejvyšší státní zastupitelství krátce vykonávalo dohled nad Vrchním státním zastupitelstvím v Praze, které mělo v počáteční fázi kauzu na starosti.

Necelý rok poté, co byl spis odeslán z Brna do Prahy, si ho znovu vyžádal šéf odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Nejvyššího státního zastupitelství Zdeněk Kasal a podle evidence jej vrátil až za rok a půl. Kasal před soudem nedokázal jednoznačně vysvětlit, proč měl spis tak dlouho.

Na druhou stranu se však nijak neprokázalo, že by Pavel Zeman do spisů nějak zasahoval.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová poukazovala na to, že se bývalý šéf žalobců patrně nechal o trestní kauze úřednic informovat. Jeho jméno bylo totiž ručně dopsáno do rozdělovníků, které určovaly, kdo na Nejvyšším státním zastupitelství dostane informaci o výsledku dovolání u Nejvyššího soudu. Ministryně také zdůraznila, že jedna ze Zemanových bývalých podřízených v roce 2015 upozornila Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, že by měl podniknout právní kroky vedoucí k návratu restituovaných majetků zpět do majetku státu. Benešová to označila za „velmi neobvyklé“.

Podle Benešové měl Pavel Zeman své náměstky informovat, že v kauze má také osobní zájmy. „Byl to jasný střet zájmů. Angažoval se v něčem, v čem se angažovat neměl,“ řekla ministryně v závěrečné řeči. Podle ní bylo Zemanovo počínání neomluvitelné. „Trest není tak důležitý. Je důležité, aby se to v životě neopakovalo,“ uvedla Benešová, jež se zúčastnila dopoledního jednání soudu, z odpoledního vyhlášení rozsudku se však omluvila.

Pavel Zeman po verdiktu ocenil, že soud očistil jeho jméno a poskytl také do budoucna vodítko pro posuzování podjatosti státních zástupců. Odmítl však, že by zpětně litoval svého červnového odchodu z funkce nejvyššího státního zástupce.

„Myslím si, že kdybych ve funkci zůstal, měli bychom dodneška takové spory s paní ministryní, že by to nebylo pěkné,“ řekl Zeman novinářům po odchodu ze soudní síně.

Soudní jednání chvílemi působilo jako dohra napjatých vztahů mezi Benešovou a Zemanem. Zatímco ministryně na jednání Zemana pokárala, že své provinění bagatelizuje a nedůstojně shazuje odpovědnost na své náměstky, bývalý nejvyšší žalobce v závěrečné řeči upozornil na podobné podezření na střet zájmů, které se týká právě Marie Benešové.

Konkrétně šlo o to, že ministryně Benešová v minulosti byla jedním z advokátů podnikatele Shahrama Abdullaha Zaheda, který byl obžalován kromě jiného za daňové úniky. Už jako ministryně pak podala stížnost pro porušení zákona a požádala o mírnější trest pro několik odsouzených včetně Zadeha.

Během přelíčení bylo vícekrát odkazováno na články, které Seznam Zprávy o případu napsaly.

Tři z nich předložila Marie Benešová soudu jako důkazní materiály. Naopak Zemanův obhájce ministryni vytkl, že zcela převzala vyznění těchto textů. Soudce Mikeš také nechal přehrát videoreportáž z pořadu Záhady Josefa Klímy, která byla zveřejněna na webu Seznam Zpráv v létě 2019 a představila restituční kauzu z pohledu farmáře Habersbergera.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované