Článek
Okruh kandidátů do funkce náčelníka generálního štábu podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) vyplyne z personálního záměru velení armády, jehož vypracování uložil současnému náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi. Zůna to řekl novinářům na páteční tiskové konferenci, kde představil své plány na ministerstvu. Řehka velí armádě od července 2022, skončit by měl příští rok v létě.
Náčelníka generálního štábu jmenuje na návrh vlády prezident. Zůna po nedávném jednání s prezidentem Petrem Pavlem uvedl, že výběr nového náčelníka generálního štábu bude patřit mezi jeho priority. „Já vám tady řeknu jen jednu věc: V této chvíli obtížně budete hledat v mé kariéře případ, že bych nebyl loajální ke svému studentovi. A oni jsou to všichni,“ uvedl.
V pátek doplnil, že Řehkovi uložil vypracovat personální záměr ohledně obsazení hlavních funkcí ve velení a řízení armády v hodnostním výboru generálů. „Na základě tohoto personálního záměru se vygeneruje seznam potenciálních kandidátů na funkci náčelníka generálního štábu a začne legitimní proces jejich přípravy a výběru na tuto funkci,“ uvedl. Aktuální to podle něj bude v první polovině příštího roku.
Za jednu ze svých absolutních priorit označil Zůna revitalizaci kariérního řádu v armádě.
Stojíme na straně Ukrajiny
Podpora Ukrajiny bude pokračovat, Česko stojí na její straně, agresorem je Rusko, uvedl Zůna dále na tiskové konferenci. Přitom SPD, které nominovalo Zůnu do kabinetu ANO, SPD a Motoristů, prosazuje ukončení posílání peněz na Ukrajinu i české muniční iniciativy.
Lídři zemí EU se v noci na pátek shodli, že Unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené. Zůna ocenil, co se v Bruselu podařilo premiérovi Andreji Babišovi (ANO) dojednat. Jde podle něj o nejčistší cestu z hlediska provedení a nejpřijatelnější variantu z hlediska českých národních zájmů.
Zůna se ve svém posledním veřejném vystoupení otázkám na Ukrajinu a Rusko spíše vyhýbal. „Naše podpora Ukrajiny bude pokračovat, stojíme na straně Ukrajiny, Ukrajina je země, která se brání, agresorem je Rusko,“ uvedl na páteční tiskové konferenci. Otázkou podle něj bude, jaká forma podpory je optimální.
Z tohoto hlediska chválil český postoj na unijním summitu. „Byli jsme připraveni na více variant, tato je z našeho pohledu optimální. Výsledek je pro Česko velice příznivý. Z hlediska provedení je to nejčistší cesta a z hlediska národních zájmů nejpřijatelnější cesta,“ zhodnotil fakt, že se Česko nepřipojí k zárukám. Postoj naopak kritizují opoziční politici.
Obrana bude pokračovat v modernizačních projektech
Ministerstvo obrany bude pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech, včetně nákupu amerických letounů F-35. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Prioritou se podle něj stává protivzdušná obrana a působení armády v nových operačních doménách. První cesta Zůny povede na Slovensko, a to po návštěvě premiéra Andreje Babiše (ANO) v lednu. V plánu je také návštěva Ukrajiny, řekl Zůna novinářům.
Přehodnocení pořízení stíhaček F-35 slibovalo ve svém volebním programu hnutí ANO, které složilo vládu s SPD a Motoristy.
Vedle letounů F-35 je na seznamu strategických projektů armády také pořízení bojových vozidel pěchoty CV90, středních transportních letounů Embraer C-390, tanků Leopard 2A8 a nákup vozidel pro ženijní vojsko. Projekty na seznamu mají podle dřívějšího vyjádření ministerstva zásadní význam pro zajištění obranyschopnosti ČR, podstatné jsou také pro plnění závazků vůči Severoatlantické alianci (NATO).
Místopředseda ANO a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček o stíhačkách F-35 v listopadu uvedl, že nákup je rozhodnutá záležitost, je ale třeba udělat vše pro maximální zapojení českého průmyslu. Podle Zůny realizace projektu pokračuje.
„Je to projekt strategické povahy, takže bude rozhodnut na úrovni vlády, jak se v něm bude pokračovat, zatím tam není žádná změna,“ řekl. Projekt F-35 má podle něj prioritu, což se týká i nemovité infrastruktury včetně modernizace letiště v Čáslavi.
