Hlavní obsah

Lékařka chce ze Senátu prosadit v Česku eutanázii

Foto: Slavomír Kubeš, ČTK

Věra Procházková byla v sobotu zvolena do Senátu. Jednou z věcí, kterým se chce věnovat, je legalizace eutanázie.

Reklama

4. 10. 10:00

Lékařka Věra Procházková se o víkendu stala senátorkou za obvod Karlovy Vary. Jednou z věcí, kterým se chce v horní komoře Parlamentu věnovat, je legalizace eutanazie nebo asistované sebevraždy.

Článek

„Téma eutanazie v Česku je jedním z důvodů, proč jsem do Senátu šla. Budu nadále hledat politickou podporu pro návrh zákona o paliativní péči,“ řekla Seznam Zprávám lékařka Věra Procházková (ANO), která ve druhém kole senátních voleb s velkým náskokem zvítězila nad Evou Chromcovou (SPD).

Procházková se tématu eutanazie věnuje delší dobu. V roce 2020, ještě coby poslankyně hnutí ANO, předložila společně s bývalým pirátským poslancem Lukášem Bartoněm návrh zákona o paliativní péči, který s legalizací předčasného ukončení života pacienta počítal.

Paliativní péče není podle Procházkové v Česku na dostatečně vysoké úrovni. Zákon by proto měl péči o pacienty trpící nevyléčitelnou nemocí v pokročilém nebo terminálním stadiu upravovat.

„Chci tlačit na to, aby tato péče byla jinak ohodnocena. Plánuji také jednat se zdravotními pojišťovnami. Kdyby se v Česku povedlo paliativní péči dostat na vyšší úroveň, snížil by se počet lidí, kteří by o eutanazii měli zájem,“ vysvětlila.

Paliativní péče a příspěvky

  • Příspěvek na péči: je poskytován osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu potřebují pomoc jiného člověka.
  • Žádost o příspěvek na péči v době hospitalizace: lze využít zejména na 60 dnů nepřetržité hospitalizace pro jedno onemocnění nebo úraz. Netýká se ale lůžkové akutní péče.
  • Ošetřovné: Jedná se o finanční příspěvek, na který má nárok zaměstnanec, který poskytuje péči. Dlouhodobé ošetřovné je určené pro rodiny, které poskytují celodenní péči blízkému.

Důležitá je možnost volby

Procházková mimo jiné funguje jako odborná lékařská garantka v kamenném hospici v karlovarském Nejdku. „Tam vidím, že pacienti, kteří by měli o eutanazii nebo asistovanou sebevraždu zájem, stále jsou,“ sdělila senátorka.

Často se podle ní jedná o nevyléčitelně nemocné muže. „Muži často paliativní péči, i kdyby byla sebelepší, nechtějí. Je to pro ně nedůstojná záležitost,“ vysvětluje s tím, že na druhé straně jsou pak lidé, pro které by byla podstatná hlavně možnost volby.

„Myslím si, že pro lidi v terminálním stádiu nevyléčitelné nemoci je nesmírně důležité vědomí, že když už nebudou moci dál, je tady možnost důstojného ukončení života. To by jim mělo přinést určité uklidnění,“ dodala Procházková.

Formy paliativní péče

  • Mobilní hospic: Jedná se o specializovanou paliativní péči v domácím prostředí pacienta, která je dostupná 24 hodin denně. Multidisciplinární tým dochází za pacienty domů.
  • Lůžkový hospic: Je vhodný pro ty, kteří nechtějí, nebo nemohou prožít závěr života doma. Hospice se snaží co nejvíce přiblížit domácímu prostředí. Blízcí mají neomezené návštěvní hodiny, nebo mohou být ubytovaní přímo v hospici.
  • Nemocniční paliativní péče: Paliativní týmy pomáhají pečovat o pacienty na různých odděleních podle potřeby. Slouží také jako expertní poradenský tým pro kolegy z jiných oddělení a komunikují také s rodinou pacienta. Další možností jsou také lůžková oddělení paliativní péče, která jsou podobná lůžkovým hospicům.

I přesto, že diskuze o tom, zda legalizovat eutanazii či asistovanou sebevraždu, probíhají v Česku už několik let, již zmíněný návrh zákona o paliativní péči v roce 2020 podporu mezi poslanci nezískal.

Proti byli mimo jiné prezident Miloš Zeman nebo Česká lékařská komora v čele s jejím prezidentem Milanem Kubkem.

Procházková v souvislosti se zlegalizováním eutanazie uvažovala i o referendu. „Kdybych se nedostala do Senátu a neměla ty možnosti, které mám teď, tak bych iniciovala referendum. Mohla by jej spustit Společnost pro eutanazii, se kterou už delší dobu komunikuji,“ dodala.

Legalizace eutanazie ve světě

Eutanazie neboli úmyslné usmrcení smrtelně nemocného člověka na jeho vlastní žádost je ve většině světa nezákonná. Mezi země, ve kterých je legální, patří:

  • Belgie
  • Kanada
  • Kolumbie
  • Lucembursko
  • Nizozemsko
  • Nový Zéland
  • Portugalsko
  • Španělsko

Návrh zákona o paliativní péči z roku 2020 je podle nové senátorky Věry Procházkové inspirovaný zeměmi Beneluxu, především pak Lucemburskem, kde je eutanazie legální od roku 2008.

Některé země pak jako další z možných forem ukončení života při nevyléčitelné nemoci uznávají asistovanou sebevraždu. Tu povolují na příklad zákony Německa, Švýcarska nebo Rakouska.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované