Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zatímco toalety v obchodních centrech bývaly dříve zpravidla zdarma, nyní je vstup na ně čím dál častěji zpoplatněn. Jejich správci jako důvod obvykle uvádějí zkvalitnění služeb, ale roli hraje také snaha zbavit se vandalů. Platit lze většinou jak v hotovosti, tak kartou.
Jedním z prvních pražských obchodních center, které toalety zpoplatnilo, bylo například Quadrio na Národní třídě. „Obchodní centrum Quadrio se nachází přímo v srdci Prahy u stanice metra Národní třída a denně jím projdou tisíce lidí. Abychom i při tak vysoké návštěvnosti udrželi toalety v prvotřídní čistotě a pohodlí pro všechny, vybíráme symbolický poplatek 20 korun. Díky němu můžeme zajistit pravidelný úklid po celý den a službu dlouhodobě poskytovat na vysoké úrovni. Pro osoby se zdravotním postižením je vstup samozřejmě zdarma,“ sdělil pro SZ Byznys ředitel PR a marketingu obchodního centra Quadrio Jakub Velen.
Už několik let se za toalety platí i v OC Nový Smíchov. Jeho správce poté, co v minulosti zavedl dobrovolný poplatek za některé toalety, který následně v reakci na vlnu kritiky zrušil, dospěl ke zpoplatnění toalet v celé budově. Na žádost o vyjádření pro SZ Byznys centrum odmítlo odpovědět.
Za vstup na Smíchově zaplatíte 10 korun, někteří návštěvníci však mají nárok na toalety zdarma. Týká se to držitelů Euroklíče, který slouží pro osoby se sníženou schopností pohybu.
Letos v dubnu zavedlo poplatek na WC i obchodní centrum Palladium na náměstí Republiky. Pro dospělé nastavilo sazbu 20 korun, pro děti do 10 let je vstup zdarma, ovšem s platícím doprovodem.
„Naše moderně vybavené placené toalety jsou dostupné pro všechny, přičemž osoby se zdravotním postižením je mají zdarma. Díky každodennímu úklidu garantujeme čistotu při každé vaší návštěvě. Nabízíme také hygienické potřeby pro ženy a přebalovací stanici pro rodiny s dětmi,“ píše centrum na webových stránkách. Podle účetní závěrky v roce 2023 dosáhla společnost Palladium Praha s.r.o. zisku 106 911 000 Kč.
V prvním patře za peníze, v druhém zdarma
Některá centra volí hybridní variantu, kdy část toalet zpoplatňují a část nechávají zpřístupněnou zadarmo. Týká se to třeba pražské Galerie Harfa. „V prvním patře máme toalety placené. Ve druhém a třetím patře jsou zdarma. K tomuto kroku jsme se rozhodli přistoupit z důvodu vysoké návštěvnosti toalet v prvním patře ve dnech s vysokou návštěvností způsobenou kulturními akcemi v okolí. Chceme udržet maximální čistotu a komfort toalet pro zákazníky i ostatní návštěvníky a tento poplatek nám pomůže pokrýt zvýšené náklady,“ uvedla šéfka marketingu Martina Tlustá.
Pro věrné zákazníky centra ovšem platí jiná pravidla. „Naši zákazníci, kteří mají appku Moje Harfa, mají toalety i v prvním patře stále zdarma. Druhé a třetí patro zatím neplánujeme zpoplatnit,“ dodala.
Ve větších městech ve zbytku země ovšem zpoplatněné toalety nejsou tak běžné. Podle mluvčích některých obchodních center například v Ostravě nebo Plzni zavádět poplatek tamní centra nepotřebují.
A do budoucna to neplánuje ani Centro Zlín. „U nás na pohodlí našich zákazníků rozhodně nešetříme. Toalety v našem obchodním centru jsou pro všechny zákazníky zdarma, protože věříme, že komfortní návštěva není jen o nákupech, ale i o drobných službách, které dělají rozdíl. Bereme to jako samozřejmost – vy si tu máte užít příjemný čas bez kompromisů,“ míní marketingový manažer centra Lukáš Čambala.
Zavést poplatek za využití toalety se loni rozhodl například Globus v Trmicích u Ústí nad Labem, jak informoval Ústecký deník. „Toalety pro veřejnost podle nás patří k nezbytnému standardu zákaznických služeb, proto je máme k dispozici v každém z našich 16 hypermarketů Globus. Až na jednu výjimku jsou toalety pro naše zákazníky zdarma,“ potvrdila redakci SZ Byznys mluvčí společnosti Aneta Turnovská.
Údržba toalet ve všech pobočkách Globusu vyjde společnost na desítky milionů ročně, tvrdí mluvčí. Denně záchody využije několik stovek lidí na každé provozovně.
„Poplatek za použití toalet činí 10 korun a lze ho uhradit v hotovosti či kartou u turniketů u vchodu. K tomuto kroku jsme přistoupili jako jedni z vůbec posledních obchodních domů v regionu. Na tuto změnu upozorňujeme přímo u turniketů. Důvodem jsou vysoké náklady na údržbu a provoz zařízení v dané lokalitě. Tímto krokem chceme ochránit zařízení před poškozováním a zajistit vyšší hygienický standard,“ dodala Turnovská.
Zákazníkům trmického Globusu je podle mluvčí částka za použití WC odečtena od výše nákupu. Děti do 120 cm mají vstup zdarma.
Na Ústecku se za toalety platí 10 korun i ve Foru Ústí nad Labem. Osoby se zdravotním postižením nebo návštěvníci s kočárky mají vstup zdarma. Do budoucna se centrum chce zabývat otázkou zavedení systému slevy z nákupu, podobně jako to má třeba Globus. „Systém slev z poplatku vyžaduje vhodné technické řešení, které efektivně a optimálně vyřeší konkrétní požadavek,“ uvedla marketingová manažerka centra Kateřina Kejřová.
Nastavení poplatků je rozhodnutí center, říká Magistrát
Jak si obchodní centra a podobné instituce nastavují podmínky k využívání toalet pro veřejnost, vedení města ovlivnit nemůže. Pražský magistrát (MHMP) tak například připravil mapu veřejných WC, čímž chce bojovat s močením na veřejnosti a znečištěním veřejných prostor.
„Hlavní město musí postupovat podle zákonů a nemůže soukromým subjektům nařizovat podmínky mimo zákonné možnosti. Snažíme se však například motivovat provozovatele restaurací, kteří využívají předzahrádky, a za bezplatné zpřístupnění toalety veřejnosti snižujeme za předzahrádky výši nájemného,“ popsal tiskový mluvčí MHMP Vít Hofman.
Podle advokátního koncipienta Karla Bělohoubka z advokátní kanceláře AZ Legal upravuje povinnost zavádět veřejné toalety vyhláška. Povinnost poskytovat veřejné toalety mají podle ní třeba prostory ke kulturním či sportovním účelům, ubytovací zařízení, stavby pro výchovu a vzdělávání, umělá koupaliště a sauny, ale i obchody.
„Vyhláška přitom stanoví zejména v jakém prostoru se záchod musí povinně nacházet a kde má být umístěn, jakož i jeho technické parametry. Ve vztahu k obchodům obsahuje obecné pravidlo, že stavba pro obchod s prodejní plochou větší než 5 000 m2 musí být vybavena hygienickým zařízením pro veřejnost. Vyhláška se nicméně k otázce zpoplatnění nevyjadřuje a důvodová zpráva mlčí také,“ vysvětlil Bělohoubek.
„Přestože tak na jednu stranu znění vyhlášky navozuje dojem, že právě v obchodech s uvedenou plochou musí být toalety veřejně přístupné bez omezení, v praxi záleží na vůli majitele dotyčných prostor, zda toalety zpoplatní, či nikoliv,“ pokračoval.
Podle Občanského zákoníku, který vlastníkům umožňuje se svým majetkem v mezích právního řádu libovolně nakládat, je tak čistě na provozovatelích obchodních center, zda se rozhodnou toalety zpoplatnit, případně zda se zaplacený poplatek rozhodnou odečíst z ceny nákupu.
Poplatek by však podle Bělohoubka neměl být nepřiměřeně vysoký. Tím, že by veřejný záchod nebyl finančně dostupný, by se totiž stal „neveřejným“. Výše přiměřené částky ovšem není jednoznačná.
„Odlišný režim by se mohl uplatnit v případě nejrůznějších státních institucí. Tam by bylo možné o bezplatném užívání uvažovat, jelikož možnost vybírání poplatků za toaletu není upravena žádným veřejnoprávním předpisem jak na úrovni místních, tak i správních poplatků. V případě veřejných zdravotnických zařízení je přitom bezplatné užívání veřejností zcela samozřejmé a v praxi nevzbuzuje žádné pochybnosti,“ uzavřel koncipient.
