Článek
Kapacity státu jsou vyčerpány. S takovou informací v sobotu odpoledne přišlo generální ředitelství Hasičského záchranného sboru. Podle mluvčí Pavly Jakoubkové Česko již požádalo Evropskou unii o pomoc se zajištěním ubytování pro 50 tisíc osob. Česko by se podle ní mělo stát už především tranzitní zemí.
Do včerejší půlnoci bylo podle hasičů zaregistrováno přes 102 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Z toho téměř třetina v Praze. Reálný počet uprchlíků však stát odhaduje už na 200 tisíc lidí.
„Za celé období bylo ubytováno prostřednictvím státu a krajů bezmála 15 tisíc uprchlíků. Využívá se i nabídek organizací či dobrovolníků. Každé další volné ubytování bývá ihned obsazeno,“ uvedla Jakoubková.
Stát se podle ní dostává pomalu do stavu, kdy zvládne zajistit pouze nouzové přístřeší, které nebude komfortní – v tělocvičnách, halách a podobně. „Pokud se vyčerpají i tyto kapacity, budeme muset přistoupit k výstavbě stanových městeček či buňkovišť.
Podle Jakuba Veinlicha, mluvčího ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), jde o preventivní přípravu na krizovou situaci. „Jde o žádost v rámci mechanismu civilní ochrany EU, což předpokládá zajištění až 25 humanitárních základen po dvou tisících uprchlících, takzvaný modul Sheltering,“ uvedl Veinlich, podle nějž se jedná v dané situaci o standardní postup.
Česko podle něj disponuje pouze sedmi malými humanitárními základnami po 150 osobách, armáda je pak schopna poskytnout humanitární základnu pro maximálně 400 osob.
Tento způsob ubytování podle něj má sloužit na maximálně 30 dnů, jakmile dojdou kapacity v tělocvičnách a kamenných budovách.
Špatnou situaci už v pátek potvrdil pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Právě do Prahy míří nejvíce utečenců. „Situace je vážná. Co se týče ubytování lidí, kteří utíkají před válkou, už nemáme kde brát. Nabídky z databáze humanitární pomoci jsou přebrané a dosud uvolněné státní ubytovací kapacity jsou plné,“ uvedl. Praha proto vyzývá provozovatele hotelů či penzionů, aby poskytli volné ubytovací kapacity.
„V poměru k počtu obyvatel ČR jsme teď ve stejné situaci, jako bylo Německo během uprchlické krize 2015 až 2016. S tím rozdílem, že v Německu mohli reagovat v horizontu měsíců, my musíme v horizontu dnů,“ dodal Hřib.
