Hlavní obsah

Vizita: 90 korun za pohotovost je málo, říká lékařská komora

Foto: Profimedia.cz

Pokud bychom pracovali s prostou meziroční inflací, vycházel by „aktualizovaný“ poplatek zhruba na 136 korun (ilustrační foto).

Reklama

Za poměrně malého mediálního zájmu se odehrál sjezd České lékařské komory. Nepřinesl žádná překvapení, jen pošťuchování mezi prezidentem ČLK Kubkem a ministrem zdravotnictví Válkem, ale za zmínku ve Vizitě tahle událost stojí.

Článek

Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!

Lékařská komora patří nepochybně k vlivným aktérům debaty o českém zdravotnictví a usnesení jejího sjezdu může naznačit, jaká témata se v příštích měsících v českém zdravotnictví objeví.

Kromě vnitřních záležitostí, jako je zvýšení členských příspěvků o 15 až 20 procent a úprav stavovských předpisů, lze v usnesení najít i řadu bodů, které se vztahují k „vnějšímu prostředí“.

V nejbližší době se například máme dočkat tiskové konference, na níž představitelé komory hodlají vysvětlit laikům, jak mají číst ve statistikách odměňování lékařů (jimž se také budu věnovat ve druhé části dnešní Vizity).

Přesně řečeno, sjezd uložil vedení komory „uskutečnit tiskovou konferenci o struktuře mezd/platů lékařů v nemocnicích, aby byla pro laickou veřejnost jasná hodinová mzda/plat lékaře a skutečné množství přesčasové práce“. My, co se odměnami lékařů tu a tam zaobíráme, děláme, co můžeme, ale třeba se to komoře podaří vysvětlit srozumitelněji.

Bez zajímavosti není ani další bod, v němž se komora dožaduje nových pravomocí, které by jí umožnily „provádět kontroly personálního vybavení poskytovatelů zdravotních služeb“.

Tuto činnost má zatím na starost Ministerstvo zdravotnictví a částečně také zdravotní pojišťovny a komora v čele s Kubkem by k tomu zjevně ráda řekla své slovo: „Kontroly prováděné nezávislou profesní samosprávou, která disponuje potřebným odborným zázemím, přispějí ke zvýšení bezpečnosti a kvality lékařské péče,“ píše se v usnesení.

S problematikou odměňování zdravotníků souvisí i skutečnost, že z pohledu lékařské komory dosud není u konce ani debata o úhradové vyhlášce na příští rok.

ČLK podle usnesení sjezdu „vyjadřuje zásadní nespokojenost“ s vyhláškou, „která nezajišťuje poskytovatelům zdravotních služeb pokrytí zvýšených nákladů způsobených vysokou mírou inflace a neumožňuje spravedlivý nárůst platů a mezd zdravotníků“. Je nicméně pravděpodobné, že do vyhlášky už se letos sahat nebude a stížnosti komory zůstanou ze strany ministerstva oslyšeny.

Velmi zajímavým bodem pro „uživatele“ zdravotnictví je požadavek komory na navýšení 90korunového regulačního poplatku za návštěvu pohotovosti. Současná výše je podle usnesení „velmi nízká, neplní svoji regulační funkci a nepřispívá ke snižování přetíženosti lékařských pohotovostních služeb“.

Přesnější data k tomuto bodu komora neuvádí, ale je pravda, že účinek platby, která se ve stejné výši vybírá od roku 2009, může do jisté míry vymizet. Pokud bychom pracovali s prostou meziroční inflací za oněch 13 let (pro letošní rok jsem proti prognóze ČNB mírně pesimisticky počítal se 17 procenty), vycházel by „aktualizovaný“ poplatek zhruba na 136 korun.

Pokud toto téma skutečně vstoupí do diskuze, troufl bych si ze strany ČLK očekávat zaokrouhlení na celé stovky směrem vzhůru na 200 korun. Taková částka by v debatě ostatně nebyla nová. Už v celkem rané fázi zavádění regulací se o ní uvažovalo jako o dalším z poplatků, konkrétně za „přímou“ návštěvu specializovaného lékaře bez žádanky od lékaře praktického.

Na tento typ regulace nakonec nedošlo a z celého systému poplatků přežil právě jen ten pohotovostní. Pokud by komora svou ideu jeho zvýšení skutečně přenesla do veřejné debaty, dá se očekávat velmi urputný politický odpor, zejména z některých částí stranického spektra.

Lékařům se daří. Anesteziologům zvláště

Český statistický úřad vydal zajímavou publikaci o struktuře mezd a platů zaměstnanců ve zdravotnictví v roce 2021. Metodicky pracuje se skutečnými výplatami zdravotníků, takže v uvedených cifrách jsou započítány i četné přesčasy nebo příplatky za pohotovostní služby, ale také jednorázové covidové odměny. Všechna čísla jsou „v hrubém“. Statistici přinášejí i jinde málokdy vídané údaje o struktuře platů. Celé to stojí za přečtení, ale vyberme pro dnešní Vizitu několik zajímavostí.

O setrvalém a znatelném růstu výplat lékařů svědčí překonání jedné psychologické hranice. V roce 2021 průměrná měsíční výplata lékaře (při započítání platů lékařů v přímo řízených či krajských zařízeních i mezd lékařů v soukromé sféře) činila skoro 84 tisíc korun a poprvé přesáhla hranici 200 procent průměrné české mzdy.

I zde statistici upozorňují na známý rozdíl mezi výší lékařských platů a mezd. Zatímco průměrný plat lékaře činil 105 tisíc korun, průměrná mzda byla v roce 2021 „jen“ 70 tisíc korun. „Zatímco v platové sféře dosáhla téměř polovina lékařů na plat ve výši 100 tis. Kč a více, ve mzdové sféře na mzdu nad 100 tis. Kč dosáhla pouze pětina,“ uvádí ČSÚ.

Příčin tohoto jevu je více, vedle úspěšnější lobby při přepisování platových tabulek hraje nepochybně roli i koncentrace nejnáročnější špičkové péče a výzkumu v přímo řízených fakultních nemocnicích a centrech.

Pozoruhodné je porovnání průměrného platu lékařů ve vybraných specializacích. Nejlépe jsou na tom podle ČSÚ lékaři v anesteziologických oborech, kde průměrný plat přesáhl 135 tisíc korun. Až na druhé příčce se umístily chirurgické obory s průměrným platem přes 125 tisíc korun. Naopak v psychiatrických oborech si lékaři-zaměstnanci přijdou měsíčně v průměru „jen“ na 99 tisíc.

Také průměrný hrubý výdělek všeobecných sester utěšeně roste, v roce 2021 dosáhl 52 600 korun a skončil těsně pod hranicí 130 procent průměrné mzdy. Zatímco v platové sféře si 29 procent sester sáhlo v roce 2021 na plat 70 tisíc korun a vyšší, mezi sestrami pobírajícími mzdu to bylo jen necelých osm procent.

Za pozornost určitě stojí i přetrvávající nerovnost v odměňování žen a mužů. Zatímco lékař vydělal v roce 2021 v průměru 94 500 korun hrubého měsíčně, lékařka jen 74 900 korun. Průměrná výplata lékaře vzrostla meziročně o 12,5 procenta, zatímco výplata lékařky o 13,5 procenta, takže takzvaný gender pay gap se z pohledu průměrného výdělku mírně zúžil. Nicméně mediánový výdělek lékařů rostl naopak o jeden procentní bod rychleji než výdělek lékařek.

Zajímavé je, že gender pay gap existuje i mezi všeobecnými sestrami. Zatímco muži s touto odborností (jakkoli jejich označování za sestry zní v běžné řeči zvláštně, obvykle nemají rádi, když se o nich mluví jako o „bratrech“) vydělali v roce 2021 průměrně přes 65 tisíc měsíčně, ženy jen něco přes 52 tisíc.

V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc. Třeba rozbor některého z odborných zdravotnických pojmů nebo zajímavé tipy na čtení z českých i zahraničních médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.

Reklama

Doporučované