Článek
Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili sídliště z doby laténské, která bývá tradičně spojována s Kelty. Lokalita podle nich nemá svým rozsahem a charakterem v Česku obdoby, řekl v pondělí ČTK mluvčí Univerzity Hradec Králové (UHK) Jakub Novák. Sídliště bylo podle vědců nadregionálním obchodním a výrobním centrem napojeným na dálkové obchodní trasy, o čemž svědčí nálezy jantaru či zlatých a stříbrných mincí i důkazy o výrobě luxusní keramiky.
„Na nalezišti archeologové objevili také množství kovových předmětů včetně zlatých a stříbrných keltských mincí, mincovních raznic, zlomků keramických nádob, základů obydlí, výrobních objektů a zřejmě i jedné či dvou svatyní,“ sdělil Novák.
Archeologové UHK a Muzea východních Čech v Hradci Králové (MVČ) podrobnější informace k nálezům zveřejní ve čtvrtek 3. července dopoledne na tiskové konferenci na pracovišti MVČ v Gayerových kasárnách. Součástí bude prezentace vybraných objevených předmětů.
„Obě instituce uvažují o podání návrhu na prohlášení lokality, která je pod neustálým dohledem, za kulturní památku,“ dodal Novák.
Vykopávky v trase budoucí D35 mezi Hořicemi a Hradcem Králové přinesly cenné nálezy, o kterých archeologové již dříve informovali. K těm nejcennějším patří objev zřejmě nejdelší pravěké mohyly v Evropě. Mohyla dlouhá 192 metrů s maximální šířkou 15,1 metru z doby kultury nálevkovitých pohárů datované do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem byla objevena na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa.
