Hlavní obsah

Ženě přišly jednorázové příspěvky na děti. Banka ale část z nich zablokovala

Foto: Seznam Zprávy

Ministerstvo radí, aby si rodiče s dluhy nechali příspěvek poslat složenkou. Ne všichni tu možnost ale mají. Ilustrační foto.

Reklama

Část jednorázového příspěvku na dítě, někdy označovaného za „jurečkovné“, posloužila jako splátka dluhu. Banka oponuje, že nechtěla klientku dál zadlužit. Žena nejprve o peníze bojovala, pak se dohodla na zrušení účtu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Jednorázový příspěvek na dítě poskytne stát dítěti jako finanční výpomoc s výživou a ostatními osobními náklady,“ stojí v prvním paragrafu zákona, který upravuje letošní mimořádnou dávku.

V praxi se ovšem ukazuje, že pokud dávka dorazí na bankovní účet rodičů v dluzích, první pravidlo - že peníze patří dětem - nemusí platit.

Zatímco u exekutorů stačí prokázat, že jde o nezabavitelnou dávku, v případě minusu na účtu záleží podle oslovených odborníků na posouzení banky.

Daniel Hůle z Člověka v tísni potvrzuje, že v podobných situacích běžně používají příchozí peníze k doplacení dlužné částky. „A není to špatně, aspoň to zaplatí pohledávku,“ uvedl odborník na pomoc s oddlužováním.

V minusu, v exekuci a s dávkami

Přesně do takové situace se dostala zadlužená Iveta z Jihomoravského kraje, o jejímž případu psaly Seznam Zprávy už dříve.

Stát ženě poslal na dvě děti celkem 10 tisíc korun, z účtu ale mohla vybrat zhruba osm tisíc korun. Od začátku září se pak domáhala výplaty zbylých dvou tisíc, jež banka použila na umoření kontokorentu.

U Ivety se sešlo hned několik okolností, které obyčejnou výplatu dávky zkomplikovaly: Poté, co přišly peníze od státu, se žena dostala do exekuce. Banka následně již zmíněné dva tisíce korun použila na doplacení části dluhu a klientce odmítla nové čerpání kontokorentu s odůvodněním, že to pro samotnou ženu není výhodné.

„Banka se pořad vymlouvá na exekutora a exekutor na banku. Nevím, kdo mluví pravdu,“ popisovala žena dohadování, kdy se bance snažila doložit, že peníze jsou dávka od státu, a zároveň chodila i k exekutorům podávat žádosti, aby prostředky ze zablokovaného účtu uvolnili.

Necelé 2000 korun pro ni představují obnos, který by dětem mohl pomoci. „Teď malá marodí, do školy je pořád něco potřeba,“ uvedla žena.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v podobných případech doporučuje, aby si rodiče nechali peníze poslat poštovní poukázkou. Jenže Iveta si způsob výplaty nemohla vybrat kvůli další „komplikaci“: Pobírá pravidelný přídavek na dítě, a tak jí jako dalším 184 tisícům rodičů přišly jednorázové peníze od státu automaticky na účet.

Pokud jde o konkrétní situaci, kdy banka peníze použila na umoření dluhu, reagoval mluvčí resortu práce Jakub Augusta pouze odkazem na samotný zákon. „Podle příslušné legislativy jednorázový příspěvek na dítě nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci a nemůže být tedy předmětem dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů,“ řekl. Komentovat postup banky ale podle něj ministerstvu nad rámec zákona nepřísluší.

O pět tisíc korun můžete stále žádat

Ze zákona o peníze mohou rodiče a pečující osoby žádat až do 1. července 2023.

Projděte si další informace o jednorázové dávce, které nemusí být všem zcela známé:

Nechceme klientku předlužit

Banka ve svém vyjádření tvrdí, že jednala v zájmu klientky.

„Paní nám doložila, že jde o příspěvek na děti, ale pořád má na účtu nulu, zbylými penězi jsme splatili dluh na jejím kontokorentu. Kdybychom jí peníze vyplatili, zase se dostane do dluhů,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv mluvčí České spořitelny Filip Hrubý s tím, že ženě odpustili penále, které jí začalo naskakovat.

Dříve banka po klientce chtěla doložit, že příchozí platba je dávkou od státu s argumentem, že nemá nástroje, jak by to z transakce sama ověřila.

Do případu se vložila i ombudsmanka banky. Pracovnice jejího týmu Ivetě rozepsala, kolik peněz měsíčně platí za účet s kontokorentem, a navrhla řešení: doplatit necelých 270 korun záporného zůstatku a účet zrušit. A Iveta návrh po týdnech sporů přijala.

„Abych měla klid, tak to urovnám. Se zbylými penězi mi dělali problém, radši to nechám takto a budu mít aspoň splaceno. Ještě toho mám dost k řešení,“ řekla Seznam Zprávám žena.

Nepomůže ani chráněný účet

Podle oslovených expertů, kteří pomáhají lidem v dluzích, byly šance, že by se Iveta domohla zbylých peněz od státu, od začátku velmi malé.

„Myslím si, že je to čistě na bance,“ řekl Radek Hábl, zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení, a zdůraznil, že je to rozdíl například od jednání exekutora. „Jestli je to dávka v hmotné nouzi, je nezabavitelná, jenom je potřeba prokázat původ a exekutor ji musí uvolnit,“ doplnil expert.

Iveta se podle svých slov původně pokoušela situaci řešit i žádostí o chráněný účet, který má umožňovat lidem v exekucích nadále využívat bezhotovostní platby a disponovat „chráněným příjmem“, mezi které mimo jiné patří dávky od státu.

Ani této variantě ale experti nedávali velké naděje. „Zřízení chráněného účtu trvá dlouho, musí to být v souladu s plátcem příjmu. Když je to jednorázová částka, tak to nedává žádný smysl. Na jednorázové platby se to zřídit nedá,“ konstatoval Hůle z Člověka v tísni.

Reklama

Doporučované