Článek
„Voskovka zavlečená se objevila přímo v parku vedle Národního muzea. Pak jsme zjistili, že ten park byl renovován a přivezly se do něj nové stromky. A s nimi i ona,“ popisuje cestu středomořského škůdce do centra Prahy Jiří Skuhrovec, odborník z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Zmíněný invazní hmyz se podle něj podařilo najít i na dalších místech metropole. Několik jeho kolonií se pak už před lety uchytilo na jižní Moravě.
„Úplně přesně nevíme, jak to bylo – jestli se stromky přivezly z Itálie, nebo z Holandska. Ty stromky taky údajně na nějakou dobu vysadili kousek od Brna, tak jestli se nedovezla odtamtud. Ale to nevíme jistě,“ dodává Skuhrovec.
Nejen s voskovkou zavlečenou má nově pomoci plán, který schválila vláda Petra Fialy (ODS). Realizovat by se měl v příštích šesti letech a zapojit se mají ministerstva, státní správa, vědci i laická veřejnost.
„Záměrné šíření nepůvodních invazních druhů sice zakazuje evropská i česká legislativa, ale šíření řady invazních nepůvodních druhů probíhá po jejich zavlečení samovolně nebo nezáměrně, třeba v rámci transportu materiálů při stavební činnosti nebo dopravě. Nicméně i těmto způsobům jejich šíření je třeba věnovat pozornost,“ řekl Seznam Zprávám ke schválenému dokumentu ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Co je to invazní druh?
- Definice invazního druhu podle Ministerstva životního prostředí: Jde o druh, který je na daném území nepůvodní, člověkem zavlečený, který se zde nekontrolovaně šíří, přičemž agresivně vytlačuje původní druhy.
- Definice nepůvodního druhu podle Ministerstva životního prostředí: Za nepůvodní druhy rostlin a živočichů jsou označovány druhy, které nejsou součástí přirozených společenstev určitého regionu – v některých případech se také může jednat o druhy nepůvodní pouze v určité části území (v případě Česka např. druhy hercynských pohoří, Šumavy aj. mohou být nepůvodní v Karpatech).
- Obecně se dá říct, že invazní druhy mají převážně negativní konotaci, zatímco nepůvodní druhy ambivalentní. Nepůvodní druh nemusí nutně vždy znamenat negativní jev.
Nepropustná džungle
Důležitou součástí plánu je zapojení veřejnosti, a to skrze tzv. občanskou vědu, kdy lidé invazní druhy hledají, fotí a nahlašují.
Plán by tak navázal třeba na monitorovací akci Biosmršť, kterou organizují experti z Botanického ústavu AV ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Na konci května v ní pomohlo vědcům nepůvodní druhy hledat kolem 200 dobrovolníků. Ti ve velkém zmapovali třeba výskyt invazního pajasanu žláznatého – rostliny, kterou je kvůli její rychlé regeneraci náročné z krajiny dostat.
Pajasan žláznatý byl do Česka zavlečen jako okrasná rostlina.
„U pajasanu jde o to, že když ho seříznete, tak vám vyraší jeho výmladky všude okolo. Lidé potom často udělají to, že je přejedou sekačkou. O to víc se tam udělá opravdu nepropustná džungle,“ ilustroval Skuhrovec fakt, že s některými invazními druhy není snadné se vypořádat. „Trvá to zhruba tři roky, lidé ale výsledky chtějí hned,“ dodal.
Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR, který se na vzniku vládního dokumentu podílel, proto považuje za zásadní také osvětu, o kterou plán usiluje.
„Jde o to, aby třeba obce nezadávaly likvidaci nějakému kamarádovi nebo známé firmě, která jen řekne: ,Jo, já ti to neposekám,‘“ řekl Pergl a dodal, že dokument otevírá cestu k tomu, aby se firmy schopné invazní druhy správně likvidovat v budoucnu certifikovaly.
Akční plán proti šíření invazních druhů
Na přípravě prvního uceleného plánu proti samovolnému šíření invazních nepůvodních druhů se podíleli odborníci z Akademie věd spolu s mezirezortní komisí Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí.
Jeho vypracování vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady EU z roku 2014, které členským státům ukládá jak regulaci invazních druhů, tak vypracování odborných analýz a následně i akčních plánů, které by umožnily biologické invaze řešit.
Plán dohromady tvoří na 7 tematických okruhů – Informovanost, Metodická a odborná podpora, Kontrolní činnost, Ekonomické nástroje, Legislativní nástroje, Monitoring a Výzkum.
Rentgeny
Invazní druhy se často šíří jako černí pasažéři v rámci dopravy. Vláda chce proto navázat i na již existující technickou kontrolu zásilek.
„Přepravci (letecké společnosti, Česká pošta s. p., DHL, TNT, FedEx apod.) většinu přepravovaného zboží i s ohledem na bezpečnost kontrolují, prochází rentgenem a podezřelé zásilky mohou celníci i například pracovníci České pošty zdokumentovat a rozbalit,“ uvádí akční plán.
Mluvčí Ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková pro Seznam Zprávy upřesnila, že technickou proveditelnost rentgenových kontrol rezort s přepravci zatím řeší. Například malé organismy totiž nemusí přístroje detekovat. Navazovat by proto měla další opatření, jako jsou odborná podpora a spolupráce celních orgánů s odborníky z České inspekce životního prostředí.
Někde už přitom rentgenové kontroly fungují – třeba na Letišti Václava Havla při pašování mláďat úhořů. „Poslali nám k tomu obrázek, jak to vypadá v RTG, aby pracovníci na bezpečnostní kontrole věděli, co přesně hledat. Z našeho pohledu se nejedná o zakázaný předmět v rámci bezpečnosti civilního letectví. Při nálezu tedy komunikujeme s celníky, kteří si případ převezmou,“ popsala praxi mluvčí letiště Klára Divíšková.
Seznam Zprávy oslovily i další přepravní společnosti, do vydání článku ale nereagovaly.
Zahrádkáři i myslivci
V neposlední řadě pak plán usiluje o zavádění zásad správné praxe a kodexů, které by šíření invazních druhů zpomalily. Ty se budou týkat zahrádkářů, rybářů nebo třeba myslivců.
Podle Pergla nelze zatím říct, na kolik plán vyjde – to zatím záleží na budoucím postupu ministerstev. Upozorňuje také, že Česko kvůli své poloze uprostřed kontinentu boj s invazními druhy nikdy zcela vyhrát nemůže.
„Velká Británie, Nový Zéland, Austrálie, to jsou všechno země, které si mohou hranice hlídat. V okamžiku, kdy něco přicestuje z třetích zemí třeba i do přístavu v Hamburku, může se to dostat i do České republiky,“ popsal. „Můžeme se ale snažit to nějakým způsobem zpomalit, abychom se stihli i lépe připravit,“ dodal.
