Hlavní obsah

Čech vězněný ve Venezuele si volal s rodiči. Během roku teprve podruhé

9:05
9:05

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Foto: archiv rodiny Darmovzalových , Seznam Zprávy

Jedna z posledních fotek, kterou Jan Darmovzal před svým zadržením pořídil.

Už 13 měsíců je ve Venezuele vězněn Jan Darmovzal z Břeclavi, který loni zmizel při cestě po této jihoamerické zemi. Nyní mohl podruhé mluvit s rodiči, řekl Seznam Zprávám Ivan Pilip, který je s rodinou v částečném kontaktu.

Článek

Jan Darmovzal byl ve Venezuele zadržen loni 5. září. Tamní úřady ho obvinily z údajného spiknutí proti autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho podporovatelům.

Podle venezuelských úřadů měl Čech plánovat útok na prezidentský palác Miraflores a údajně se podílet na konspiraci vedené CIA. Jako důkaz posloužila komunikace ve skupině „Komando AZ“. Darmovzal byl totiž členem aktivních záloh.

Od chvíle zatčení mohl se svou rodinou promluvit jen jednou, a to letos v květnu, na pouhých pět minut. V sobotu s blízkými mluvil podruhé, řekl Seznam Zprávám Ivan Pilip – exministr školství a financí či bývalý viceguvernér Evropské investiční banky –, který je s rodinou v částečném kontaktu. Svým blízkým podle Pilipa sdělil, že je v rámci možností v pořádku.

„Venezuelská vláda prakticky nekomunikuje. Především ani nikoho neinformovala o samotném zatčení, rodiny a jednotlivé státy se to dozvěděly zprostředkovaně. Nikdo vlastně neví, co oznámí a neoznámí. Pokud by nebyly nepřímé informace, tak se rodina pana Darmovzala mohla doteď domnívat, že se ztratil v pralese,“ říká k situaci vězněného Čecha Pilip, který se nyní zaměřuje na podporu demokracie v Latinské Americe prostřednictvím organizace Casla.

Pane Pilipe, dokážete říci, jaký motiv stál za obviněním Jana Darmovzala?

Úplně přesné motivy v tuto chvíli neznáme, ale jde o čistě politické důvody. Venezuela je autoritářský režim, přesněji asi spíše diktatura. Vláda, která se k moci dostala nelegitimně, utlačuje opozici a vězní odpůrce. Z této země odešla více než čtvrtina obyvatel do emigrace z politicko-ekonomických důvodů. Důsledkem je velká bída a bezpečnostní problémy. A jak tyto režimy rády dělají, snaží se hledat vnějšího nepřítele a vymýšlet si nějaká spiknutí. Režim hledá viníky svých problémů a často zadržuje cizince, aby získal politické páky. Nemluvil bych jen o Janu Darmovzalovi – jde o desítky cizinců, kteří byli zadrženi bez zjevného důvodu.

Dá se tedy říci, že šlo o náhodný výběr? A je možné, že vláda drží tyto bezdůvodně zatčené lidi jako páku v mezinárodním dění?

Ano, téměř jistě. Jsou drženi proto, aby vláda mohla získat politické výhody nebo protislužby. Nepovažuji to ale za snahu o uznání režimu – ten je nelegitimní, nikdo demokratický ho oficiálně neuznává. Určitě budou něco požadovat, ale nemyslím si, že uznání vlastního režimu. Snadnější to v tomto směru měly Spojené státy, které s Venezuelou sdílí společné zájmy – Spojené státy dostaly už několik svých lidí na svobodu výměnou za dohody týkající se zpracování ropy. Evropská unie a zejména Česko tyto páky nemají. Režim zatím nedal vůbec najevo vůči žádné ze zemí Evropské unie, jaké požadavky by vlastně měl.

Foto: Seznam Zprávy

Ivan Pilip podrobně sleduje případ zadrženého Čecha. Organizace Casla, založená v Praze, se zaměřuje především na lidská práva v Latinské Americe. Svá zjištění následně předkládají mezinárodním institucím, například Mezinárodnímu trestnímu soudu.

Podle dostupných informací by měl být Jan Darmovzal ve věznici Rodeo 1 u Caracasu. Tuto věznici popisoval i Američan, který se z Venezuely dostal v červenci. Myslíte si, že by mohlo dojít k přesunu Jana do jiné věznice?

Rodeo není samo o sobě dobrá věznice, ale jsou části s lepším zacházením. Všechny informace, které se složitě získávají, nasvědčují tomu, že cizince drží v lepších podmínkách, v oddělených částech s lepší péčí. Režim ani nepředstírá soudní proces, vězni jsou zde jako rukojmí a čekají, za co či koho by mohli být jednou vyměněni. Všichni jenom doufají, že to bude brzy.

Samotné zprávy o věznicích jsou velmi zprostředkované přes jiné diplomaty, různé zpravodajské služby i informace různých vězňů, kteří řeknou, co viděli. Myslím, že žádná oficiální zpráva vlády není.

Informace chybí

Jaká je míra informování z venezuelské strany?

Venezuelská vláda prakticky nekomunikuje. Především ani nikoho neinformovala o samotném zatčení, rodiny a jednotlivé státy se to dozvěděly zprostředkovaně. Nikdo vlastně neví, co oznámí a neoznámí. Pokud by nebyly nepřímé informace, tak se rodina pana Darmovzala mohla doteď domnívat, že se ztratil v pralese. Tak to bohužel je. Ale myslím si, že teď už se případy vězňů staly natolik známými, že si venezuelská vláda nemůže dovolit zatajit základní informace.

Rodina pana Darmovzala se obává, že by mohl proběhnout vykonstruovaný proces. Myslíte si, že jde o reálný scénář?

Nepovažuji to za pravděpodobné, ale nelze to zcela vyloučit. Režim zatím nevedl žádný soud, vězni nemají právního zástupce ani možnost návštěvy rodiny či diplomata. Pokud by situace trvala dlouho, mohli by se snažit proces zinscenovat, ale soudný svět by tomu nevěřil. Nikdo opravdu nevěří, že je v posledních měsících zatkli z nějakých důvodů – oni je prostě zatkli a už ani neříkali, že připravují převrat.

Když jste zmiňoval, že zatýkají turisty bez toho, aniž by jim odůvodnili samotné zatčení, hrálo roli i to, že byl Jan Darmovzal člen aktivních záloh?

Já si spíš myslím, že se to zrovna hodilo do příběhu. Jsou dvě varianty a nevím, jestli se správnou odpověď dozvíme, nebo zůstaneme u spekulací. Věkem a typem se jim zdál vhodný do vymyšleného příběhu. Současně zjistili, že je člen aktivních záloh České republiky. Není profesionálním vojákem, ale záloha pro případ nouze. Snažili se to propagandisticky využít.

„Nástrojů, jak na Venezuelu tlačit, je velmi málo“

Europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) se aktivně snažil prosadit debatu o zatčených evropských občanech a vyvíjel tlak na šéfku unijní diplomacie Kaju Kallasovou. Dostalo se mu odpovědi, že Evropská unie toho doopravdy moc nezmůže. Jaké nástroje skutečně může použít?

Pan europoslanec Kolář je jeden z těch, který je opravdu velmi aktivní a snaží se téma přenést na půdu europarlamentu a Komise. Byť je pochopitelně Evropská unie jako celek silnější než jeden členský stát, je na tom podobně jako třeba samotná česká diplomacie. Česká diplomacie dělá, co může, ale pokud druhá strana nejedná a je nelegitimním režimem, kde neplatí žádná pravidla, je to velmi těžké. Myslím, že Evropská unie se setkává s podobným problémem. Diplomatické páky nefungují, vojenské akce nepřicházejí v úvahu a ekonomické vztahy jsou minimální. Režim nereaguje a dodržování mezinárodních pravidel ignoruje. Europoslanec Ondřej Kolář se snažil upozornit unijní diplomacii, ale účinek je zatím malý. Bohužel těch nástrojů, jak na Venezuelu tlačit, je velmi málo, i pro Evropskou unii.

Akce jiných mezinárodních aktérů by situaci nezměnila?

Vládní i nevládní organizace, ať už Casla, ve které působím, nebo organizace, jako je třeba Rada OSN pro lidská práva nebo Organizace amerických států, se snažily zasáhnout, ale Venezuela nereaguje. Podle pravidel Organizace amerických států by země měla vysvětlit své kroky či nějak reagovat, ale Madurův režim ignoruje všechny mezinárodní mechanismy. Ani tyto organizace nemají žádný účinný nástroj, jak vůči režimu zasáhnout. Dá se říct, že je to Severní Korea Latinské Ameriky – uzavřená a nerespektující pravidla.

Foto: www.diariovea.com, Seznam Zprávy

Jan Darmovzal po zadržení ve Venezuele.

Rodině se s vězněným Čechem podařilo spojit pouze na jaře letošního roku (rozhovor vznikal před druhým telefonátem s rodinou, pozn. red.), a to pouze na pět minut. Podle tatínka Jana šlo o nátlak OSN a mezinárodních organizací. Jaký názor na to máte vy?

Může to být jedna z možností, ale pět minut po roce a měsíci je zoufale málo. Když si představíte, že takovou dobu je tam Jan Darmovzal zcela nevinně a jenom z toho důvodu, že byl ve špatný čas na špatném místě, je to hrozné.

Vidíte v situaci nějaký posun?

V posledních dvou týdnech se do věznic dostali velvyslanci asi pěti zemí. Byly to humanitární návštěvy – kontrola stavu vězňů, nikoliv vyjednávání. Pokud vím, tak německý velvyslanec a další mohli navštívit své vězně, takže nějaká komunikace s vládními institucemi proběhla. Nezapomeňme, že některé evropské státy mají ve Venezuele kolem 40 vězňů. Pravdou je, že český zástupce se zatím do věznice nedostal. Ministerstvo zahraničních věcí o to žádalo, zatím bez odezvy.

Když jste zmiňoval návštěvu věznic, přece jen tu jsou menší náznaky komunikace.

Každý takový krok vyvolává určité naděje a očekávání. Doufejme, že to je náznak nějakého posunu, ale přesnější parametry nebo návrhy zatím nezazněly. Pan Darmovzal si ale zaslouží, aby se o případu vědělo. Je to hrozná situace. Nepašoval drogy, ale je pouze českým občanem, který si vybral špatný čas pro turistiku. Je to nádherná země, ale já už jsem tam z bezpečnostních důvodů nebyl asi deset let. Je tam naprosto nespravedlivě vězněn, jeho situace je skutečně složitá.

Související témata:

Doporučované