Hlavní obsah

Češi jsou uzavření lidé a sledují hlavně vlastní zájem, zjistili v Bruselu

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Namísto soucitu s druhými žádají prý Češi striktní pořádek.

Reklama

19. 1. 18:22

Jsme vnímáni jako poměrně homogenní etnikum nepřijímající cokoli nezvyklého a odlišného, lidová xenofobie se však rázem promění až v přátelský vztah, když dojde k osobnímu seznámení a jakési asimilaci, říká psychiatr Cyril Höschl.

Článek

V každém žebříčku musí být někdo nejhorší. Čechy odsoudil na poslední místo průzkum Eurobarometru, podle kterého ze všech Evropanů nejméně uznávají hlavní evropské hodnoty.

Například jen třetina zdejších občanů odmítá trest smrti a pouze 43 procent uznává právo na azyl.

Svého národa se však zastává psychiatr Cyril Höschl: „Jsem skeptičtější k výpovědní hodnotě takových dotazníků než k národní povaze Čechů,“ uvedl na žádost Seznam Zpráv, co si o výsledcích průzkumu myslí.

První z uvedených položek průzkumu – trest smrti – většina obyvatel EU odmítá. Převaha jeho příznivců se nenajde pouze u deseti zemí, přičemž s výjimkou Belgie a Francie jde o postkomunistické státy. Jenom mezi Čechy a Litevci odmítá trest smrti méně než třetina dotázaných.

Právo na azyl pak pouze v devíti členských státech EU uznává méně než 60 procent dotázaných. Vedle Belgičanů, Lucemburčanů, Finů a Francouzů jde opět o země na východě.

Jen v Česku pak podporuje vstřícnou azylovou politiku méně než polovina lidí.

Bilance Čechů je podprůměrná i u dalších hodnot, například v podpoře práva na shromažďování a sociální bezpečí, případně ochrany práv menšin.

Proto Eurobarometr dochází k závěru, že „občané v zemích, jako je Belgie, Česká republika, Finsko, Itálie, Litva, Lucembursko a Polsko, dosahují spíše nízkou shodu s hodnotami EU“.

Z průzkumu zveřejněného na oficiálních stránkách Evropské unie tak Češi vycházejí jako uzavření lidé sledující hlavně vlastní zájem, kteří namísto soucitu s druhými žádají striktní pořádek.

Právě to je však z pohledu profesora Höschla unáhlený závěr.

„Z historických a politických důvodů jsme poněkud zaostávali za západní otevřenou společností právě v tempu otevírání se světu a v přijímání cizorodých elementů. Proto jsme dosud vnímáni jako izolacionisté, jako poměrně homogenní etnikum nepřijímající cokoli nezvyklého a odlišného, jako je jiná sexuální orientace, tělesné postižení, duševní nemoc nebo imigrace. Při bližším ohledání ale zjistíte, že ona lidová xenofobie se rázem promění až v přátelský vztah, a to i na vesnici, když dojde k osobnímu seznámení a jakési asimilaci,“ uvedl psychiatr.

Záleží také na tom, do jaké míry se ostatní chtějí asimilovat. „Například Asijci a Ukrajinci jsou zde přijímáni celkem bezproblémově,“ míní expert a jako symbol úspěšného soužití s cizinci uvádí postavu Mirečka z filmů o Básnících.

Ani s tím, jak se Češi podle průzkumu staví k trestu smrti, se to podle citované autority nesmí přehánět. „Vždyť Češi nejen že pro odsouzeného vraha nepožadují trest smrti, ale adorují ho, natočí o něm v podstatě oslavný film a navrhují ho tu a tam i na prezidenta,“ připomíná Cyril Höschl případ Jiřího Kajínka.

Češi se mohli podle psychiatra stát obětí nedotaženého projektu, když se otázky v jednotlivých zemích uváděly v různém kontextu.

O tom, že k něčemu takovému mohlo dojít, svědčí metodika průzkumu. Otázky byly formulovány návodně, tedy tak, aby člověk pozitivně představené hodnoty podpořil. To však nemuselo zabrat v zemích, kde tazatelé nemluvili s lidmi osobně, ale kladli otázky pouze prostřednictvím internetu. „V Belgii, Česku, Estonsku, Finsku, Irsku, Litvě a Lucembursku probíhaly rozhovory pouze online,“ připouštějí výzkumníci, že seznam zemí s využitím online dotazníků se v pěti ze sedmi případů kryje s přehledem států neuznávajícím evropské hodnoty.

Podle Cyrila Höschla ovšem pochybnosti o průzkumu neznamenají, že všichni Češi mají jen skvělé vlastnosti. „O malé zfanatizované části populace si nedělám iluze, ale ta je docela konstantní už od hilsneriády. A o moc lepší už to asi nebude,“ připouští.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované