Hlavní obsah

Co Čech, to domácí právník a nový problém pro zaměstnavatele

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Pexels.com

Více podnětů na inspekci práce a větší zaměření pisatelů na kvalitnější pracovní podmínky.

Meziročně poslali Češi inspekci práce o 800 podnětů více. Navíc míří čím dál častěji na zkvalitnění pracovních podmínek. Podle odborníků jsou lidé nyní mnohem více zvyklí dohledávat si svá práva na internetu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejnovější data ukazují, že lidé víc než v covidových letech nahlašují inspekci práce problémy u zaměstnavatelů. Zároveň jsou jejich podněty i uvědomělejší.

Jinak řečeno: Češi už si v práci mnohdy nenechají líbit tolik, co v minulosti, a trvají na tom, aby mohli fungovat v bezpečných a uspokojivých podmínkách.

Zaměstnanci lépe znají svá práva

Zatímco dříve inspektoři řešili především nevyplacenou mzdu nebo špatně rozvrženou pracovní dobu či dovolenou, nově si šéf Státního úřadu inspekce práce všímá, že podněty míří i na kvalitnější podmínky na pracovišti.

„Zaměstnanci si jsou dnes daleko více vědomi svých práv a povinností a chtějí se lidově řečeno na pracovišti cítit dobře. Těšit se do práce. A v tom se mění i povaha podnětů,“ říká generální inspektor Martin Melecký. Narůstá tak počet stížností, které míří na nespokojenost s podmínkami na pracovišti.

Konkrétně počet podnětů, které lidé inspekci poslali mezi lety 2022 a 2023, vzrostl o více než 800. Z 5442 oznámení na 6268 v loňském roce.

„Považuji to za poměrně výrazný nárůst,“ podotkl Melecký. Další oslovení experti, kteří zastupují pracovníky, popisují, že covidové období znamenalo zlom a lidé aktuálně více vyhledávají svá práva na internetu.

Každý je domácím lékařem i právníkem

Předseda odborového svazu Nové odbory Jaroslav Juryšek, který zastřešuje 22 odborových organizací od papírenského a dřevozpracujícího průmyslu až po příspěvkové organizace, popisuje, jak zaměstnanci využívají web.

„Jako je dnes každý domácím lékařem, tak je i právníkem. Pozorujeme to velmi často, že se nás lidé doptávají stylem: Našli si na internetu, že zaměstnavatel nemůže to či ono, a jestli to tak skutečně je,“ říká Juryšek.

Zdůrazňuje, že je podle něj dobře, že pracovníci mají snahu si informace nejen najít, ale i si je poté ověřit.

Petr Otáhal, prezident Svazu personalistů České republiky, zase mluví o tom, že zejména mladší lidé fungují na různých platformách, kde se radí s právníky. „A oni si vyhodnotí, že se děje něco, co se dít nemá, a tak dávají podnět,“ myslí si Otáhal.

Dodává, že sám je přesvědčený o tom, že se pracovní prostředí v České republice zlepšuje.

Podle Jaroslava Juryška ale nelze paušalizovat, že by za podněty stáli mladí lidé, naopak z jeho zkušenosti raději rovnou ze zaměstnání odchází.

„Kde je hodně manuální, fyzické práce, jsou lidé takoví, že toho víc snesou, a spíše se ozvou až starší. Když jde o sofistikovanější práci, tam se ozve mladší generace. Je to provázané s regionem, s náročností práce, s kvalifikací,“ říká předseda Nových odborů.

Zaměstnavatelé se bojí soudních sporů

Právníci Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb Marie Ryčlová a Ivo Grossmann líčí, že před covidem bylo obvyklejší, že některé spory mezi pracovníkem a zaměstnavatelem skončily u soudu, to se podle nich ovšem v současnosti neděje.

„Zaměstnavatel chce situaci řešit a nechce jít do soudního sporu a ani nechce, aby byl podán podnět oblastnímu inspektorátu práce,“ říká Marie Ryčlová.

Generální inspektor Martin Melecký dodává, že se inspekce zabývá každým podnětem. Ve většině případů následně zahájí kontrolu, v některých případech naopak nabídnou poradenství.

„Inspekce práce, když provádí kontrolu, tak vždycky dodržuje povinnost mlčenlivosti o totožnosti podatele podnětu, vyjma případů, kdy podatel vysloveně zbaví inspektora povinnosti mlčenlivosti,“ ujišťuje Melecký.

Doporučované