Článek
Většina dětí a adolescentů má vlastní chytrý telefon. Nabízí se tedy otázka, kterou si klade také mnoho rodičů: co na něm vlastně dělají?
Vědci z Masarykovy univerzity přišli s odpovědí. Po dobu jednoho roku pomocí speciální aplikace IRTIS mapovali veškerou aktivitu na telefonu 197 adolescentů ve věku od 13 až do 17 let. IRTIS zaznamenávala nejen celkový čas na mobilu, ale i v jednotlivých aplikacích.
„Byli jsme schopni objektivně zaznamenávat, co dělají adolescenti celý den na telefonech. Nebylo to nijak zkreslené subjektivními emocemi, pocity a dotazovaní nemuseli vzpomínat, jak dlouho byli na telefonu. To je totiž složité na zapamatování,“ říká pro Seznam Zprávy Michaela Lebedíková z institutu Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS) Masarykovy univerzity.
Z dat vyplývá, že účastníci výzkumu trávili denně na telefonu v průměru 4 hodiny a 11 minut. Obrazovku zapínali zhruba 78krát.
Nejdéle – 74 minut denně – účastníci konzumovali obsah na sociálních sítích Instagram (průměrně 39 minut) a TikTok (23 minut), za nimi následovaly Facebook, Snapchat a Twitter.
59 minut z celkového času zaujímaly aplikace YouTube, Netflix či Spotify. Z těch komunikačních pak dominují Messenger (12 minut), WhatsApp a Discord.
„Musíme si uvědomit, že telefon je dnes nejen zdrojem zábavy, ale jeho prostřednictvím dospívající komunikují se svými vrstevníky a se svým okolím. Nejvíce času strávili na Instagramu a TikToku, kde můžou nejen konzumovat obsah, ale i komunikovat s kamarády, což je přirozenou součástí dospívání,“ podotkla Lebedíková.
Důležitý je obsah
Byť se čtyři hodiny mohou jevit jako dlouhá doba, podle výzkumníků nemusí jít o rizikovou záležitost. Čas strávený u obrazovek může znamenat i produktivní činnost - při výzkumu se ukázalo, že adolescenti často používali telefon i ke studiu a škole.
„Lidé dobu strávenou s technologiemi často vztahují k závislostem, ale to je mylné označení. Závislost na technologiích má řadu různých znaků. Rozhodně to není tak, že čím déle telefon používáme, tím více jsme závislí,“ vysvětluje Lebedíková.
Rodiče by se podle ní měli spíše zaměřit na obsah, který jejich děti konzumují.
S tím, že nezáleží na tom, kolik času děti tráví u technologií, ale jak je používají, souhlasí i zakladatelka organizace Slow Tech Institut Michaela Slussareff, která zároveň působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
„Obsah na digitálních technologiích může být pozitivní. Je spousta her, které rozvíjí motorické a senzomotorické dovednosti. To ale neznamená, že obsah nemůže být i negativní. Jiné hry obsahují návykové prvky a ty bývají právě nejpopulárnější.“
Rizikovým se užívání technologií může stát v okamžiku, kdy se děti setkávají s negativním obsahem, například právě na sociálních sítích, soudí Lebedíková. Za důležité považuje najít balanc, kdy čas strávený na telefonu nebude na úkor ostatních aktivit prospěšných životu nebo na úkor spánku.
Účastníci výzkumu nejčastěji trávili čas u telefonu odpoledne a hlavně vpodvečer. Výzkumníci to nepovažují za problematické, pokud to příliš nezasahuje do spánku. Podle obecně vydaných doporučení by zejména mladší adolescenti měli spát přibližně 8–10 hodin denně.
Jako jezdit na kole
„Z výzkumu vyplývá, že rodiče, kteří se s dětmi baví o používání technologií, sice nezabrání jejich používání, ale dokážou zmírnit negativní dopady. Adolescenti, kteří mají větší digitální dovednosti, se dokážou s případnými negativními následky technologií vypořádat lépe,“ dodala Lebedíková.
Autorka knihy o bezpečí dětí v digitálním světě Slussareff považuje rodičovskou komunikaci s dětmi o používání technologií za velmi důležitou.
„Debata o tom, jak chytré telefony používat a jaký obsah na nich konzumovat, by měla přijít už velmi brzy. S používáním technologií hrozí jak nebezpečí, tak i různé možnosti. Rodiče mohou dětem ukázat, co je to vlastně vhodný obsah, ze kterého mohou profitovat, a co není.“
Slussareff zdůrazňuje, že pokud rodič chce, aby jejich dítě umělo dobře ovládat technologie, musí je to naučit, podobně jako například jezdit na kole. „Je na rodičích, aby svým dětem předávali dobré návyky v digitálním světě, učili ho, jak nad obsahem přemýšlet, vypnout, reflektovat ho,“ říká.
Čas strávený na telefonu má i jiné důvody. Z výzkumu vyplývá, že pro adolescenty je jeho používání významnou volnočasovou aktivitou, kdy nejvíce svá zařízení využívali pro zábavu a interakce s ostatními.
„Často ale děti a adolescenti technologie používají ke zbavení se nepříjemných stavů, smutků a depresí,“ dodává Slussareff. To podle ní může vést i k problematickému, až závislostnímu chování.
Závislost na digitálních technologiích
Spousta rodičů si dnes myslí, že je jejich dítě závislé na telefonu. Je ale důležité rozpoznat, kdy se o závislost opravdu jedná.
Závislostmi na technologiích se zabývá ředitelka ambulantní kliniky NEO Centrum Markéta Čermáková. Závislostní chování se podle ní obvykle projevuje postupnou výraznou změnou v chování, trávení volného času, okruhu známých či kamarádů, obvykle také zanedbáváním si povinností a nedodržováním daných slibů.
„U teenagerů je někdy těžké odlišit, které změny přináší proces dospívání a které už jsou natolik rizikové, že je třeba jim věnovat pozornost a odbornou péči,“ říká. „Je dobré zajímat se o to, jak a s kým moje dítě tráví čas, ať v reálném, či virtuální světě. Pak budu lépe schopna posoudit, nakolik chování mého dítěte už dosahuje nějakých rizikových či závislostních rozměrů.“
Jasným ukazatelem podle ní bývají i různé závažné projevy záškoláctví, které často souvisí s nevyspáním v případě, že dítě tráví v on-line světě a u digitálních technologií příliš mnoho času. Rodiče se často setkávají se silnými emocemi, když chtějí omezit čas na digitálních technologiích.
„Je však třeba brát v úvahu, že spousta vztahů, které dnešní děti a mladiství mají, se odehrává v on-line prostoru a nejde je od tohoto prostředí zcela izolovat,“ dodává psychoterapeutka. Jako různé příčiny závislostí uvádí neřešené obtíže v duševní oblasti, ať už se jedná o trauma, potíže v rodině, nebo potíže v jiných vztazích, nedostatečný pocit vlastní hodnoty a podobné důvody.
Nadužívání digitálních technologií
Podle posledních dat Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti z let 2020-2022 se nadužívání digitálních technologií týká přibližně 5–6 % dospělé populace. Největší podíl osob v riziku digitální závislosti je mezi nejmladší věkovou kategorií, ve věkové skupině 15–24 let (přibližně 20 %) a ve věkové skupině 25–34 let (8–9 %). Po přepočtu na dospělou populaci ČR jde odhadem o 445 tis. osob, v tom přibližně 125 tis. dospělých osob spadá do kategorie vysokého rizika vzniku závislosti.
„Studie mezi dospívajícími odhadují, že nadužívání digitálních technologií se týká přibližně čtvrtiny dospívajících,“ přibližuje vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová.
Dopady nadužívání technologií se podle ní dají rozdělit na přímé a dlouhodobé. Ty přímé zahrnují narušení denního rytmu, zanedbávání osobní hygieny, jídla, spánku, únavu, bolesti hlavy, očí, zad nebo jiných částí pohybového aparátu a zhoršenou orientaci v čase. Mezi dlouhodobé patří pokles fyzické aktivity a případně výskyt obezity, omezení sociálních kontaktů mimo on-line prostředí, ztrátu přátel, konflikty v osobních vztazích, zanedbávání volnočasových aktivit, nesoustředěnost a problémy v práci nebo ve škole.
„Rizika jsou právě v narušení vztahů s okolím, absence jiných volnočasových aktivit, ale i prokrastinaci, která souvisí s množstvím času tráveného on-line, ať už hraním her, nebo na sociálních sítích,“ dodává Chomynová.
