Hlavní obsah

Data: Každý Čech ročně vyprodukuje půl tuny odpadu. Umíme ho ale třídit?

Foto: Getty Images

Téměř čtvrtina Čechů se o recyklaci vůbec nezajímá.

Reklama

28. 2. 19:32

V produkování odpadu patří Češi a Moravané k evropskému průměru, šest z deseti obyvatel Česka navíc veškerý odpad doma třídí. Oproti zahraničí však v tuzemsku chybí systém záloh na PET lahve a plechovky.

Článek

Každý občan Evropské unie v roce 2020 průměrně vyprodukoval 505 kilogramů komunálního odpadu. Z dat Eurostatu ale vyplývá, že množství odpadu na obyvatele se napříč EU výrazně liší. Nejvíce odpadků za rok vyhodí Dánové (846 kg na osobu za rok), obyvatelé z Lucemburska (790 kg) či Malty (643 kg). Česká republika se nachází s 507 kg na rok na obyvatele těsně nad průměrem Evropské unie, který činí 505 kilogramů.

Komunální odpad

Komunální odpad je směsný, ale i tříděný odpad z domácností. Nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství a dalších odvětví. O komunální odpad se stará obec, která je povinna přebrat veškerý komunální odpad na k tomu určených místech. Určuje také místa pro oddělené složky odpadu, tedy na nebezpečné odpady, papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad a jedlé oleje a tuky. Od 1. ledna 2025 také textil.

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Naopak nejméně odpadu vzniká v Rumunsku (287 kg), v sousedním Polsku (346 kg) a v Maďarsku (364 kg). Pokud srovnáme data s rokem 1995, pouze sedmi státům EU se podařilo počet odpadků snížit, a to nejvíce Bulharsku (-36 %), Maďarsku (-21 %) a Slovinsku (-18 %).

V ostatních dvaceti zemích Evropské unie množství odpadků za poslední roky roste. V roce 2020 občan EU průměrně vyprodukoval za rok o čtyři kilogramy více než v roce 2019 a o 38 kg více než v roce 1995. Svůj podíl na tom může mít i vleklá pandemie covidu-19, která mimo jiné zvýšila spotřebu obalového materiálu.

Celkově se v EU vyprodukovalo 225,7 milionu tun odpadu, oproti roku 2019 se jedná o nárůst o 1 procento, tedy 1,8 milionu tun. Oproti roku 1995 lidé vytvořili dokonce o 14 procent více odpadu, jinými slovy – o 27,7 milionu tun víc.

Češi třídí jako diví

Češi a Moravané jsou jedničkou v třídění odpadu. 73 procent obyvatel Česka odpad pravidelně třídí. Téměř čtvrtina Čechů se oproti tomu o recyklaci vůbec nezajímá. Šest z deseti Čechů dokonce třídí veškerý odpad, který v domácností vyprodukují.

Recyklaci napomáhá i hustá síť barevných kontejnerů, 77 procent lidí je s jejich rozmístěním spokojeno a považuje vzdálenost k nim za krátkou.

Data totiž ukazují, že lidé jsou ochotni odpadky třídit, pokud vzdálenost k barevným kontejnerům nepřesáhne vzdálenost 157 m. V Česku však lidé mají průměrně popelnice na tříděný odpad 90 metrů od svého bydliště. Většina lidí chodí třídit odpadky do stejných kontejnerů, jen 15 procent obyvatel je využívá na různých místech.

K roku 2020 bylo v Česku 640 tisíc sběrných nádob na tříděný odpad, od předešlého roku se jedná o nárůst o více než 166 tisíc.

Jak správně třídit?

Třídění odpadu ale může být u mnohých obalů pěkný oříšek. Zda můžete daný odpadek zrecyklovat, a do jaké popelnic ho vyhodit, vám poradí značky a čísla či zkratky na obalech. Můžete například do žlutého kontejneru vyhodit mikrotenový sáček, polystyren, láhev od oleje či zubní kartáček? Na všechny zmíněné věci je odpověď ano. Pokud si nebudete s tříděním jisti, můžete se podívat na slovníček odpadků iniciativy Samosebou.cz

Do kontejnerů by se měly vyhazovat plasty (i jiné obaly) vymyté. Do barevných popelnic nepatří mastné či jinak znečištěné obaly. Například zmíněnou plastovou lahev od oleje je třeba vymýt a zbavit mastnoty.

Třídíme více než v zahraničí

Česká třídící praxe je značně odlišná od těch zahraničních. V mnohých evropských zemích se mohou vyhazovat pouze takzvané tvrdé plasty, například pet lahve či obaly od šamponů. Měkké plasty, například mikrotenové sáčky, země vyhazují do směsného odpadu.

České odlišnosti potvrzuje Lucie Müllerová, tisková mluvčí společnost EKO-KOM, která v České republice zajišťuje třídění, recyklaci a využití obalového odpadu. „V České republice je praxe jiná, třídí se všechny plasty a jejich třídění má rozhodně smysl. Na dotřiďovacích linkách jsou roztříděny dle konkrétních polymerů až na 20 druhů. V ČR jde o řízený proces, takže jsou tříděny a zpracovány i hůře zpracovatelné plasty,“ uvedla Müllerová pro Seznam Zprávy.

Jak dodala, společnost EKO-KOM musí obtížné zpracování recyklovatelných plastových obalů finančně podporovat. Vytříděné plasty se pak ale dají použít na výrobu nových věcí.

20 procent všech PET lahví lidé vyhodí do kontejnerů na směsný odpad, odtamtud putují na skládku či do spalovny. Malá část (2 %) zůstane mimo popelnice v přírodě. Naprostá většina PET lahví (78 %) skončí ve žlutém kontejneru na plasty. Odtamtud míří na třídicí linku, kde se rozhodne, co se s nimi bude dít dál. Ze zákona jich maximálně 10 % může skončit na skládce. 56 % se prodá jako vytříděné suroviny k dalšímu zpracování. Zbytek lahví se spálí.

„Ze směsných plastů se vyrábějí například plastové obrubníky, plotovky, plastové kompostéry nebo protihlukové dálniční bariéry. Barevné plastové fólie jsou pak recyklovány na nové odpadkové pytle, běžně se zpracovávají i mikrotenové sáčky,“ říká Müllerová.

Ještě více než plastu ale Češi vytřídí každý rok papíru, v roce 2020 to bylo 21,4 kila na osobu.

Vytříděný papír ale v roce 2020 v meziročním srovnání dat mírně poklesl. „Co se týče roku 2020, došlo u komodit papír a kovy k drobnému meziročnímu poklesu – to bylo dáno uzavřením sběrných dvorů a výkupen surovin během první vlny pandemie covidu-19. U papíru sehrálo významnou roli i uzavření škol a absence školních sběrů papíru,“ říká Müllerová.

Celkově třídění odpadu každý rok mírně stoupá, to však může být způsobeno celkovou stoupající produkcí odpadků.

Vratné PET lahve i plechovky

Přestože Česko vyniká v třídění, je stále pozadu v zálohování PET lahví a plechovek. Mnoho evropských zemí má systém zálohování zavedený či nad ním přemýšlí. V severských zemích funguje přes dvacet let, v sousedním Německu od roku 2003.

Od ledna nově zálohuje i Slovensko, tento rok má začít rovněž Polsko. Systém záloh PET lahví a plechovek tam funguje stejně, jako je tomu v Česku u lahví od piva. Lidé si při nákupu připlatí za obal (plastovou lahev či plechovku) a peníze dostanou zpět při vrácení obalu na určené místo.

Proti zavedení systému zálohování byl bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Šéf odboru odpadů Ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart k tomu v roce 2019 řekl: „V ČR ročně vznikne 1,2 milionu tun obalových odpadů. 250 tisíc tun z nich jsou plastové obalové odpady a z toho část – asi 51 tisíc tun – jsou PET obaly. Zálohování pouze na PET nápojové obaly by bylo zaměření se na malé množství odpadů.“ Za obecný problém označil skládky v přírodě.

Nynější vedení ministerstva má ale na tuto problematiku odlišný názor. Zájem o zálohování se objevil v programovém prohlášení nové vlády: „Omezíme využívání jednorázových obalů a zvážíme zavedení dalších systémů zálohování obalů (PET, hliník).“ Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) chystá v nejbližší době velkou věcnou debatu o zálohování PET lahví a plechovek.

„Jedná se o velký krok, který musíme důsledně probrat se všemi subjekty, kterých by se zálohování PET lahví a plechovek dotklo. Především je důležité zajistit, aby plošné zálohy nezkomplikovaly financování svozu tříděného odpadu obcím. Velký benefit ale vidím v tom, že systém vratných záloh by usnadnil uzavření recyklační smyčky v ČR a ušetřil desítky tun materiálu,“ sdělila Hubáčková Seznam Zprávám.

S ministerstvem chce jednat také Iniciativa pro zálohování, která bude navrhovat zavést zálohovaný systém na PET lahve i plechovky. Podle této iniciativy se na český trh ročně dostane 1,65 miliardy PET lahví a 820 milionů plechovek, jak přiblížila pro Seznam Zprávy Kristýna Havligerová, mluvčí této iniciativy.

„Problém je v tom, že přestože Češi třídí odpady na jedničku, samotný systém třídění narazil na hranice svých možností. Nápojové obaly je důležité nejen vysbírat, ale také je dále recyklovat, a to se v dostatečné míře neděje.“

Foto: Iniciativa za zálohování, Seznam Zprávy

Jak by mohl probíhat zálohový systém v praxi podle Iniciativy pro zálohování.

Podle Iniciativy pro zálohování se do žlutých popelnic vrátí cca 70 procent plastových obalů, z nichž 80 procent tvoří PET lahve. „Ze všech vysbíraných PET lahví se však daří recyklovat méně než 6 z 10. A to se dnes za recyklaci vydává i výroba paliv a jejich následné spálení například v cementárnách,“ říká Havligerová.

V drtivé většině případů jsou podle ní lahve využity pouze jednou, například do dětských plen či koberců, které už znovu využít nelze. „U nápojových plechovek jde ještě o mnohem smutnější příběh. Rovnou na skládkách a ve spalovnách jich končí dokonce 65 procent.“

Iniciativu pro zálohování založilo pět velkých výrobců nápojů, aby v Česku prosadili povinné zálohování PET lahví a plechovek. Jindy rivalové – Plzeňský Prazdroj, Heineken, Mattoni 1873, Kofola a Coca-Cola – se spojili, aby českou společnost i politiky přesvědčili o změně.

Se zálohováním naopak nesouhlasí společnost EKO-KOM, podle které má zálohování smysl v zemích bez funkčního systému třídění odpadu. „Pro Českou republiku by bylo případné zavedení záloh drahým doplňkovým způsobem sběru zaměřeným na velmi úzký segment obalových odpadů,“ říká tisková mluvčí Lucie Müllerová. Nutno však dodat, že EKO-KOM by zálohováním přišel o důležitou část svých příjmů z vytříděného odpadu.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované