Hlavní obsah

Jedna záloha nestačí. Nápojáři ukázali, jak mají Češi vracet petky

Obchodník i zákazník za nápoje zaplatí se zálohou. Dostanou ji zpátky, až použité petky a plechovky vrátí.

Reklama

11. 11. 15:16

Pět velkých výrobců piva a nealka, kteří ovládají většinu trhu, se spojilo, aby v Česku prosadili povinné zálohování plechovek a PET lahví.

Článek

Z velkých rivalů jsou spojenci. Plzeňský Prazdroj, Heineken, Mattoni 1873, Kofola a Coca-Cola vytvořily novou Iniciativu pro zálohování. Povedou kampaně, které by měly politiky i veřejnost přesvědčit o tom, že Česko nesmí zůstat ostrovem uprostřed Evropy bez zálohového systému.

V příštím roce zálohy spustí Slovensko jako poslední ze sousedních zemí. V Evropě systém už funguje v deseti zemích a v dalších se spustí v nadcházejících letech. Příští rok kromě Slovenska v Portugalsku, v Lotyšsku nebo na Maltě.

Výrobci upozorňují, že v Česku je sice efektivní systém třídění, ale v recyklaci země zaostává. Navrhují proto, aby se zavedly zálohy u PET lahví i stále populárnějších plechovek.

„Došli jsme k závěru, že přestože v Česku je funkční systém třídění, chceme dosáhnout toho, že lahev skončí zase v lahvi. Jediným systémem, který to je schopen garantovat, je zálohový systém. Bude to klást nároky na všechny,“ uvedl majitel Kofoly Jannis Samaras.

Jenomže v Česku se k zálohovému systému dosud stavěl skepticky obchod a také Ministerstvo životního prostředí.

I ostatní nápojáři tvrdí, že jim jde o dosažení cirkularity. Tedy aby se z téměř každé použité lahve (ve světě nikdy není recyklace stoprocentní) stala opět lahev pro potravinářské využití, což se v praxi neděje. Spousta materiálů končí ve výrobě vláken a opětovně se využije například v automobilovém průmyslu, zatímco nápojáři sahají stále po novém materiálu z ropy.

Důvodem je ale také blížící se legislativa EU, která od roku 2025 stanoví povinný podíl recyklovaného PETu v lahvích na 25 procent a toto číslo nadále poroste.

Bez zavedení povinného zálohového systému nápojářský průmysl cílů, stanovených Evropskou unií, nedosáhne.
Kristýna Havligerová, mluvčí Iniciativy pro zálohování

„Bez zavedení povinného zálohového systému nápojářský průmysl cílů, stanovených Evropskou unií, nedosáhne. Ukazuje to i zkušenost ze zahraničí. Je to jeden z důvodů, proč chceme plošné zálohování,“ řekla redakci SZ Byznys mluvčí nové Iniciativy pro zálohování Kristýna Havligerová.

Zálohu zaplatí i obchodník

Iniciativa navrhuje, aby Česko sáhlo po modelu, který už od roku 1999 funguje v Norsku. Zálohu – například 3 koruny za lahev – nezaplatí jen zákazník, který si nápoj kupuje v obchodě, ale hned několik článků celého řetězce od výroby po recyklaci. Depozit platí také obchodník, který vratnou zálohu uhradí výrobci s platbou za odebrané zboží. Dostane ji nazpět ve chvíli, kdy vrací použité obaly takzvanému správci. Ten mu kromě zálohy uhradí i manipulační poplatek, který kompenzuje jeho náklady, spojené se skladováním prázdných lahví, pořízením vybavení a je také určitou kompenzací za časovou náročnost. Příkladem mohou být například požadované úpravy prostor kvůli dodržení hygienických podmínek.

„Správce neboli administrátora by měl vybírat stát. Je to nezisková společnost. Jeho role je sbírání vrácených zálohovaných lahví, jejich třídění a následná recyklace,“ popsala Havligerová. Na začátku cyklu výrobci své obaly zaregistrují u správce, který později použité obaly zkontroluje, sčítá, přepravuje a zpracovává.

Foto: jdemeokrokdal.cz, Iniciativa pro zálohování

Obchodníka by měl k zálohování motivovat manipulační poplatek.

Spousta řetězců už má automaty na vratné lahve, které by se jen rozšířily na plechovky a plasty.
Kristýna Havligerová, mluvčí Iniciativy pro zálohování

„Spousta řetězců už má automaty na vratné lahve, které by se jen rozšířily na plechovky a plasty. Menší mohou volit ekonomičtější variantu manuálního sběru,“ dodala.

Zákazníci dnes nemohou lahve vracet zmačkané kvůli jejich správné identifikaci. Technologie, které umožní přečíst zmačkanou lahev, jsou teprve ve vývoji.

Zálohový systém v Česku dlouhodobě prosazuje zejména skupina Mattoni 1873, lídr ve výrobě nealkoholických nápojů ve střední Evropě, který má v portfoliu 56 značek včetně Mattoni, Magnesia, Dobrá voda, Poděbradka, Toma, Hanácká Kyselka, ale také značky Pepsi, mezi které patří například Mirinda a 7UP. „Mattonka“ v loňském roce vyrobila přes 1,6 miliardy lahví, většinu z toho v obalech PET.

V lednu 2020 přišla skupina ve spolupráci s eshopem Košík.cz s vratnou PET lahví s tříkorunovou zálohou u vod Mattoni. Od loňského října testuje také vratnou plechovku. V letošním roce začala v řetězci Lidl prodávat nápoje ve skleněných zálohovaných lahvích. Ve stejné době plány na vratné sklo oznámila Kofola, která prodej v širší spolupráci s obchodními řetězci spustí v příštím roce.

Ekologie v tom není, namítá COOP

Svaz obchodu a cestovního ruchu, zastupující velké nadnárodní řetězce, systém zálohování plechovek a PET lahví, představený významnými nápojáři, neodmítl a je připraven o něm diskutovat. „SOCR ČR podpoří jakoukoli smysluplnou iniciativu, jež zlepší recyklaci znovu využitelných surovin. Za klíčové svaz považuje, aby navrhované aktivity neměly negativní dopad na zákazníky,“ uvedl prezident Tomáš Prouza.

Dodal, že systém by stál miliardy korun, vynaložených například za nákupy automatů na sběr lahví, nové skladovací prostory, kam se budou lahve ukládat, nový personál na obsluhu automatů, případně ruční sběr v malých prodejnách, svoz lahví atd.

„Částečně se to hradí z nevyzvednutých záloh (zaplatil jste zálohu, ale lahev nevrátil, takže 3 Kč propadnou), ale částečně z poplatků producentů, kteří to samozřejmě promítnou do ceny nápojů,“ vysvětlil Prouza.

Striktně proti je šéf Skupiny COOP Pavel Březina, který tvrdí, že iniciativa nemá s ekologií nic společného, protože míra třídění je v ČR vysoká (u PET je to 82 procent), a za problémy s nízkou recyklací (52 procent) si výrobci nápojů částečně mohou sami.

„Výrobci nealkoholických nápojů používají barvy, které znesnadňují recyklaci. A pivovary prodávají pivo v petu, který obsahuje speciální vrstvu, kvůli které jsou nerecyklovatelné. Prodávají také nápoje v nevratném skle, přičemž všechny studie ukazují, že tento obal nejvíce zatěžuje životní prostředí. Sami zamořili krajinu petkami a teď si hrají na zachránce planety,“ řekl Březina redakci SZ Byznys.

Šéf COOPu spočítal, že řetězec supermarketů se 300 prodejnami by vydal 140 milionů korun jen za stroje na třídění skla, PET lahví a plechovek.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované