Článek
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů nejzajímavější názory z diskuze u reportáže o skomírajícím fenoménu vesnických hospod.
Martin Poljak: Problémem není aktuální zdražení. To se táhne už od covidu a táhne se to od něj nejspíš proto, že spousta lidí tehdy zjistila, že když si pořídí třeba soudek domů, může se tam s kamarády potkat i bez hospody. Dlouhodobě to přežije ten, kdo prostě v nájmu není a je ve vlastním. Nemluvě o tom, že spousta podobných podniků na venkově se přesunula do šedé zóny, kdy na daném místě sice žádná hospoda oficiálně už není, ale reálně každý místní ví, že je. Ano, aktuální zdražení to může zabít definitivně. To ano.
Tomáš Marek: Dle mého názoru je to o přístupu hostinských. Pokud budu mít hospodu postavenou na tom, že budu pouze čepovat pivo a rozlévat nejlevnější „rum“, tak je velká šance, že lidé přestanou chodit, protože to pivo a rum si můžou dát i v té garáži za zlomek ceny. Prostě taková hospoda nenabízí žádnou přidanou hodnotu, za kterou by byl zákazník ochoten zaplatit. U nás na malé vesnici hospoda funguje a jsem přesvědčen, že fungovat bude dál. Proč? Protože hospodští se k tomu snaží právě přistupovat aktivně a nabízet něco navíc. Snad každý víkend je tam nějaká „speciální“ nabídka. Někdy pozvou harmonikáře, někdy kytaristy, někdy nabízejí tatarák, někdy řízečky, někdy žebírka atd. A na takové akce je ta hospoda plná, lidé chodí i z okolních vesnic. Když se v létě na ohni udělá selátko nebo ugrilují ryby, tak hospodští musí mít brigádníky, protože by sami plný lokál včetně zahrádky nezvládli obsloužit. A jestli pivo stojí 35, nebo 40 Kč, je každému tak nějak fuk.
Martin Pekárek: Chápu správně, že do té hospody nikdo nechodí = nikdo ji nepotřebuje? A pláčeme, že hospoda zavře? Je, anebo není to něco podobného jako až stamiliony za údržbu lokálek, kterými pak nikdo nejezdí, ale jsou tak romantické. Měli bychom si zvyknout, že můžeme mít jenom to, co si zaplatíme, tj. na co si vyděláme. Všechno ostatní mít nemůžeme. Kdyby obyvatelé obce považovali za důležité mít hospodu, jistě by se na ni dokázali složit. A jistě by tam chodili. Pokud tam chodí pár důchodců a ostatní „nemají čas“, tak je prostě hospoda zbytečná.
Jan Buba: Říkám to nerad, protože v naší hospodě je útulno a vaří tam i menu a díky tomu a rozvozu taky dosud jakž takž přežívají, občas ples, akce apod., ale hospod je moc a hospoda na každé vesnici je luxus, který nelze dotovat věčně. Bud je majitel osvícený, dělá akce a vaří tak skvěle, že se mu sjíždí hosté z okolí, nebo to tak nějak vede pro místní ožraly, kteří ho ale zase neuživí. Nicméně ano, ze tří čtyř hostů, kteří tam denně nechají pětistovku, se hospoda živit nedá. Z toho platit kuchařku, servírku, provoz, energie… Bohužel.
Miroslav Šilhavý: Ve většině světa si lidé dávají pivo v garáži, při grilovačkách, na pikniku. Protože na podnik s placením prostoru a obsluhy by měl jen málokdo. DPH je jen zástupný problém, který se nyní hodí do krámu (DPH se zvýší leda tak za rok, spíš za dva). Hlavním problémem je, že roste cena lidské práce. Před covidem-19 bylo v pohostinství zaměstnána spousta lidí v šedé zóně. Něco na smlouvu, zbytek na ruku. Covid, kdy si každý musel poradit, pracovníkům ukázal, že mohou vydělat podobné peníze na legální smlouvu a prací přes den. Takže do hospod se velká část personálu už nevrátila. Nemá smysl si s tím lámat hlavu. Pokud chceme mít postupně mzdy vyšší a vyšší, tak klasický český koncept hospody „na jedno“ je pryč.
Karel Stržanovský: Lahvové pivo v garáži je klišé. Část lidí přestala do hospod chodit, to je pravda. Ale zbytek se přesunul do těch lepších, s atmosférou, dobrou obsluhou, dobrým pivem a jídlem, dobrými hosty. Sám chodím do klasické hospody na pražském Jižním Městě a bez rezervace si tam v pátek a sobotu člověk nesedne. Když je teplo, je to lepší, dá se sedět i venku. Pivo jako křen, jídlo na každý pátek jiné, hraje se, zpívá se, do toho lidi sledují fotbal nebo hokej. A hospoda hned vedle skomírá.
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Zděnek Tomášek: Chodíval jsem v pátek nebo i ve středu s důchodci na pivo do vcelku obyčejné hospody, ve které se v poledne vařilo a večer bylo také něco k snědku, někdy i s něčím z udírny. Asi před sedmi měsíci mně zbyla v pátek večer po třech pivech ze sta korun ještě jedna koruna, v sobotu jsem šel s manželkou na procházku a už by mně sto korun nestačilo, pivo zdražilo o tři koruny. Dnes už to je o šest korun. Kupuji si lahvové, většinou do jedenácti korun v akci, pokec mně sice chybí, ale nedá se nic dělat, klobásku si opeču na zahradě. Hospoda, která měla otevřeno denně, pauzíruje a má obsazené stěží dva stoly.
Petr Šimek: Hospod a restaurací máme v přepočtu na počet obyvatel třikrát až čtyřikrát více než ve Velké Británii, Německu nebo Švédsku. Podle asociace jejich provozovatelů jim chybí asi 16 000 zaměstnanců. Covid necovid. Nejen vesnické hospody, prodejny, producenty čehokoli, ale i další služby kosí to, že je místní obyvatelé přestali využívat. Protože 90 % místních obyvatel dává přednost nákupům zboží z dovozu v hypermarketech či supermarketech. Ani vietnamská večerka nepůjde do obce pod určitý počet obyvatel. To samé se děje i v maloměstech. A přesně to samé se také děje i v dalších vyspělých státech. Život se prostě odehrává jinde.
