Článek
Sokolovská uhelná bez uhlí? „Budeme si to muset představit, ta cesta už je neodvratná, už to není možné zastavit. V roce 2030 pravděpodobně ukončíme těžbu uhlí, ukončíme provoz elektráren, pravděpodobně ukončíme i provoz tepláren tak, jak je známe dnes,“ říká pro seriál Byznys v ohrožení předseda představenstva SUAS Group Rudolf Borýsek.
Za pět let úplně jiná firma
Do své pozice nastoupil poměrně nedávno s jasným úkolem: stabilizovat firmu a v nejbližší době provést rekonstrukci celé společnosti. „Bude to už brzy, je na to už jenom 5 let. Za pět let už bychom měli umět nabídnout kraji ekologičtější vytápění, ekologičtější výrobu elektrické energie a spoustu nových pracovních míst. Za pět let to bude úplně jiná firma,“ říká Borýsek.
Hospodaření Sokolovské uhelné
- Skupina firem Sokolovské uhelné skončila loni ve ztrátě téměř 2,2 miliardy korun.
- V roce 2023 byla v zisku 885 milionů korun.
- Skupině výrazně klesly tržby na 5,2 miliardy korun z předloňských téměř 11 miliard korun. Důvodem jsou ceny emisních povolenek, pokles těžby a poptávky po uhlí, ale i nejistá situace na trhu s energiemi.
- Skupina se chce soustředit na prohloubení systému mixu různých zdrojů energie, aby byla schopna zajistit dodávky tepla a elektřiny.
Sokolovskou uhelnou a celou SUAS Group tak čeká obří proměna a byznys, který stál na uhlí, pomalu končí. Už na jaře firma odstavila největší rypadlo a definitivně tak rozhodla, že ukončuje těžbu. „Tím jsme rozhodli o tom, že jsme si zakonzervovali zhruba 10 milionů tun uhlí, které jsme schopni vytěžit, nejspíš v roce 2030. Bylo to ale z pohledu České republiky fatální rozhodnutí z hlediska hnědého uhlí, protože už se pravděpodobně nikdo nedostane ke zbylým 65 milionům tun uhlí pod zemí,“ dodává Borýsek.
Podle něj už ukončenou těžbu půjde jen těžko znovu obnovit. Přepočteno na peníze, pod zemí zůstanou desítky miliard korun. „To samozřejmě budeme muset řešit nějakým způsobem se státem. Mrzí nás to,“ dodává Borýsek.
Vlak zrychluje a na konci tunelu není světlo
Produkce hnědého uhlí v České republice dlouhodobě klesá. V českých dolech bylo loni vytěženo 23,7 milionu tun hnědého uhlí, tedy o 17 procent méně než o rok dříve. Na vině je především evropská politika dekarbonizace a postupné uzavírání uhelných elektráren.
„Jestliže přestaneme těžit - a my přestaneme -, přestaneme to uhlí spotřebovávat, připravíme Českou republiku o část bezpečnosti. Nebudeme mít k dispozici tento segment elektrické energie. Já bych řekl, že jedeme ve vlaku, ten zrychluje a nevidíme žádné světlo na konci tunelu,“ dodává Borýsek s tím, že toto vše ovlivňuje i nekonkurenceschopnost Evropy.
„V celé Evropě je problém výroba elektrické energie z hnědého uhlí. Sem jsme se dostali díky systému povolenek CO2, které v posledních pěti letech dovedly víceméně energetiku tam, kde je, a jsou zásadním pilířem Green Dealu,“ dodává.
Do konce srpna musí být na stole řešení
Firma teď stojí před zásadním úkolem, a tím je zajistit teplárenství. Na výrobu tepla a proudu teď bude chtít výpomoc od státu. „My zajišťujeme teplo polovině občanů Karlovarského kraje, což je asi 140 tisíc lidí. Pokud bychom k tomu přistupovali tak, že poslední zhasíná, asi bychom už měli zhasnuto. Chováme se ale zodpovědně, takže teď jako prioritu řešíme vytápění Karlovarského kraje,“ vysvětluje Borýsek. Jak dodává, firma ale nemá moc času. „Zúčastněné obce jsme objeli a garantovali, že nejdéle do konce srpna přijdeme s řešením teplárenství pro Karlovarský kraj,“ říká Borýsek.
Připomíná, že SUAS vlastní dva bloky paroplynového cyklu, ale aktuálně toto řešení není příliš výhodné a slouží tak spíš jen k vykrývání špiček. „Teď zvažujeme kotel na biomasu a zvažujeme něco i s odpady. Historicky jsme investovali do bio hospodářství,“ vypočítává Borýsek.
Paroplynový cyklus
Paroplynový cyklus je technologie výroby elektřiny, která kombinuje dva tepelné cykly: plynový a parní. Využívá se v paroplynových elektrárnách.
Energie vzniklá spalováním plynu v plynové turbíně se částečně přemění na elektřinu a zbylé teplo se využije k výrobě páry v kotli, která pohání parní turbínu a vyrábí další elektřinu.
Turismus i místo pro továrny
Kromě toho se mění i zaměření firmy, ta vidí velké příležitosti například v turismu, právě v územích, kde dříve probíhala těžba. „Teď jsme nastartovali výběrové řízení na obslužnou komunikaci u jezera Medard, které se nachází na severozápad od Sokolova, mezi Svatavou a Habartovem. Jde o naprosto unikátní vodní plochu, kde vše okolo čeká na rozvoj a turismus. Začínám paralelně pracovat na tom, abychom připravili jednotlivá území, ať už je to rezidenční ubytování, nebo zábava či přístav,“ říká Borýsek.
Právě jezero Medard symbolizuje změnu v Karlovarském kraji a Sokolovské uhelné a změnu od fosilního průmyslu k turismu. Obslužná komunikace by měla být hotová v polovině roku 2027.
Další příležitosti má přinést průmyslový development. „V tuto chvíli máme připraveno zhruba 1 500 000 metrů čtverečních průmyslových ploch. Pracujeme s potencionálními partnery a několika investory. Jsme přesvědčeni, že budeme otevírat nová pracovní místa, haly a nové příležitosti pro byznys,“ dodává.
