Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V Evropě jsou firmy, které nemají moc šancí. Seznam Zprávy přinášejí první díl seriálu „Byznys v ohrožení“ – o oborech a firmách, které v aktuálních podmínkách Česka i Evropy ztrácejí konkurenceschopnost a často zvažují i přesun mimo EU.
Startovací podmínky? Mínus sto milionů
Každý rok začíná český Lasselsberger s pomyslnou ztrátou 100 milionů oproti stejně veliké německé konkurenci. Může za to český daňový paradox. 30 milionů firma ročně totiž zaplatí na dani z metalurgických a mineralogických procesů – tedy přesně na té dani, kterou se Česku během svého předsednictví EU podařilo pro celou Unii odvrátit, aby jen o pár měsíců později (ta samá vláda) stejnou daní zatížila jen české firmy.
„Jen to nás stojí zhruba 30 milionů ročně. Dalších 70 milionů pak u nás představují poplatky za obnovitelné zdroje, které třeba právě německé firmy také neplatí,“ říká Roman Blažíček jednatel společnosti Lasselsberger.
Daňové osvobození u většiny metalurgických mineralogických procesů – tedy třeba u výrobců skla, obkladů, cementu či hutní výroby, Česko zrušilo v rámci konsolidačního balíčku. Jedná se přitom právě o energeticky velmi náročné obory, u kterých tak vláda výrazně snížila možnosti jejich konkurenceschopnosti.
„Jedná se o daňovou výjimku, která byla zrušena v rámci schvalování konsolidačního balíčku společně s dalšími 21 výjimkami. Ministr financi její zachování navrhoval, nicméně nezískal podporu všech koaličních stran. V tomto volebním období se již změny realizovat nebudou,“ uvedla na dotaz tisková mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková
Jeden z pěti výrobních závodů Lasselsbergeru je v Chlumčanech nedaleko Plzně. Pracuje v něm 350 lidí a výroba tu má tradici od roku 1883.
Na samotném začátku celého příběhu je lis, kde se musí na prášek nadrcený kaolin vylisovat pod tlakem 7 a půl tisíce tun do požadovaného tvaru. Z lisu vychází surová dlaždice. „Důležitá je vlhkost toho materiálu. Při vstupu do lisu musí mít 6 procent,“ vysvětluje Blažíček.
Dlaždice následně projíždí glazovací linkou, kde se na materiál nanáší pomocí digitální tiskárny design a výlisek se vysouší. Následně je nutné dlaždici vypálit. „Pec je dlouhá asi 110 m, pálíme ve dvou patrech. Maximální teplota v peci je 1200 stupňů, nabíhá postupně a zase postupně klesá tak, aby když ten materiál vyjíždí z pece, měl zhruba 70 stupňů, říká Blažíček. Jak dodává, zatím neexistuje technologie, která by dokázala nahradit používaný plyn.
Právě vysoké náklady na energie jsou hlavním důvodem ztráty konkurenceschopnosti, a to nejenom vůči evropským firmám, ale hlavně těm mimoevropským. „Mám spočítáno, že evropská zelená politika nám ukrajuje ročně ze zisku 25 procent,“ potvrzuje Roman Blažíček s tím, že důvodů je celá řada.
„Jsme zatěžováni obrovskými náklady, ať už na povolenky, které musíme částečně kupovat, nebo zdanění v oblasti plynu. Úplně zásadní jsou ale vysoké ceny energií ve srovnání s okolním světem. To je asi prapůvod té ztráty konkurenceschopnosti. Potřebovali bychom, aby ceny energií se snížily na tu úroveň jako v Číně nebo ve Spojených státech, pak by se ty podmínky mohly výrazně zlepšit,“ říká Blažíček s tím, že právě energie tvoří 30 procent veškerých nákladů.
Indie doveze za 5 eur. My vyrobíme za 7 eur
Proti mimoevropské konkurenci bojuje Lasselsberger kvalitou a velkými formáty - i tak ale vliv mimoevropských výrobců roste.
„V současné době nás v Evropě nejvíce trápí dovozy z Indie. Výrobek, který přijde na český trh, stojí zhruba 5 eur. Naše výrobní náklady – jen na výrobek, který z linky vyjede do skladu – jsou kolem 7 eur. Jsme téměř o 30 procent dražší a to máme jen výrobní náklady. A to jsme se ještě nedostali do distribuční sítě, nemáme tam náklady na distribuci a obchodníky. Dovoz z Indie tak stoupá. V roce 2000 byl tržní podíl dovozu indických výrobků asi jedno procento. Dnes už se dostáváme na sedm procent tržního podílu. To je dramatický posun,“ říká Blažíček, který je zároveň prezidentem Evropské asociace výrobců keramických obkladů.
