Hlavní obsah

„Vinařské Palermo, zdražím pivo o šest korun.“ Hospody reagují na změny daní

Foto: Radek Cihla, Seznam Zprávy

Čepované pivo zdraží. Vládní plán rozlítil hospodské.

Reklama

Vláda se pustila do zdražení piva. Cena čepovaného moku ke spotřebě v hospodě kvůli přesunu do základní 21% sazby DPH stoupne zhruba o tři až šest korun.

Článek

DPH na pivo vzroste o 11 procent. Půllitr tak podle hospod zdraží zhruba o desetinu, pokud podle očekávání restauratéři plně přenesou daňovou změnu do svých cen. V Praze a velkých městech pivo zdraží odhadem o pět a více korun, v regionech zhruba mezi třemi až pěti korunami.

Restauratérům se to pochopitelně nelíbí, v posledních covidových letech se museli vypořádat s odlivem zákazníků, kteří alkohol konzumují doma. Zdražení piva na čepu může tento dlouhodobý trend přiživit, protože cena piva v obchodech se nezvýší.

„Máme signály, že to bude znamenat další odliv lidí z hospod a restaurací. Pochopitelně to přeneseme celé do ceny, takže u nás Plzeň zdraží z 59 na 65 korun,“ říká restauratér ze Zlína Zdeněk Babulík.

„Jsem návrhem zvýšení DPH u čepovaného piva rozhořčen, vládní záměr přispěje ke konzumaci mimo kontrolní dosah a ke krachu podnikatelů v gastronomii, zejména na vesnicích a v menších městech,“ komentuje vývoj Luboš Kastner, který zastupuje podnikatele z oboru v rámci Asociace malých a středních podniků.

Jak chce vláda ušetřit?

Vláda se rozhodla zachránit veřejné finance, které ohrožuje masivní schodek. Seznam Zprávy přinesly přehledný soubor všech opatření.

Připlatit si mají zaměstnanci, firmy, ale třeba i řidiči, kteří používají dálnice. Naopak všichni bychom měli ušetřit při nákupu potravin. Za své by mělo vzít i 22 výjimek v placení daní, které dosud existují.

Klíčovou částí změn je reforma penzijního systému. Co přinese 13 klíčových změn a jak reformu vysvětluje ministr Marian Jurečka?

Vláda ve zprávě k ozdravnému balíčku uvádí, že se změnou odstraní absurdita v podobě tří různých sazeb DPH u čepovaného piva. Od května 2020 se čepované pivo konzumované v restauracích daní sníženou sazbou 10 procent a čepované pivo konzumované mimo restaurační zařízení sazbou 21 procent.

Na nealkoholické pivo se vztahuje sazba 15 procent, ale ve stravovacích zařízeních platí nejnižší sazba 10 procent. Sazba 21 procent se vztahuje také na balené pivo prodávané v obchodech.

Neférovost, kdy vínu dává moravské politické Palermo dárek, dává pivařům, sladařům, pěstitelům ječmene i minipivovarům obrazně pěstí přímo mezi oči.
Luboš Kastner, Asociace malých a středních podniků

Vedoucí partner daňových služeb PwC Česká republika Martin Diviš současný krok vlády vítá. „V souvislosti se zavedením EET byla snížena sazba DPH na točené pivo z 21 na 10 procent. Toto opatření učinilo z Česka takřka absolutní výjimku v celé EU z hlediska druhu komodity a snížených sazeb DPH,“ řekl.

Výjimkou v Evropské unii je pouze Slovensko, které zavedlo pro čepované pivo sazbu DPH ve výši 10 procent.

Restauratéři daňový comeback nesou nelibě vzhledem k tomu, že vinařům se opět podařilo prolobbovat pokračování nulové sazby spotřební daně na tichá vína.

„Je to nespravedlivé a znevýhodňuje nás to vůči vinařům, kteří pobírají dotace a prosperují,“ míní Babulík. Ještě ostřejší je jeho kolega Kastner: „Neférovost, kdy vínu dává moravské politické Palermo dárek, dává pivařům, sladařům, pěstitelům ječmene i minipivovarům obrazně pěstí přímo mezi oči.“

Vadí mu, že vláda rozhodla bez jakýchkoliv dopadových analýz a nereflektovala argumenty Asociace malých a středních podniků.

„Celý proces jednání o balíčku je pro mne plný hořkosti a pocitu zmaru, že zlobbovaná politika zvítězila nad racionalitou daty a odborníky podložených argumentů,“ řekl.

Zdraží i lihoviny

Restauratéři vládu vyzývali, aby se u změn DPH zavedlo alespoň dvouleté přechodné období, aby měly podniky čas se připravit. Kastner odmítl také to, že zvyšování DPH povede k vyššímu výběru daně, právě kvůli útlumu celého sektoru pohostinství. Pouze tři piva z deseti se vypijí v gastronomických zařízeních a podíl setrvale klesá.

Víno je jediný alkohol, který dlouhodobě roste. Za třicet let od roku 1990 spotřeba vína vzrostla o 40 procent, zatímco spotřeba piva klesla o 12,7 procenta a spotřeba lihovin o 1,5 procenta.

Hlavní argument pro zachování nulové sazby spotřební daně spočíval v tom, že polovina zemí EU včetně většiny sousedních států tiché víno nedaní.

Foto: Adam Borový, Seznam Zprávy

Jak se v Evropě daní víno.

Právě lihoviny se dnes v největší míře podílejí na výběru spotřební daně z alkoholu (65 procent). A tento podíl ještě poroste.

Vláda ve svém konsolidačním balíčku totiž chystá zvyšování spotřební daně na lihoviny, a to už příští rok o 10 procent a až do roku 2028 pravidelně o pět procent ročně. Kritizují to i svazy výrobců lihovin, jako jsou Unie výrobců a dovozců lihovin nebo Unie destilatérů, která upozorňuje na to, že zvyšování spotřební daně povede jen k růstu černého trhu.

Reklama

Doporučované