Článek
Uprostřed probíhající výsledkové sezóny se pozornost investorů upírá také na středeční zasedání americké centrální banky (Fed). Jak se očekávalo, Fed ponechal základní úrokové sazby i po páté v řadě v rozmezí 4,25 až 4,50 procenta. Pro trhy by jakákoliv úprava sazeb představovala velké překvapení.
Na středečním hlasování zvedlo ruku pro ponechání sazeb beze změny devět členů měnového výboru. Dva členové – guvernéři Michelle Bowmanová a Christopher Waller – naopak podpořili snížení o čtvrt procentního bodu. Jedna členka, Adriana Kuglerová, se hlasování neúčastnila.
Bylo to poprvé od roku 1993, kdy hned dva členové Rady guvernérů hlasovali proti většině. Nesouhlasné hlasy ve výboru nejsou neobvyklé, ale obvykle přicházejí od prezidentů regionálních poboček Fedu – nikoli od samotných guvernérů.
Verdikt centrální banky ale rozhodně nepotěšil Bílý dům. Prezident Donald Trump je totiž přesvědčen, že úrokové sazby by měly být radikálně nižší. A neváhá kvůli tomu opakovaně napadat šéfa Fedu Jeroma Powella – ať už nelichotivými komentáři, nebo dokonce výhrůžkami jeho odvoláním.
Ten však na podobné útoky nereaguje a dál se soustředí na to, co považuje za svou hlavní povinnost – řídit měnovou politiku podle dat, ne podle momentálních nálad prezidenta. Podle centrální banky zůstává ekonomické prostředí příliš nejisté, zejména kvůli pokračujícím obchodním a celním sporům.
Září je nejisté
Na otázku, proč Fed i přes ochabující inflaci zatím nevolí uvolnění měnové politiky, Powell na tiskové konferenci odpověděl, že ekonomika zatím nevykazuje známky nepřiměřeného zpomalování.
„Ekonomika se nechová tak, jako by úrokové sazby byly nastaveny příliš restriktivně,“ prohlásil. Inflace se podle něj stále pohybuje mírně nad dvouprocentním cílem, i když se dočasné vlivy jako cla odfiltrují. Zároveň ujistil, že Fed ještě nerozhodl o tom, jak bude postupovat na zářijovém zasedání.
„Do té doby získáme dvě nové sady údajů o zaměstnanosti a inflaci. Až je budeme mít, zohledníme je v našem rozhodnutí,“ uvedl Powell.
Trhy nyní očekávají možné uvolnění měnové politiky nejdříve právě v září. Nelze však vyloučit, že sazby zůstanou beze změny po zbytek roku. V příštím roce by se podle ekonomů měly sazby přiblížit k tzv. neutrální úrovni, kterou konsensus odhaduje na 2,5 až 3,0 procenta.
Napjatý vztah
Ještě před samotným zasedáním znovu apeloval na Fed prezident Trump – tentokrát po zveřejnění údajů o růstu HDP ve druhém čtvrtletí. Americká ekonomika vzrostla tempem tří procent, zatímco trh očekával 2,6 procenta. Tento překvapivě silný růst přitom ukazuje, že vyšší úrokové sazby ekonomiku nijak dramaticky nebrzdí.
Podle Jana Berky, hlavního ekonoma investiční platformy Portu, by se dalo Trumpovi s určitou nadsázkou přiznat, že se mohl opírat o upravený výpočet růstu HDP, který nepočítá s vládními výdaji, změnami zásob ani zahraničním obchodem. Tento takzvaný „čistý“ ukazatel skutečně ukázal zpomalení z 1,9 procenta na 1,2 procenta.
„Upřímně ale pochybuji, že právě tento ukazatel sleduje,“ říká Berka pro SZ Byznys. Ani takové zpomalení by podle něj nebylo důvodem pro snížení sazeb.
„Fed necílí na růst HDP, ale cenovou stabilitu a plnou zaměstnanost – a z dnešního vyjádření je zřejmé, že ani jedna z těchto oblastí aktuálně neospravedlňuje snižování úroků,“ dodává.
Kritizovaná rekonstrukce
Trump dříve prohlásil, že ideální úroveň sazeb je okolo jednoho procenta. Pokud by Fed takové přání vyslyšel bez ekonomických důvodů, podle Berky by to působilo jako zjevná politická objednávka.
„Výsledkem by byl kolaps kredibility Fedu – a trhy by to „odměnily“ výprodejem napříč hlavními třídami aktiv. Prudce by ztrácel dolar, propadly by akcie i dluhopisy,“ varuje.
Podobně smýšlí i Kryštof Míšek, hlavní ekonom poradenské společnosti Argos Capital. „Pokud by nový předseda Fedu – vybraný Trumpem – skutečně spustil razantní snižování sazeb, krátkodobé výnosy dluhopisů by pravděpodobně poklesly. Naopak dlouhodobé by mohly růst, protože investoři by začali očekávat vyšší inflaci a ztrátu důvěry v měnovou stabilitu,“ tvrdí.
Donald Trump se již během svého prvního prezidentského mandátu netajil nespokojeností s vedením Powella, kterého do čela Fedu v roce 2018 sám jmenoval. Krátce poté jej však začal obviňovat, že „brzdí ekonomiku“ příliš pomalým snižováním sazeb.
Trumpovi spojenci navíc rozdmýchávají kritiku kvůli údajně přemrštěným nákladům na rekonstrukci sídla Fedu ve výši 2,5 miliardy dolarů. Spekuluje se, že právě tato kauza může sloužit jako záminka k politickému tlaku. Fed však tvrdí, že rozsáhlá modernizace sníží provozní náklady v delším horizontu.
