Zdravotnictví čeká změna, má přijít doba digitální

Nedostatečná digitalizace patří už roky mezi největší bolesti českého zdravotnictví. Změnit to chce nejen končící vláda, ale i strany, které teď vyjednávají o nové.

Končící kabinet minulý týden schválil Národní strategii elektronického zdravotnictví České republiky pro roky 2025 až 2035. Premiér Petr Fiala (ODS) o něm mluví jako o klíčovém dokumentu pro digitalizaci zdravotnictví.

Nový materiál navazuje na strategii z roku 2016, jejíž část už podle vlády kvůli rychlému technologickému vývoji zastarala.

Současná verze se soustředí na pět oblastí: chce, aby lidé měli větší přehled a možnost aktivně se starat o své zdraví, aby zdravotnictví fungovalo rychleji a jednodušeji, aby byla péče kvalitní a dostupná všem, aby vzniklo spolehlivé digitální zázemí pro práci s daty a aby se celý systém dál rozvíjel díky novým technologiím a chytrému řízení.

Co to ale znamená v praxi? Níže popisujeme nejdůležitější body.

Strategie počítá třeba se zavedením online žádankového systému a sdílením zdravotnické dokumentace mezi lékaři i pacienty.

Elektronická žádanka má být dostupná přes Národní portál EZ a EZKartu a propojená přímo s nemocničními i ambulantními systémy. Lékaři ji tak budou moci vystavit i přijmout přímo na svém pracovišti. Pacient, jeho praktický lékař i cílové zdravotnické zařízení uvidí žádanku i výsledek vyšetření online.

Nový systém má zjednodušit komunikaci, omezit ztrácení dokumentace a zabránit duplicitním vyšetřením.

Situace, kdy jsou lékařské záznamy neúplné, totiž není nijak výjimečná. Při přenosu údajů po úmrtí lékaře se třeba stane, že se data někde ztratí a nový výpis zdravotní dokumentace pak neobsahuje vůbec nic. Jindy lékařské zprávy zapomenou dodat samotní pacienti.

Online žádankový systém i sdílení dokumentů nyní bude testovat několik vybraných lékařů, od ledna by se měly připojovat další ordinace. Do budoucna by měl také umožnit zveřejňování čekacích lhůt a vytvoření centrálního objednávacího systému.

V přístupu občanů k elektronickým zdravotním záznamům jsme podle Evropské komise na 26., tedy předposledním místě z celé Evropské unie. Vyplývá to z výsledků DESI (Digital Economy and Society Index) publikovaných loni. Ve statistice je za Českem jen Irsko.

Jenže zatímco meziročně Irsko poskočilo o 11 bodů a Slovensko o 22 bodů, Česko jen o necelých pět bodů. Evropský průměr je 79,12 bodu a nejvyspělejší státy mají přes 97 bodů.

Strategie klade větší důraz na samotného pacienta – chce, aby měl větší kontrolu nad svým zdravím a mohl se do péče aktivně zapojit. Počítá proto s širším využitím telemedicíny i s vedením personalizovaných údajů.

Plánuje se digitální platforma pro domácí péči, která umožní online konzultace, vzdálené sledování zdravotního stavu a lepší propojení mezi pacientem a lékařem. Cílem je, aby se péče stala pohodlnější, omezil se počet návštěv ordinací a zlepšila se dostupnost služeb i v odlehlejších regionech.

Pomoci k tomu má mimo jiné virtuální zdravotní asistent, který pacientům usnadní orientaci v systému a pomůže jim najít spolehlivé informace o zdraví. Má jít o chytrý nástroj, který poradí v situacích běžných potíží nebo nejistoty, co dělat dál – třeba při volbě vhodného postupu, vyhledání lékaře nebo pochopení příznaků.

Nebude nahrazovat lékaře, ale doplňovat jeho práci tím, že nabídne ověřené, srozumitelné informace na jednom místě a usnadní první krok při řešení zdravotních problémů.

Součástí systému má být také digitální zdravotní deník, do kterého si budou lidé moct zapisovat údaje o svém zdraví – například tlak, hladinu cukru, užívané léky či příznaky – a sledovat svůj vývoj v čase. Deník půjde propojit s mobilními aplikacemi nebo chytrými hodinkami a sdílet s ošetřujícím lékařem. Systém zároveň nabídne personalizovaná upozornění na preventivní prohlídky, očkování nebo kontrolní vyšetření podle věku, pohlaví či zdravotního stavu.

Plán zmiňuje i řešení problémů se zubaři. Počítá s vytvořením databáze stomatologických výkonů, kde budou přehledně uvedeny jak zákroky hrazené z veřejného zdravotního pojištění, tak i ty, které si pacienti platí sami – například estetické úpravy, implantáty či laserová ošetření.

Pacientům slibuje jasné a srozumitelné informace o možnostech péče i orientačních cenách a zároveň usnadní orientaci lékařům.

Vedoucí Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace a poradce prezidenta Jakub Hlávka hodnotí strategii pozitivně. Upozorňuje ovšem, že není jasné, kdo naplňování strategie bude financovat.

„V implementační fázi zatím není jasné, jak bude financovaná a kdo za ni ponese odpovědnost. Národní centrum elektronického zdravotnictví bylo dosud financováno hlavně z evropských fondů, které letos končí,“ podotýká.

„Uvedené kroky, například u elektronické karty, jsou sice smysluplné a strategie je na dobré cestě, ale každý rok prodlení stojí systém miliardy korun. Bylo by proto vhodné, aby nová vláda digitalizaci zařadila mezi priority, dala jí nejen politickou podporu, ale i potřebné finance a jasně určila, kdo za co zodpovídá a jaké budou měřitelné cíle,“ dodává.

Do projektu je podle něj potřeba vložit především peníze a určit lidi, kteří se mu budou věnovat. „Čeká nás tedy víc práce než jen sepsání strategie, bude nutné zajistit odborníky a financování. Deset let je ale dost času, jen nesmíme být málo ambiciózní,“ říká.

Odborníci občas zmiňují obavy, jak se ke změnám budou stavět samotní zdravotníci. Zdravotnictví je totiž často vnímané jako konzervativní prostředí, kde se změny prosazují těžko. „Pomohlo by o novinkách lépe komunikovat, ukazovat příklady ze zahraničí a zdůrazňovat přínosy – například úsporu času a menší administrativní zátěž,“ myslí si Hlávka.

Pokud by lékaři měli přístup k údajům o pacientech z jednoho systému, nemuseli by opakovaně psát anamnézy a přepisovat informace. To by podle Hlávky výrazně zefektivnilo jejich práci.

„Navíc populace pacientů i lékařů stárne, takže bude nutné zvládat více práce s menším počtem odborníků. Lékaři budou muset být efektivnější a bez digitálních nástrojů to nepůjde. Důležité bude také zajistit ochranu dat a soukromí, aby nedošlo k únikům citlivých informací,“ dodává.