Článek
Až půldruhé miliardy plánovali politici v Brně utratit za „čistou“ energii. Městská solární elektrárna měla vyrábět energii díky fotovoltaikám na střechách hal, koupališť, školek nebo obecních úřadů. Po pěti letech od prvotních záměrů městské budovy energii ze slunce až na výjimky nevyrábí. Solárními panely se podařilo osadit pouze jednotky střech.
Opoziční zastupitelé ANO v úterý oznámili, že chtějí zakázky nechat prověřit kontrolním výborem zastupitelstva. Projekt sdílené elektřiny dostala od politiků na starosti k tomu účelu založená městská firma SAKO Solar. „Chceme nechat prověřit hospodaření městské společnosti a vyjasnit, zda jsou procesy nastavené ve společnosti efektivní,“ sdělil opoziční zastupitel a místostarosta brněnských Židenic René Novotný na improvizovaném brífinku před vstupem na Novou radnici.
„Obrovský průšvih a chyba“
Městská firma se prověrce nebrání. „Jsme veřejným zadavatelem a postupujeme striktně podle Zákona o zadávání veřejných zakázek. Neinvestujeme veřejné peníze tam, kde to nedává technologický či ekonomický smysl,“ reagoval mluvčí Michal Kačírek z městské odpadové firmy SAKO, pod níž solární odnož spadá.
Kritika plánů zaznívá i z dalších politických stran. Plány vznikly ještě za minulé koalice, kdy měli solární energetiku na starosti lidovci v čele s bývalým náměstkem primátorky a pozdějším ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem. Podle něj současná koalice pod vedením ODS, v níž však sedí i lidovci, plán nezvládla.
„Považuju ten projekt za obrovský průšvih a chybu. Byl dobře nastartovaný v době velkého solárního boomu. Mezitím se schválila komunitní energetika. Městské instituce si už dávno mohly sdílet energii,“ řekl exministr životního prostředí.
Investiční náměstek primátorky a bývalý šéf brněnského ANO René Černý naopak tvrdí, že současná koalice projekt zdědila. „A to v nějakém objemu a náporu. Nápad instalovat fotovoltaiky je dobrý a chceme v něm pokračovat. Samozřejmě se vyskytly problémy, proto má projekt určité zpoždění,“ reagoval Černý. Při úterním jednání zastupitelstva novinářům tvrdil, že má město nainstalovaných 34 fotovoltaik, další třicítka je podle něj k instalaci „v následujících dvou až třech měsících“.
Už v roce 2022 před komunálními volbami přitom ambiciózní plán provázely otazníky. Jak tehdy Seznam Zprávy upozornily, město nechalo původní tendr za 1,5 miliardy korun přesoutěžit. Administrátorská firma, která zakázky městské firmy zajišťovala, totiž čelila podezření z korupce.
A jak nedávno informovala MF DNES, také následné zakázky se neobešly bez závažných potíží. Z výběrového řízení vzešly tři vítězné firmy, mezi nimiž se měly dělat mikrotendry. „Kvůli postcovidové inflaci a energetické krizi se však tito dodavatelé dostali do problémů s cash-flow a nebyli schopni plnit své závazky,“ vysvětlil Kačírek.
Jedna firma nedokázala plnit dodávky, další dokonce skončila v insolvenci a městská společnost se s ní podle Kačírka soudí. Dodal, že také přešla k lepší formě výběrových řízení a noví dodavatelé dokončují rozpracované instalace a staví nové.
Fotovoltaiky k ničemu
Namísto stovek fotovoltaik tak solární panely zatím využívají jednotky městských budov. „Nekvalitní dodavatel, spousta problémů. V této spirále se problémy za čtyři roky nedokázaly vyřešit a je z toho blamáž,“ kritizoval Hladík.
Některé panely fotovoltaik tak leží ladem na veřejných budovách. Zástupci městské firmy SAKO Solar s politiky totiž postupně zjišťovali, že stovky střech vytipovaných škol, školek, koupališť, úřadů či hal plánům nevyhovují. Jednoduše proto, že střechy nemají potřebnou statiku nebo osazení fotovoltaik koliduje s plány oprav daných zařízení.
„Úplně na začátku se to podle mě manažersky podcenilo. Představa, že se v městských částech najdou na školách či školkách krásně opravené střechy pro solární panely, se ukázala jako naprosto mylná,“ sdělila opoziční zastupitelka Jana Drápalová (Zelení).
Zdůraznila, že většina budov předem potřebovala úpravy či rekonstrukce. „Logicky také nedává smysl dávat fotovoltaiku na střechu, kterou plánujete třeba za dva či tři roky opravit,“ doplnila.
Předloni nová koalice zredukovala plán osazení 650 střech asi na třetinu. Politici přesto chtějí vytvořit solární elektrárnu, v níž si instituce města budou vyrábět a sdílet elektřinu. „Původní teoretické plány jsme po technologickém prověření všech navrhovaných střech zredukovali na celkový výkon 12,5 MWp. Ukázalo se, že ne všechny původně navrhované budovy jsou vhodné, zejména z hlediska kvality střech či vlastní spotřeby,“ upřesnil Kačírek. Dodal, že do skluzu dostaly projekt i nové zákony a přísnější požadavky na požární ochranu.
Velká solární akce se tak znovu rozjíždí téměř od nuly. Jak je patrné z veřejných smluv, městská „solární“ firma si třeba v závěru loňska nechala zpracovat statický posudek na necelou třicítku budov. Její zástupci chtěli vědět, zda lze montovat panely třeba na Městské divadlo Brno, koupaliště Královopolská či Dobrák nebo některé úřady městských částí. Soukromý statik má posudky za necelých 400 tisíc korun dokončit v březnu.
Městská firma SAKO Solar zároveň podepisuje smlouvy s městskými institucemi, od nichž si střechy na solární projekt bude pronajímat. Podle Černého chtějí mít radní v řádu týdnů hotovou analýzu, která ukáže, jakým směrem ambiciózní solární projekt pokračovat.
„Přebytky elektřiny, které budovy samy nespotřebují, předpokládáme dodávat naší sesterské společnosti Teplárny Brno, respektive dceřinné firmě ETB,“ naznačil Kačírek.
Tři opoziční zastupitelé ANO, podléhající krajskému vedení hnutí v čele s Alenou Schillerovou, podali podnět kontrolnímu výboru zastupitelstva. „V roce 2024 byly tržby z vyrobené elektřiny 161 tisíc korun, výdajová stránka činila 1,5 milionů korun,“ tvrdil zastupitel ANO a místostarosta brněnských Židenice René Novotný.
Právě tři zastupitelé přitom mají sami „máslo na hlavě“. Z brněnské velké koalice vystoupili po bitcoinové aféře ODS na přelomu letoška. Do té doby proti solárnímu projektu tři roky nijak nevystupovali. Bez výtek jako členové koalice v roce 2024 schválili i zmíněné smrsknutí plánů. „Víte, jak chodí návrhy do zastupitelstva a hlasuje se kolektivně,“ překvapil Novotný. Nedokázal říct, na koho teď míří kritika. „Prostě jsme podali podnět,“ dodal.
Dřívější 13členný klub ANO se na přelomu roku rozpadl. Deset někdejších čelních politiků regionálních politiků Babišovy partaje, včetně šéfa městské buňky a náměstka primátorky Černého, neuposlechlo nařízení celostranických šéfů, že mají spolupráci s ODS ukončit. Hnutí ANO je poté vyloučilo. Desítka vyhozených zůstává v koalici s ODS, lidovci, TOP 09 i STAN jako nezařazení.
Projekt Seznam Zpráv ke komunálním volbám 2026 Tady žijeme mapuje, jak města a obce skutečně fungují – od Prahy, Brna či Ostravy až po malé vesnice. Přináší reportáže, analýzy i konfrontace s politiky a ukazuje rozdíl mezi předvolebními sliby a realitou každodenního života.
