Článek
Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) varuje před epidemií žloutenky typu A v České republice, na Slovensku, v Rakousku a v Maďarsku. Dohromady tyto země od ledna nahlásily přes 2000 případů, uvedlo ECDC v tiskové zprávě.
Do středu bylo v Česku nahlášeno 706 případů, uvedla hlavní hygienička Barbora Macková. Loni jich bylo 636 za celý rok.
Každý týden podle Mackové přibývá asi 30 až 40 nově nahlášených případů a situace se zřejmě v dohledné době významně nezmění. „Situace není v České republice dramatická, ale zároveň není vhodné ji jakkoli podceňovat, průběžně ji sledujeme jak po stránce epidemiologické, tak po stránce virologické prováděním sekvenací,“ uvedla Macková.
Mezi nakaženými jsou hlavně lidé bez domova, uživatelé drog nebo osoby žijící ve špatných hygienických podmínkách s omezeným přístupem ke zdravotní péči. Nemocní jsou podle ECDC v Česku a na Slovensku také mezi příslušníky romských komunit.
„Toto ohnisko nám připomíná, že hepatitida A může způsobit vážná onemocnění a smrt, zejména u lidí s omezeným přístupem ke zdravotní péči a základní hygieně. Musíme posílit osvětovou činnost, zajistit přístup k očkování ve skupinách, u kterých je větší pravděpodobnost expozice, a zajistit základní hygienu, zejména v reakci na nárůst případů,“ uvedl vedoucí oddělení Jedno zdraví ECDC Ole Heuer.
Státní zdravotní ústav o narůstajícím počtu případů hepatitidy A informoval už začátkem května. Více nemocných bylo v Česku naposledy v roce 2016, kdy se nakazilo 930 osob, v letech 2015 a 2017 jich bylo přes 700. Z krajů je letos nejvíce nemocných v Praze (151), Středočeském (113) a Moravskoslezském kraji (96). Na počet obyvatel je nemocnost nejvyšší v Karlovarském kraji, v Praze a Olomouckém kraji.
Nechte se očkovat, doporučují odborníci
Cíleně se v současné době podle zdravotního ústavu proti hepatitidě očkují bezdomovci, vakcinaci ale doporučují odborníci i dalším skupinám. Hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková v květnu uvedla, že chce jednat o jeho úhradě z veřejného zdravotního pojištění. Zájemci si teď musí vakcínu zaplatit, potřeba jsou dvě dávky v ceně zhruba 1700 korun.
Nákaza se šíří převážně špinavýma rukama, které jsou znečištěné i malým množstvím stolice, odborníci apelují zejména na důkladné mytí rukou. Virus přežívá na rukou hodiny, na předmětech řádově dny. Nejčastěji se šíří v dětských kolektivech, na místech s výskytem většího množství lidí. Nakažení jsou infekční 50 dní.
Příznaky se zpočátku podobají chřipce, objeví se teplota, nechutenství, nevolnost či bolest břicha. Později se přidá pro záněty jater typické zežloutnutí kůže a bělma očí, tmavá moč, světlá stolice a svědění kůže. Devět z deseti nemocných ale podle odborníků žádné příznaky nemá.
Nejvíc případů podle ECDC od začátku roku zachytilo Slovensko (880), v Česku je nemocných přes 600, nejvíce jsou postižené malé děti. Maďarsko nahlásilo 530 nemocných, Rakousko 87 včetně tří úmrtí. Tři případy se objevily také v Německu, virus měl ale shodný genetický profil s nákazou v Rakousku a Maďarsku.
Podle výsledků testování nejde o nesouvisející ohniska, ale o přenos v rámci propojených oblastí či sociálních skupin. „Tato zjištění potvrzují přeshraniční přenos a zdůrazňují potřebu koordinovaných opatření v oblasti veřejného zdraví, stejně jako důležitost spolupráce, včasné detekce a cílených intervencí,“ uvedlo ECDC.
Orgánům ochrany veřejného zdraví centrum doporučuje zvýšit počet analyzovaných vzorků od nakažených nebo cílené očkování vybraných skupin obyvatel. Měl by jim být také zajištěn přístup k hygienickým potřebám, jako je voda a mýdlo v místech, jako jsou veřejné toalety, zařízení pro bezdomovce nebo potravinové banky.
Podle ECDC je také třeba přizpůsobit osvětu potřebám a znalostech populace s vyšší pravděpodobností nákazy. „Poskytovat informace v několika jazycích, přizpůsobené různým úrovním gramotnosti, a řešit fámy a dezinformace, které mohou kolovat,“ doporučuje centrum.
