Hlavní obsah

Finanční potíže hrozí až 1,5 milionu domácností, říká expert

Foto: Seznam Zprávy

Desetiprocentní navýšení nestačí. Vláda by měla hledat další cesty, jak pomoci lidem kvůli zdražování. (ilustrační snímek)

Reklama

31. 3. 18:49

Je to málo, ale alespoň něco. Tak se dá shrnout reakce odborníků na zvýšení životního a existenčního minima o deset procent od dubna. Zdražování jídla a energií nejvíce ohrozí nižší střední třídu, až 1,5 milionu domácností.

Článek

Kvůli rostoucím cenám energií, pohonných hmot a potravin navýšila vláda o deset procent životní a existenční minimum s účinností od pátku 1. dubna.

Redakcí oslovení odborníci na sociální problematiku chválí to, že kabinet Petra Fialy (ODS) se snaží na zdražování reagovat, současně se ale shodují, že desetiprocentní navýšení nebude stačit. Už jen kvůli tomu, že reálně je inflace vyšší než deset procent.

„Nebavíme se o tom, že se má zlepšit postavení chudých, ale bavíme se o tom, o kolik se má jejich postavení zhoršit. Vláda tímto krokem říká, že se nemá zhoršit o moc, ale deset procent neodpovídá aktuálnímu růstu cen,“ hodnotí změnu Daniel Hůle z Člověka v tísni.

Zdražování je podle něj tak radikální, že by se měla minima upravit spíše o 20 procent. Navíc varuje, že aktuální zdražování se může dotknout široké škály lidí v nižší střední třídě. Odhaduje to až na 1,5 milionu domácností, které se mohou dostat do finančních potíží.

„Je to nutný krok, ale jestli je dostatečný? Pokud porostou ceny jako teď, tak se minima budou muset zvyšovat možná i vícekrát,“ říká Iva Kuchyňková z Charity Česká republika.

Ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl chápe, že vláda musí jednat v mezích rozpočtu. „Oceňuji, že se něco stalo. Je to první krok, ale neměli bychom u toho skončit,“ upozorňuje Radek Hábl.

Expertka na český sociální systém Lucie Trlifajová, která působí v organizaci Centrum pro společenské otázky a v Sociologickém ústavu Akademie věd, zase upozorňuje na to, že humanitární pětitisícikorunová dávka pro válečné uprchlíky bude stále vyšší než životní minimum.

„Není problém, že by lidé z Ukrajiny dostávali moc, ale jak jsou nastavené dávky. Celý ten systém je problematický. Lidé z Ukrajiny mají být zapojení do našeho systému, nemá se jim vytvářet paralelní systém,“ myslí si Lucie Trlifajová.

Pomoc na dluh

Během tiskové konference po jednání vlády se na napjatý státní rozpočet odkazoval i ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Jsou to věci, které děláme na dluh. Proto jsme velmi obezřetní,“ vysvětloval ministr, proč se snaží o cílenou podporu nejohroženějších občanů.

Existenční minimum aktuálně představuje 2 490 korun. Od dubna by tak mělo stoupnout na 2 740 korun. Týká se především lidí, kteří dluží na výživném na dítě, či jsou dlouhodobě zapsaní na Úřadu práce a nevykonávají veřejnou službu.

Životní minimum se liší podle věku a počtu lidí v domácnosti, kteří dávku pobírají. Pro jednotlivce představuje 3 860 korun, po navýšení tedy bude představovat se zaokrouhlením 4 250 korun.

Navýšení pomůže i jinak. Minima fungují v českém sociálním systému i jako předpoklad pro další dávky, které stát lidem vyplácí. Například na dávku „porodné“ mají lidé nárok, pokud je příjem rodiny nižší než 2,7násobek životního minima. U přídavku na dítě je to pak 3,4násobek životního minima.

Dále je na minima navázaný i příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc nebo příspěvek na pěstounskou péči. „Je to množina zhruba 350 tisíc lidí, kterých se navýšení dotýká. Odhadujeme to na 1,8 až dvě miliardy korun navíc pro tyto skupiny obyvatel,“ vyčísloval Marian Jurečka.

Zvýšit důchod i minimální mzdu

Ministr práce na tiskové konferenci po vládě ujišťoval, že navýšení je první z kroků a situaci bude jeho resort dál sledovat a hledat další nástroje adresné pomoci.

Každý z oslovených expertů má přitom vlastní názor na to, kam by další pomoc měla směřovat. „Jeden z příspěvků může být sleva na poplatníka, aby byla formou daňového bonusu. To znamená, že pokud člověk nevyužije slevu na poplatníka, protože má tak malý příjem, tak aby se to přelilo do daňového bonusu. A to samé u odečitatelné položky na dítě,“ navrhuje Radek Hábl. Zmiňuje, že nutné je i navýšení důchodu. S tím už vláda od letošní června počítá, zvýší se v průměru asi o tisíc korun.

Iva Kuchyňková zase upozorňuje, že by měla růst i minimální mzda. „Protože jinak se nebude lidem vyplácet pracovat. Když člověk pracuje a musí si přesto žádat o příspěvek na bydlení, tak je v chudobě. Nemá šanci si vytvořit rezervy, nemá šanci jet třeba na dovolenou a odpočinout si a tím si generuje zdravotní potíže,“ naznačuje nízkopříjmovou past expertka z Charity ČR.

Daniel Hůle z Člověka v tísni mluví o cíleném snížení daně u energií. „Energie má více složek včetně fixních nákladů, například náklady za jistič. Ty jsou obdobné pro všechny. Takže kdyby se snížilo DPH u této částky, tak ten, kdo hodně nadspotřebovává, bude pořád platit, ale pomůže to těm, kteří se uskromní,“ vysvětluje Daniel Hůle a přidává i další návrh, jak pracovat s cenou energie: rozdělit spotřebu na pásma – základní odběr by byl v levnějším pásmu a od určité spotřeby by se platila vyšší daň.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované