Hlavní obsah

Hendikepované začneme propouštět, pokud nevzrostou dotace, varují firmy

Foto: Shutterstock.com

Zdravotně postižení se bojí o práci. Vláda couvla od navýšení příspěvků pro zaměstnávání hendikepovaných. Ilustrační foto

Reklama

20. 2. 18:00

Zaměstnavatelé lidí s hendikepem kritizují situaci na takzvaném chráněném trhu práce. Vadí jim, že vláda škrtla avizované navýšení příspěvku na práci zdravotně postižených. Některé firmy volají po demonstraci.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Pražské výrobní družstvo Drutěva funguje 72 let. Jako první v Československu dalo práci zdravotně postiženým. Teď se podnik se 160 zaměstnanci bojí o existenci. „Situace je pro spoustu firem likvidační. Nezbude nám nic jiného než propouštět. Hendikepovaní logicky nemají stoprocentní výkon a příspěvky od státu chod pomáhají dotovat,“ uvedla předsedkyně družstva Kristýna Kiliç Bukovská.

Ve firmě je zaměstnaných téměř devadesát procent lidí s hendikepem. Pracují třeba v prádelně, šicí dílně nebo pletárně.

Proč je podnik jako stovky dalších v problémech? Aby mohl fungovat, potřebuje příspěvky od státu. Zákonem daná maximální měsíční výše uznatelných nákladů na jednoho zdravotně postiženého zaměstnance teď činí 13 600 korun.

Jenže částka se od října roku 2020 nezměnila. „Mezitím dvakrát vzrostla minimální mzda (aktuálně je 16 200 Kč – pozn. red.). Část zaměstnavatelů lidí s hendikepem už nemá žádné finanční rezervy. Někteří řeší, jak sehnat peníze na výplaty. Toto vše ještě komplikuje fakt, že odběratelé nechtějí navyšovat ceny za práci úměrně tomu, jak roste úroveň minimálních mezd. Hrozí propouštění těch nejslabších, kteří nejsou schopní se na volném trhu práce uplatnit,“ sdělila pro Seznam Zprávy Vilma Jurenka Baudišová, šéfka Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených.

Ještě před Vánoci nová vláda avizovala zvýšení podpory o šest stovek až tisícovku. Při šetření v rozpočtu v tichosti otočila. Plánované dubnové navýšení příspěvku odsunula na neurčito. „Jednání krachla a teď se nic neděje,“ doplnila Baudišová.

Zaměstnavatelé na takzvaném chráněném trhu práce si stěžují na rekordní inflaci i rostoucí náklady na platy, které však nemají jak kompenzovat v příjmové stránce.

Škrcení výdajů tak dopadá i na nejzranitelnější skupiny. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí situaci zkomplikovalo rozpočtové provizorium. „Vyplývají z něj určitá omezení ke vzniku dodatečných nároků na státní rozpočet, a zvýšení příspěvku je proto obtížné. Pokud to stav veřejných financí umožní, bude zvýšení příspěvku jednou z priorit ve druhé polovině roku 2022,“ uvedla mluvčí ministerstva Eva Davidová.

Vláda Petra Fialy schválila návrh rozpočtu minulý týden, ale bez vyšších částek na práci hendikepovaých.

Samo ministerstvo práce přitom na konci loňského roku navýšení obhajovalo. „Spoluúčast zaměstnavatelů na mzdových nákladech vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce se postupně zvyšuje,“ argumentovalo v podkladech pro vládu.

Narůstající minimální mzda nás ničí

V Česku je okolo 3 600 zaměstnavatelů lidí se zdravotním postižením. Firmy loni pobíraly příspěvky na více než 64 tisíc hendikepovaných. Skoro pětinu z nich tvoří lidé s invaliditou třetího stupně. „Z velké části se tedy jedná o zaměstnance, kteří by mimo chráněný trh práce hledali pracovní uplatnění velmi obtížně,“ uznala mluvčí Davidová.

Na chráněném trhu fungují firmy, které zaměstnávají více než polovinu hendikepovaných. „Pro zdravotně postižené je životně důležité zapojit se do pracovního procesu,“ doplnila Baudišová.

Zaměstnavatelé upozorňují, že i na chráněném trhu ve většině ohledů fungují jako běžná firma a musejí si třeba shánět odbyt pro výrobky. Třeba v pražské Drutěvě vyrábí ručníky, svetry, čepice, zdravotně postižení také kompletují sáčky na psí exkrementy. „Jenže je tu další problém. Věznice nemusejí dodržet minimální mzdu, a tak někteří klienti přecházejí jinam. Spoustu práce ubylo,“ doplnila Kiliç Bukovská.

Dodala, že narůstající minimální mzda bez navýšení podpory pro firmy tento trh práce ničí. „Přijde za vámi zdravý zaměstnanec, který má stoprocentní výkon, že má jen o něco málo víc než lidi s hendikepem a minimální mzdou. Ti navíc dostávají invalidní důchod,“ řekla.

Ministerstvo připouští, že část zaměstnavatelů může mít potíže. Namítá však, že situace není tak vážná, protože i při pandemii přibývalo na chráněném trhu firem i zaměstnanců se zdravotním postižením. „Růst pokračoval i v roce 2021. Průběžné analýzy tedy neukazují, že by se chráněný trh práce jako celek potýkal s vážnějšími problémy,“ uvedla Davidová.

Pro všechny stejný příspěvek. Chyba?

Asociace dlouhodobě postrádá systémové řešení, které by upravilo podmínky na chráněném trhu práce. Různé vlády slibují nový zákon od roku 2014. Poslední návrh exministryně Jany Maláčové (ČSSD) zůstal před volbami ležet ve Sněmovně neschválený. „Největší problém je v tom, že systém podpory není nijak diferencován. Všichni zaměstnavatelé mají stejnou maximální výši příspěvku na jednoho zdravotně postiženého, i když mají různě vysoké náklady na jejich zaměstnávání,“ uvedla Baudišová.

Jen za loňský rok vyplatil stát prostřednictvím úřadů práce na zaměstnávání hendikepovaných téměř 9,2 miliardy korun. Podle exministryně Maláčové systém příliš rozbujel, také proto chtěla prosadit nové zákonné úpravy. „Ano, je to velký byznys, který velmi silně láká k příležitostem,“ uznala na podzim v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Podle Baudišové je takových zaměstnavatelů menšina. „Najdou se samozřejmě tací, kteří nezaměstnávají zdravotně postižené za účelem jejich integrace do společnosti, ale za účelem zisku, ale je jich malá část,“ namítla.

Někdy si uplatňují přehnaně vysoké osobní náklady na pracovní asistenty, provozní zaměstnance nebo na dopravu. Firmy si prý výjimečně vykazovaly i 150 tisíc korun měsíčně za provozního asistenta. „Pomohlo by zastropování částky třeba vůči průměrné mzdě. Tohle vše bylo v návrhu zákona, ale už to nikdo nedotáhl do konce,“ řekla Baudišová.

Některé firmy už volají po hlasitějším protestu. „Je to smutné, že se tak dlouhou dobu nic neděje. Asi je o nás málo slyšet. Nemám ráda demonstrace. V tuhle chvíli bych s nimi ale problém neměla,“ řekla Kiliç Bukovská.

O situaci na chráněném trhu práce budou zaměstnavatelé se zástupci resortu znovu jednat v březnu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované