Hrnek s Gottwaldem, tričko s Husákem. Obchod vydělává na zakázaných komunistech

Hrnek s podobiznou Klementa Gottwalda nebo Leonida Brežněva, tričko s potiskem Gustáva Husáka a Josifa Vissarionoviče Stalina nebo obraz Michaila Gorbačova či Ivana Koněva. Nakladatelství Naše vojsko na svém e-shopu nabízí ke koupi řadu předmětů s tvářemi komunistických funkcionářů, a to i navzdory novele zákona, která od začátku roku postavila propagaci komunismu na stejnou úroveň jako propagaci nacismu. Právě za tu už byl přitom majiteli nakladatelství v minulosti udělen trest.

Od začátku roku platí novela trestního zákoníku, nová formulace týkající se propagace hnutí potlačujících lidská práva přímo zmiňuje nacismus a komunismus. Proti novému zákazu propagace komunismu se v prosinci vyhranila Komunistická strana Československa (KSČ) s podporou KSČM. Její návrh na zrušení zákazu Ústavní soud zamítl.

Předměty podobného charakteru už dnes v českých obchodech kvůli novele zákona nenajdeme, na e-shopu nakladatelství Naše vojsko ovšem byly k dostání i v druhém lednovém týdnu.

Hrnky za 300, trička za 200 korun.

Podle právníka Michala Neřáda z advokátní kanceláře Valíček a Valíčková je prodej podobných předmětů trestný až na zákonem předvídané výjimky, a to pro vzdělávací, výzkumné či umělecké účely. „Prodej předmětů, jejichž cílem je podpora nebo propagace komunismu, je nyní posuzován v zásadě obdobně jako prodej obdobných předmětů obsahujících nacistické motivy. Prodej hrníčků, triček či jiných předmětů určených pro běžné lidské potřeby s vyobrazením podobizny vedoucích představitelů komunistického režimu je za splnění zákonných podmínek trestným,“ uvedl Neřád.

Podle Neřáda se dá předpokládat, že obdobné případy budou posuzovány podobným způsobem jako dřívější kauzy týkající se nacistické tematiky. „V těchto případech již existuje ustálená judikatura, která vymezila hranici mezi přípustným historickým zobrazením a nepřípustnou propagací totalitního hnutí. Z této judikatury tak lze vycházet i při posuzování jednání souvisejícího s komunistickou symbolikou, byť konkrétní závěr bude vždy záviset na individuálních okolnostech daného případu,“ doplnil Neřád.

Pachateli případně hrozí trest odnětí svobody až na tři roky, propadnutí věci a zákaz činnosti, popřípadě peněžitý trest. Uvedení zákona do praxe je ovšem složitější. Už v minulém roce ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna v rozhovoru pro Seznam Zprávy upozornil na to, že se účinek změny teprve ukáže. „Bude záležet, jak to bude fungovat v praxi a především jaká bude judikatura jednotlivých soudních rozhodnutí,“ řekl.

Kudrna už tehdy také upozorňoval i na trestnost prodeje předmětů s komunistickými pohlaváry. „Neexistuje, aby tady někdo velebil Hitlera, vzal si s ním tričko, hrneček nebo mával vlajkou třetí říše na demonstracích. Policie by ho na místě zatkla. Zatímco tady bylo do nedávné doby možné, že se mávalo vlajkou se srpem a kladivem nebo se prodávaly upomínkové předměty s portréty představitelů zločinného komunistického režimu,“ popsal.

Problematické je podle prvního náměstka ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů a právníka Kamila Nedvědického zobrazování například i takových osob, jako byl čínský diktátor Mao Ce-tung, hrnek s jeho podobou přitom nakladatelství prodává také.

„Čínský komunismus na nás sice bezprostřední vliv neměl, ale byla to stejná ideologie jako komunismus Sovětského svazu, za kterou také stály desítky milionů mrtvých. Když postihujeme komunismus a nacismus, musíme postihovat i fašismus i všechny ostatní projevy těchto totalitních ideologií,“ uvedl Nedvědický.

Prodávání propagačních předmětů s lidmi, kteří páchali zločiny ve jménu totalitní ideologie, podle Nedvědického právnímu řádu neodpovídá a mělo by být postihováno.

„Když se na věc podívám jako právník, tak je úplně jasné, že ve chvíli, kdy nosím tričko, kupuji si hrnek a podobně, tak v tom žádný vědeckovýzkumní nebo badatelský cíl nepochybně není. Když si vezmu například tričko s Mao Ce-tungem, je možné dovodit úmysl, že si jej neberu s tím, že je na něm nějaký sympatický mladý muž, ale že odkazuji na maoismus komunistického typu, který v Číně stál životy mnoha milionů lidí,“ řekl Nedvědický.

Nakladatelství ani jeho majitel Emerich Drtina na dotazy redakce směřující k prodeji předmětů s komunistickou tématikou nereagovali, krátce po odeslání dotazů z e-shopu ovšem zmizelo několik produktů, například hrnek s tváří Klementa Gottwalda či Brežněva nebo tričko s portrétem Stalina. S tváří Stalina je v prodeji stále popelník a reprodukce kresby jeho portrétu. Černobílé i barevné varianty portrétů nabízí e-shop i u dalších představitelů komunistického režimu, Husák se zatím stále objevuje i na tričku a na hrnku.

Neřád upozornil na to, že ani případné stažení výrobků z e-shopu v současnosti nezaručuje beztrestnost. „Stažení výrobků z nabídky může mít význam jako polehčující okolnost, zejména pokud k němu dojde dobrovolně a bezprostředně, samo o sobě však nezaručuje beztrestnost, pokud již byla skutková podstata trestného činu jednáním pachatele naplněna. Významným faktorem přitom může být i rozsah již uskutečněného prodeje problematických předmětů prostřednictvím e-shopu,“ řekl Neřád.

Přímo na produkty s tváří Gottwalda nebo Husáka se redakce aktuálně zeptala i Kudrny, i podle něj je věc jasná. Kromě novely je dle něj třeba nezapomínat i na zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. „Klement Gottwald, stejně jako Gustáv Husák, stáli v čele zločinného režimu, směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Předměty s jejich podobiznami by neměly být od 1. ledna 2026 volně dostupné. Ostatně, dle zpráv z médií, hrnečky a trička s portréty komunistických vůdců zmizely i z prodejny sídla KSČM v ulici Politických vězňů,“ řekl Kudrna.

Hrnek s tváří Klementa Gottwalda se Seznam Zprávy pokusily koupit, objednávka byla ale následně stornována a produkt z webu odebrán.

Úspěšně se redakci podařilo objednat až hrnek s tváří československého prezidenta a komunistického funkcionáře Antonína Novotného. Při vyzvednutí v prodejně nakladatelství zaměstnankyně redaktorovi na dotaz sdělila, že o novele zákona neslyšela, a zbytek otázek má být směřován na manažera prodejny. Prodej hrnků s tvářemi komunistických funkcionářů za problematický nepovažovala. „Co je na tom špatnýho? Však o Gottwaldovi jsme se učili ve škole,“ řekla redaktorovi.

Na prodejně se i po jejich stažení z webu stále prodávaly i hrnky s Klementem Gottwaldem nebo Stalinem, podle prodavačky o ně přílišný zájem není. „Lidi je kupují málo. Hodně málo. Spíš kupují Gotta než Gottwalda,“ zmínila.

Nakladatelství předměty, které prodává, označuje v záhlaví stránky za sběratelské a propagaci odmítá. „V případě konkrétních osob se nejedná o propagaci žádné ideologie ani o porušování zákonů České republiky. Nakladatelství Naše vojsko si váží všech obětí druhé světové války i těch, kteří bojovali proti nacismu a jakékoliv další zhoubné ideologii, ať už na válečných frontách, či v domácím odboji,“ uvádí nakladatelství na webu.

Nedvědický ovšem upozornil, že tak jednoduchá tato záležitost není. „Takhle to samozřejmě určitě nefunguje. Když něco zveřejňuji bez komentáře, prodávám propagační předměty, tak se k tomu přece hlásím. Když někdo například zveřejňuje obrázky sportovců, umělců a podobně, také nemůže říkat, že jim nedělá propagaci. Podobné prohlášení trest žádným způsobem neruší,“ vysvětlil Nedvědický.

Záchranou nemusí být ani to, že se podle nakladatelství jedná o sběratelské předměty. „Je otázka, jak definujeme sběratelské předměty. Podle definic například památkových by mělo jít o předměty historické hodnoty. To určitě není nově vyrobený hrnek. Něco jiného jsou dle mého názoru například dobové předměty, vyznamenání Československé lidové armády a podobně,“ doplnil Nedvědický.

Redakce se v této věci pokusila kontaktovat i právníka Tomáše Sokola, který se k novele v médiích už dříve vyjadřoval a mimo jiné v minulosti obhajoval disidenty, na dotazy ale odmítl odpovědět s tím, že mu v tom brání konflikt zájmů. S nakladatelstvím je Sokol spojen dlouhodobě, Emerich Drtina už v médiích v kontextu dřívějších případů zmiňoval, že se se Sokolem radil o právních věcech. Sokol je mimo jiné také autorem kritické předmluvy kopie knihy Mein Kampf, kterou nakladatelství prodává.

Knihu Mein Kampf prodává nakladatelství v českém i německém vydání, v popisku produktu se Naše vojsko odvolává na studijní účely, které zákon umožňuje. „Kniha Mein Kampf představuje jeden ze základních dokumentů nacistické ideologie, která v minulosti zapříčinila miliony mrtvých. Obsahuje mnoho polopravd a lží, propagandistickou demagogii a názory nehumánní, rasistické a odporující zákonům demokratických států. Čtenář koupí této knihy potvrzuje, že si je těchto skutečností vědom a že jejího obsahu užije výhradně ke studijním účelům,“ stojí na e-shopu u knihy.

Možnost prodávat knihu Mein Kampf jakožto vědeckou literaturu potvrzuje i Nedvědický. „Kolem této knihy proběhla už poměrně rozsáhlá soudní judikatura, kde soudy dospěly k závěru, že prodávat ji s úmyslem dosáhnout zisku nebo propagovat daný režim je špatně. Pokud jde o komentované vydání s kritickou předmluvou, vysvětlením, odkazy a podobně, tak je naopak vhodné, aby se s takovými publikacemi například mládež seznamovala, aby věděla, co v nich skutečně je, a nebyla náchylná k různým dezinformacím od různých aktérů,“ popsal Nedvědický.

Majiteli nakladatelství Emerichu Drtinovi již v minulém roce soud uložil tříletý podmíněný trest s odkladem na pět let, shledal ho vinným z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Nakladatelství Naše vojsko totiž prodávalo předměty s nacistickou tématikou. Drtinovi soud uložil také peněžitý trest 288 tisíc korun, nakladatelství pak dalších 720 tisíc.

Drtinovi původně v tomto případě hrozilo až desetileté vězení, díky tomu, že se delší dobu ničeho nedopustil, nakonec dostal nejnižší možný trest. Soudkyně Radka Solná tehdy odmítla možnost, že by mohlo jít pouze o sběratelské předměty, nakladatelství se podle ní rozhodlo zaměřit na skupinu příznivců neonacistického hnutí.

Podle obžaloby měl Drtina od roku 2017 do 2020 prodat přes 3400 hrnků a přes tisíc triček s tvářemi například Adolfa Hitlera, Heinricha Himmlera nebo Josepha Goebbelse. Měl také nechat vytisknout kalendář osobností třetí říše a vydat několik knih popularizujících nacistickou ideologii. Hodnota prodaných předmětů byla tehdy 1,13 milionu korun.

Drtina u soudu argumentoval tím, že jeho nakladatelství vydává historický časopis a na reklamní předměty vybíral ty osobnosti, které se objevily na jeho titulní straně. Podle svých slov cílil na sběratele. Už tehdy upozornil na to, že mezi lidmi na suvenýrech byli i komunisté.

Problémy se zákonem měl Drtina už dřív. Dvakrát byl odsouzen za šíření toxikomanie kvůli distribuci knihy Recepty z konopí. Po prvním odsouzení s prodejem následně nepřestal, v roce 2021 tak dostal pravomocně roční podmíněný trest. Bránil se tím, že z komisního prodeje titul už stáhnout nemohl.

Nakladatelství prošetřovala policie kvůli tričkům a hrnkům s portréty Adolfa Hitlera nebo Reinharda Heydricha už dříve, v létě 2018 ale případ uzavřela s tím, že se trestný čin nestal, protože motivem nebylo nic jiného než zisk v rámci ekonomické činnosti.